Chátrající nemovitosti: jak může radnice zasáhnout?
Léta chátrající vily v ulici Milady Horákové, kvůli špatnému stavu zavřené koupaliště Džbán, hodnotné staré vily přestavené k nepoznání… Takové nemovitosti potkává každý, a to nejen v Praze 6. A většinou si položí i otázku: Jak to mohla radnice dopustit? Současná legislativa nenabízí městským částem a městům účinné možnosti, jak donutit majitele, aby se o svůj majetek lépe starali. Praha 6 to chce nyní svou iniciativou napravit.
Praha 6 v současnosti eviduje skoro dvacet chátrajících a zanedbaných objektů. Podle metodiky považuje za problematickou nemovitost, která není zajištěná proti poškození majetku samotného – a mnohdy zasluhuje i památkovou ochranu –, ohrožuje zdraví lidí, kteří se tam i v okolí pohybují, kde hrozí požár nebo se hromadí odpadky. Anebo objekty, o něž se majitelé odmítají starat a s radnicí nekomunikují. Důvodů, proč nereagují, bývá více – někdy jde o protahující se dědická řízení, jindy dojdou peníze nebo se vlastník nachází v insolvenci, často ale nechávají objekty schválně zchátrat a spadnout, aby na jejich místě vybudovali o patro či dvě vyšší a mnohem větší novostavby. Informace o nebezpečných stavbách na radnici přicházejí od takzvaných rajonových inženýrů, od zastupitelů i od občanů. Na základě takových oznámení a podnětů probíhá místní šetření za účasti pracovníků stavebního úřadu, odboru životního prostředí, členů bezpečnostní komise, městských strážníků i policie. U dlouhodobě problematických objektů se kontroly opakují přibližně po měsíci. Pokud ale majitel nereaguje, nemá úřad mnoho možností, jak svůj tlak zvýšit.
Zde jsou některé příklady.
Dům v Radčině ulici
Majitelé dostali povolení nemovitost zbourat už v polovině roku 2017, ale neudělali to s odůvodněním, že ještě vyjednávají s městskou částí o stavbě nového bytového domu. Později jim byl termín prodloužen o rok, sami slíbili, že dům odstraní do konce roku 2019. Nic se nestalo. Vše zastavila exekuce majetku společnosti. Z toho důvodu vlastník ani nezaplatil pokutu 100 tisíc korun, která mu byla loni pravomocně udělena. Nemá z čeho a zahájení insolvenčního řízení může trvat roky. V zápisech z pravidelných šetření se tak opakuje, že je objekt nezabezpečený, sem tam v něm přebývají bezdomovci, hromadí se v něm nepořádek, chybí oplocení, skleněné výlohy jsou volně přístupné a nebezpečné. Praha 6 nemá žádnou zákonnou možnost, jak situaci změnit.
Vily číslo 100 a 102 v ulici Milady Horákové
Vily Milady Horákové chátrají už celá desetiletí. Majitel by je zboural rád, na facebookových stránkách projektu už před pěti lety uváděl, že „místo toho, abychom přistoupili k nevyhnutelné demolici, vynakládáme zbytečně desítky tisíc korun na opětovné zazdívání oken a dveří, zajišťování plotů a vyhánění nezvaných návštěvníků“. Praha 6 se ale postavila proti demolici, a naopak žádala jejich rekonstrukci a uvedení do původního stavu. Nic jiného, než žádat, ale nemůže. Domy samotné sice nejsou památkově chráněné, ale nacházejí se v památkové zóně, kdy je třeba při rekonstrukcích, ale i stavbě nových domů respektovat původní charakter lokality. Nacházejí se totiž v pásu vil, který se táhne od Bubenče až ke Kramářově vile. Společnost Lordship chce místo nich stavět kancelářskou budovu Letná Office park s celkovou podlahovou plochou 45 tisíc metrů čtverečních a třemi stovkami parkovacích míst. Ačkoli se během let velikost projektu o něco zmenšila, stále objekt nerespektuje původní charakter této lokality. „Máme vizi pěti samostatných budov, které by měly nahradit stávající zchátralé vily a přivést do bezprostředního sousedství Letenské pláně život. Jednotlivé stavby by pak navrhli přední čeští architekti,“ popisuje developer projekt ve svých materiálech.
