Proměna hřbitova Na Skalce

Na bubenečském hřbitově Na Skalce se pohřbívalo do roku 1888. Poté prostor o velikosti více než tisíc metrů čtverečních, umístěný u zdi Stromovky, jen dvě stě metrů od kostela svatého Gotharda začal pomalu chátrat. To se nyní změní, do pěti let by zde mohlo vzniknout nové místo rozloučení.

Zatímco někteří mohou považovat bývalý hřbitov za nezajímavý kout města, jiní v něm spatřují místo s neopakovatelným géniem loci a potenciálem budoucího využití. K těm druhým patří i správce tohoto pozemku, jímž je městská příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy. Ta se rozhodla místo proměnit. Pro nalezení budoucího využití zvolila formu soutěžního workshopu, kdy návrh nevzniká jen u stolu v architektonickém studiu, ale i během návštěv přímo v řešeném místě, a to mimo jiné i s diskuzí a participací obyvatel čtvrti. Ti to vítají. „Místo je jedním z mement už z velké části zaniklého starého Bubenče a pro nás lidi spjaté s místem je jeho revitalizace vítanou připomínkou toho, odkud pocházíme a kam směřujeme,“ říká místní rodák a zastupitel Vladimír Šuvarina (ODS).

Jednoduchost se cení
Jako nejlepší byl v dvoukolové soutěži vybrán návrh týmu Roman Brychta Architekti. Hodnotící komise návrh upřednostnila před ostatními, neboť nabídl nejcitlivější řešení, které je zároveň realistické a jednoduché. Hlavní myšlenkou projektu je vytvořit pietní místo – předběžně označené jako Místo rozloučení – především pro ty, kdo z nejrůznějších důvodů nemají v Praze svůj hrob a pozůstalým tak chybí místo, kde by se mohli se svými blízkými třeba i po delší době rozloučit nebo chodit na ně vzpomínat. Zároveň projekt reaguje na specificky pražskou situaci, kdy polovina pozůstalých volí kremaci bez obřadu, a snaží se vytvořit prostor pro důstojné a individuální rozloučení.

Realizace ve třech fázích
Proměna hřbitova je rozfázovaná do tří etap a skončit má v roce 2030. V současné době se čeká na podepsání smlouvy s vítězem soutěže; teprve poté bude možné zahájit první kroky vedoucí k nové podobě tohoto zajímavého místa.
V první etapě, která má být hotová letos, se bude pracovat na přístupu k hřbitovu. Po celé délce stoupání přibude zábradlí. Brána by se měla posunout výše do místa s mírnějším svahem. Břečťan, které nyní prorůstá celým hřbitovem, by se měl jednoduše prořezat, aby na hřbitově vznikly cestičky. Zároveň bude provedeno prořezání nebezpečných dřevin a odstranění náletů. Aby byl pohyb po hřbitově bezpečný, bude třeba zasypat dutiny některých hrobů, které se během let propadly.

Místo rozloučení
Hlavní proměna nastane v druhé fázi, během níž by zde mělo vzniknout Místo rozloučení. Tím bude kruhová plocha uprostřed hřbitova obklopená stromy, která umožní různé formy individuálních či skupinových obřadů rozloučení či vzpomínání. Samotné pěšiny i obřadní místo vzniknou na urovnaném terénu. Kolem bude několik pevných laviček, na hřbitově bude k dispozici i další nábytek, který lze přesouvat podle potřeby. Pietní kruh bude jediné místo, kde dojde k větším úpravám; okolí zůstane stejně jako teď se vzrostlými stromy a zarostlé břečťanem. Zásahy do zeleně budou jen malé, odstraní se stromy v místě dostavby původních zdí a tam, kde mají být přístupové cesty, pokácí se dřeviny ve špatném stavu, a tedy nebezpečné pro okolí. To jsou momentálně jen tři stromy ze všech. Veškeré ostatní původní stromy včetně starých akátů zde zůstanou, dokud to bude možné, a dostane se jim pravidelná péče odborníků. Navíc se v druhé etapě počítá s tím, že zde budou dosázeny další stromy – jak větší, tak semenáčky –, které postupně nahradí ty, které dožívají.
Pod stromy by kromě břečťanu měly růst také bylinky a na jaře kvést cibuloviny; prostor se tak bude v průběhu ročního období měnit.
Ve druhé fázi by měly hřbitov lemovat nové kamenné zdi a hlavní vstup. Stávající kamenné stěny se opraví, přičemž se do nich vrátí i původní spadlé náhrobní kameny, které jsou aktuálně složené na jednom místě. Na hřbitově by měly vzniknout také toalety a domek, který poslouží jako zázemí a sklad nábytku.

Třetí krok – vize do budoucna
Přímo proměny hřbitova se týkají první dva kroky, třetí by následoval, pokud by se povedlo vyřešit majetková práva k sousednímu bývalému zahradnictví s oranžerií, které je součástí Přírodní památky Královská obora a také chátrá. Tento pozemek by šlo brankou propojit s hřbitovem. Zatímco současný svažitý vstup na hřbitov neumožňuje udělat vstup bezbariérový, cesta přes bývalé zahradnictví ano. Stejně tak by tudy bylo možné propojit hřbitov se Stromovkou a opravit chátrající oranžerii.