Ani zapsání betonových tribun do seznamu kulturních památek neochránilo velký strahovský stadion před chátráním. Stavba hledá už třicet let nové využití a ovlivňuje i celé své okolí.
„Praha 6 je si svého závazku vůči Strahovu vědoma a tomuto problému se věnuje velmi důkladně. Vítám, že hlavní město zpracovává podrobnou územní studii, která jednak vylučuje rozprodání Strahova na stavební parcely a jednak nám napoví, jakým směrem se na Strahově dál vydat,“ říká starosta Ondřej Kolář (KLID/TOP 09). Využití celého rozvojového území by se mělo řešit komplexně, včetně Velkého strahovského stadionu, studentských kolejí i okolních pozemků. „Myslím, že je nutné si velmi dobře rozmyslet, jakou roli má mít Strahov mezi ostatními pahorky, zvlášť s ohledem na blízkost toho sousedního, na němž se nachází Pražský hrad. Pro nás je velmi důležité, aby Strahov tvořil významnou dominantu,“ konstatuje Jakub Stárek (ODS), místostarosta pro územní rozvoj. V současné době je to místo pro studenty, rezidium sportu a částečně bydlení a tyto funkce zde chce městská část zachovat i do budoucna.
Shoda na územním plánu nutná
Ve shodě s radnicí Prahy 6 chce jednat i magistrát s odůvodněním, že sebelepší studie nevyřeší situaci, když nedojde ke shodě mezi hlavními aktéry. Jednoznačnou prioritou magistrátu je zachovat zde jako převažující sportovní využití, a to v přiměřeně míře vhodně doplnit krátkodobým či studentskými bydlením. „Běží zde změna územního plánu číslo 2839, která je před společným jednáním, ale chybí k ní podkladové studie. O této studii budeme s Prahou 6 jednat, protože obecně preferuji efektivní dohodu všech na zásadních otázkách v území,“ konstatuje
1. náměstek primátora hlavního města Petr Hlaváček, který má v gesci oblast územního rozvoje a územního plánu. Velký strahovský stadion si zaslouží vhodnou konverzi formou výstavby při zachování volných sportovních ploch. Budoucí podoba by měla být připravena a zpracována formou architektonické soutěže na základě širší debaty. „Současný zanedbaný stav volá po důkladné studii optimálního využití lokality a následné modernizaci a dostavbě sportovních, případně ubytovacích zařízení. Například plavecký areál s velkým krytým bazénem by elegantně vyřešil sporný záměr dostavby Petynky,“ přidává návrh na další využití zastupitelka Jana Kabelová (Piráti).
„Bohužel ale, jak už to v Praze bývá, je Strahov v hledáčku mnohých zájemců, kteří jej chtějí využít především ve svůj prospěch. Koho by nelákalo změnit celou plochu Strachova v jednu stavební parcelu,“ podotýká starosta Ondřej Kolář. S budoucí podobou Strahova totiž souvisí i osud sousedního Rošického stadionu. Ten by chtěl vlastník prodat a místo zastavět novými byty a domy. „Rozhodně není záměrem magistrátu změnit územní plán pro Rošického stadion a jeho okolí pouze na samostatné bydlení,“ podotýká Petr Hlaváček.
Komplikované pozemky
Největším problémem celého území je celková zanedbanost, která u velkého stadionu má až havarijní charakter. „Jeho stav je opravdu tristní. Zhruba před pěti lety proběhl průzkum, který říkal, že je stadion na pokraji své životnosti nebo dokonce za ní a že zhruba za deset let může docházet ke strukturálním problémům. Polovina doby na řešení už ale uplynula,“ konstatuje místostarosta Jakub Stárek. Vzhledem k rozsahu území a jeho složitosti bude třeba důkladná postupná příprava, jednání s hlavními vlastníky, ale i památkovou péčí a dalšími aktéry, aby zde mohlo dojít k pozitivním změnám.
Proč se do této situace stadion dostal? Nejenže pro něj nebylo vhodné využití, ale situaci dlouho komplikovalo vlastnictví pozemků. Do majetku hlavního města Prahy přešel teprve před čtyřmi lety v rámci narovnání vlastnických vztahů s Českou unií sportu.
Plocha velkého strahovského stadionu je v současnosti rozdělená na osm fotbalových tréninkových hřišť. Stadion aktuálně slouží jako zázemí pro sportovní kluby a jiné organizace. Výnos z nájmů za rok 2018 byl 7 906 709 korun. Podle Jana Chabra, radního hlavního města pro majetek, ovšem částka na dlouhodobě naplánované nutné úpravy a údržbu je vyšší než čistý výnos z těchto nájmů. Podle médií se tyto náklady pohybují v řádu 30 milionu korun.
Tramvaj pro lepší dostupnost
Na Strahově v současnosti bydlí asi pět tisíc studentů, kteří se odtud rozjíždějí do škol do různých částí hlavního města, velká skupina míří do dejvického Kampusu. Rada hlavního města schválila v červnu stavbu nové tramvajové tratě z Malovanky na Strahov, která zlepší dostupnost této lokality a přispěje k jejímu dalšímu rozvoji. Nová tramvaj bude kopírovat autobusovou linku 143 – z Malovanky v Bělohorské ulici pojede Vaníčkovou až na zastávku Stadion Strahov, kde bude mít v současném obratišti autobusů konečnou. Délka trasy je 1,3 kilometru. Pokud dopravní podnik zahájí co nejdříve přípravu projektové dokumentace a dokončí ji příští rok, mohla by samotná stavba začít v letech 2023 až 2025.