Schubertova vila
Tato památkově chráněná vila blízko obory Hvězda patří k nejcennějším domům, které na šestce stojí. Představuje unikátní typ novorenesanční předměstské italské vily, má půdorys písmene L, vnější schodiště, věž a dvě otevřené lodžie. Kolem oken se dochovala černobílá sgrafita. Majitel začal vilu obnovovat a opravovat, ale práce nedokončil. Místo toho proměnil zahradu na parkoviště pro sousední restauraci a začal s budováním nepovolených staveb na pozemku. Praha 6 proto dala podnět na řešení odboru památkové péče hlavního města Prahy. Ten konstatoval, že dochází k znehodnocení a někde i úplnému zničení omítek a sgrafit, plastických architektonických prvků, tedy například říms. Postupně mizí a nenávratně se ztrácejí části ostění oken a vstupů, sokl se soklovou římsou. Okna a dveře v přízemí nechal majitel zazdít, ve vyšším jsou skla rozbitá nebo úplně chybějí. Památkáři s vlastníkem zahájili správní řízení, které ale zatím není ukončeno. Není tedy jasné, zda a jakým způsobem bude potrestán.
Koupaliště Džbán
Areál Džbánu je od letošního roku uzavřený. Podle vlastníka, společnosti Molepo, je koupaliště v havarijním stavu a majitel nemá na jeho rekonstrukci peníze. Firma je chtěla získat výstavbou a prodejem bytů při Evropské, vlastníkům se však nepodařilo prosadit změnu územního plánu. Zástupci Prahy 6 i hlavního města se shodli, že by se areál měl vrátit zpět do vlastnictví města, buď směnou pozemků, nebo by je magistrát mohl vykoupit, ovšem pouze za předpokladu, že cena bude adekvátní skutečné hodnotě. Vlastníci areálu oznámili, že na začátku června vydají prohlášení o budoucnosti koupaliště, k dispozici bude na stránkách koupaliste-dzban.cz.
Praha 6 iniciátorem změny
Nejen tyto příklady ukazují, v jak těžké situaci se nacházejí městské části a jejich vedení. Proto Praha 6 iniciovala změnu právních předpisů, které by daly radnicím větší pravomoci, jak účinněji zasáhnout vůči nezodpovědným vlastníkům. Také v reakci na uzavření Džbánu, který v roce 1998 likvidátor podniku Pražské kanalizace a vodní toky prodal v dražbě, požaduje úpravu právních předpisů tak, aby města a městské části měly reálnou možnost získat do svého vlastnictví pozemky a budovy státu, které se nacházejí na jejich území, stát je nepotřebuje a radnice by je využily hlavně pro školská a sociální zařízení, občanskou vybavenost, sociální bydlení, zeleň nebo stavbu dopravní infrastruktury.
Praha 6 požaduje úpravu právních předpisů tak, aby radnice mohly bojovat proti chátrajícím nemovitostem na svém území a měly efektivní právní nástroje k postupu vůči nekontaktním, nečinným nebo neznámým vlastníkům neudržovaných, zničených, popřípadě opuštěných nemovitostí. Co si pod tím efektivním právním nástrojem představit? „Současné sankce jsou zcela nedostatečné, proto také máme v Praze 6 tolik havarijních objektů. Proto bych navrhovala nejen radikální zvýšení pokut, ale například po vzoru Švýcarska i to, že jakmile jejich výše dosáhne ceny nemovitosti, může být objekt majiteli zabavený ve prospěch obce či městské části,“ vysvětluje radní Eva Smutná (za TOP 09), která změnu předpisů iniciovala. Nyní se pro ni bude snažit získat podporu napříč dalšími obcemi a městskými částmi i v Parlamentu ČR.