Zahrady kláštera se otevírají, zdobí je obnovená oranžerie
Zahrady břevnovského kláštera s jarem přivítají své návštěvníky v novém. Lidé se nyní mohou procházet po opravených cestách, odpočívat na travnatých terasách, které mají dostavěné opěrné zdi nebo se posadit na lavičkách.
Všemu dominuje oranžerie opětovně postavená podle vzoru jejího stavitele Kiliána Ignáce Dietzenhofera, a to včetně venkovní kašny. Zrestaurována byla i kaple Josefka, která byla před zahájením rekonstrukce v žalostném stavu, stejně jako stovky metrů ohradních zdí obepínajících klášter.
„Stavaři minulý měsíc dokončili první fázi obnovy zahrad břevnovského kláštera, kterou jsme zahájili na podzim roku 2009 a probíhala postupně až do tohoto jara,“ uvedl správce kláštera Petr Linart.
Doslova z trosek povstala za asistence památkářů barokní oranžerie, kterou si návštěvníci donedávna pamatují jako nevzhlednou ruinu. „Budova byla již od 2. světové války v havarijním stavu a její oprava byla z finančních důvodů stále odkládána, až došlo prakticky k jejímu zániku,“ podotýká správce Linart. Oranžerie je nyní obnovena do původního stavu podle zachovaných plánů z r. 1945, kdy byla ještě před zřícením architektonicky zaměřena. „Při rekonstrukci a dostavbě zřícené stavby byla využívána dobová fotodokumentace i autentické vzpomínky syna posledního zahradníka pracujícího v klášteře pro benediktiny Karla Morávka, který se obnovy oranžerie nedožil o jeden měsíc,“ říká ing. Pavel Havlas, který provádí technický dozor stavby. Karel Morávek zemřel 1. února ve věku 91 let a jeho smrtí se ukončily více než 3. století nepřetržitě trvající zahradnické služby jeho rodu pro břevnovské benediktiny.
Při obnově zahrady bylo opraveno 600 metrů ohradních zdí na severní a západní straně klášterní zahrady, 700 metrů terasových opěrných cihelných zdí, mlatové cesty a plochy kolem oranžerie a obnoveny venkovní kamenné schody v lese. „Rekonstrukce terasových zdí byla prováděna původní technologií, kterou byly v barokní době postaveny. Z velké části i s využitím původního a zde v Břevnově tradičního materiálu, kterým je bělohorská opuka. Použitý „recyklační“ způsob obnovy ohradních zdí zahrady lze označit v současné památkové praxi za zcela ojedinělý,“ podotýká Pavel Halas.
S příchodem jara také v horním sadu rozkvetou tři stovky nových ovocných stromů, zejména jabloní, hrušní, slivoní a třešní původních starých odrůd a na terase s oranžerií padesát nových jabloní. Nové ovocné stromy nahradily ty, které byly vysazeny před více než půl stoletím a již dosloužily.
Po dokončení 1. fáze obnovy klášterní zahrady se ve vstupním nádvoří kláštera pro veřejnost zpřístupní parter se sochou sv. J. Nepomuckého, kde je u terasové zdi vytvořena klidová zóna s lavičkami pod zeleným loubím, poskytující dnes neznámé pohledy na západní průčelí baziliky sv. Markéty. „Cílem obnovy zahrad bylo především zachování a respekt ke klidu a důstojnosti tohoto již tisíc let obydleného místa. I nadále zůstanou klášter a jeho návštěvníci uzavřeni do sebe a chráněni ohradními zdmi před hlukem a spěchem okolního světa. Klášterní zahrada tak nabídne svým návštěvníkům klidné místo pro setkávání, odpočinek a uspořádání vlastních myšlenek,“ věří správce kláštera Linart.
Investorem nákladné rekonstrukce za 76,2 milionu korun je Benediktínské arciopatství sv. Vojtěcha a Markéty. Většinu peněz na opravu získalo ze strukturálních fondů EU z programu Praha – konkurenceschopnost, deseti procenty z celkových nákladů na opravu přispěla městská část Praha 6. Arciopatství by chtělo na již dokončené opravy areálu, který je národní kulturní památkou, navázat druhou fází revitalizace. Ta by měla přijít na dalších padesát milionů korun.
Areál dostavbou oranžerie získal jinou podobu.
Před oranžerií nechybí i původní fontánka.