Budoucnost vil Na Špejcharu

náhled souboruVily a celé území Na Špejcharu při třídě Milady Horákové desetiletí chátrají. Jak toto místo využít ve prospěch všech, mělo ukázat takzvané testovací plánování. 

„Cílem testovacího plánování bylo porovnat různé scénáře rozvoje území, například míru zastavěnosti, návaznosti na veřejná prostranství, vztah mezi stávající a novou zástavbou a na základě těchto alternativních scénářů rozvoje a se zohledněním výstupů se zapojení místních obyvatel formulovat doporučení pro revitalizaci a rozvoj této lokality,“ vysvětluje princip místostarosta pro územní rozvoj Václav Kožený (ODS). Poradní výbor, který testovací plánování řídil, byl složený z českých a zahraničních architektů a urbanistů, ale i zástupců Prahy 6, Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a soukromého vlastníka většiny řešeného území společnosti Lordship Group. Poradní výbor pak směřoval práci čtyř architektonických týmů, které prověřovaly možnost revitalizace lokality, které by vyho­vovalo jak představám města, tak i soukromého vlastníka. V rámci testovacího plánovaní proběhly workshopy s pracovní skupinou zahrnující zaměstnance relevantních odborů městské části ale i památkáře nebo experty na dopravu. Během minulého roku taky proběhly čtyři setkání s místními obyvateli i lidmi z celé šestky, aby se s nimi diskutovalo o současném stavu území a sbíraly komentáře k alternativním scénářům rozvoje.
Na závěr testovacího plánování formuloval poradní výbor třináct principů rozvoje území, které formalizuje regulační výkres připravený IPR Praha. V listopadu byly principy i regulační výkres schváleny Radou městské části Prahy 6. „Závěry testovacího plánování, tedy sadu principů a regulační výkres území, budeme respektovat při přípravě záměru,“ říká Rostislav Novák, zodpovědný za vedení společnosti Lordship v České republice. Jaké jsou vize pro toto území?

Zachování tří vil
V dokumentu Principy rozvoje území se praví, že stávající vily jsou důle­žitými prvky této oblasti. Proto by měly být přednostně zachovány a obnoveny budovy, které mají kulturně historickou hodnotu. To platí zejména pro tři vily ze současných pěti – s čísly popisnými 179, 229 a 109. U dalších záleží na majiteli, zda je zachová, či nikoli. „Budeme se řídit principy a počítáme s tím, že tyto tři vily zachováme,“ upřesňuje ­Rostislav Novák.
„Vily jsou důležitými prvky této oblasti a jejich hodnota je nevyčíslitelná. Jsem rád, že k závěrům dochází i developer, ale rozhodně ještě není vyhráno. Stále platí, že za stav svého majetku developer nese přímou odpovědnost a jen naše politická liknavost mu umožnila nechat unikátní vily tak šíleně chátrat, že až ohrožují své okolí,“ podotýká zastupitel Ondřej Chrást (Piráti) a dodává, že současná participace se jeví jako úspěšná, ale je třeba pozorně sledovat, kam se vyvine, a za vily i nadále bojovat. U vil, které nepůjdou zachránit, se odborníci nepřiklánějí k tomu, aby je nahradily jejich napodobeniny, ale aby v rámci rekonstrukce byly vily obnoveny architektonicky přijatelným způsobem. Aby se předešlo jejich dalšímu chátrání, měly by se zachované vily renovovat nebo transformovat ještě před tím, než zde vznikne nová výstavba.
Právě zachování vil kvitovali lidé, kteří se účastnili workshopu představujícího výsledky testovacího plánování. „Jsme rádi za každou vilu, která zde zůstane. Bude-li to více než ty tři, místu to jen prospěje,“ shodovali se sousedé z nedaleké Slavíčkovy ulice.

Nová výstavba
Nová zástavba podél třídy Milady Horákové by měla odpovídat současnému charakteru této ulice a navazovat na širší kontext města a Letenských sadů. Z toho vyplývá, že budovy podél třídy Milady Horákové mohou dosahovat maximální výšky 22 metrů, zatímco směrem k Slavíčkově ulici je to maximálně 19 metrů. Celková hrubá podlažní plocha všech staveb, včetně zachovalých vil, nemá překročit 25 000 metrů čtverečních hrubé podlažní plochy, z nichž jen 23 000 může být nad současným terénem. Podle zastupitelky Evy Smutné (TOP 09) je taková regulace zástavby pro dané místo předimenzována a nerespektuje v dostatečné míře charakter okolní zástavby. „Výsledek testovacího plánování je rozporuplný. Je zřejmé, že nejde o konsensus všech zúčastněných skupin aktérů, ale že převážily zájmy vlastníka, přičemž zájmy ostatních nebyly dostatečně zohledněny,“ říká zastupitelka.

Více menších objektů
Návrh pracuje s tím, že na tomto místě vznikne několik menších objektů, nikoli jedna velké budova, o níž se v minulosti také uvažovalo. Regulace v územním plánu umožňuje smíšené využití, neboť toto území je součástí centrální městské zóny. Nové budovy se budou doplňovat se zachovanými vilami a minimálně na dvou místech by měl zůstat volný průchod, aby bylo možné přecházet mezi ulicí Milady Horákové a zelenou radiálou.

Prostor kolem zelené radiály
Návrhy počítají i s proměnou této lokality, která vznikne po umístění vlakového spojení do tunelu, kdy místo dnešních kolejí má být takzvaná zelená radiála, tedy volnočasový prostor, stezka pro pěší i cyklostezka. Nové budovy by měly být – na rozdíl od současných vil – otevřené i směrem k novému zelenému koridoru. Proto sem bude možné umístit kavárny, bistra a další občanskou vybavenost. Zelený koridor by měl mít neformální, nepravidelný vzhled s vloženými parky, které budou sloužit jako přechod k vilové čtvrti v této části Bubenče. Zahrady vil ve Slavíčkově ulici by měly mít právo na přístup k tomuto nově vzniklému veřejnému prostranství.

Zakrytí tunelu
Poradní výbor také doporučil, aby se nad vjezdem do Dejvického tunelu umožnilo naplánovat další budovu, která by ho zakryla, což by zvýšilo kvalitu třídy Milady Horákové. Toto však nebylo předmětem testovacího plánování, šlo pouze o doporučení poradního výboru pro budoucí rozvoj zástavby podél severní hrany ulice Milady Horákové.