Nečekaný objev čekal archeology, kteří prováděli v Ruzyni archeologický výzkum na ploše bývalé továrny na baterie mezi ulicemi Karlovarská, Na Jivinách a Pod Karlovarskou silnicí.
Výzkum prováděný na ploše budoucího obytného komplexu odhalil část sídliště z doby laténské. Z nálezů objevených společností Labrys, která výzkum prováděla, je patrné, že zkoumané území bylo užíváno velmi intenzivně po dobu několika staletí, a to zhruba od 6. do 1. stol. př. Kr. Kromě zahloubených domů obdélníkového půdorysu se zřejmě podařilo také objevit palisádové ohrazení tohoto dvorce či osady.
Z nálezů jednoznačně převažovaly zlomky keramických nádob, avšak archeologům neunikly ani drobné bronzové ozdoby, či zlomky náramků z modrého skla, které jsou typické pro období 1. stol. př. Kr. V samém závěru výzkumu byl v profilu archeologické sondy zachycen řez hrobem a následná exkavace odkryla kostrový hrob. I přes značné poškození hrobu, se podařilo značnou část kosterních pozůstatků a milodarů zachránit. Způsob pohřbu i výbava zemřelého na poslední cestu jsou charakteristické pro laténské období mezi 4. a 2. stol. př. Kr. Hrobová výbava zemřelého se skládala ze železného jezdeckého kopí, puklice, která tvořila kovovou část dřevěného štítu a ze železného meče. Právě o kvalitě keltských mečů se antičtí dějepravci (např. Plinius) vyjadřují velmi pohrdlivě; meče a kopí se údajně v boji ohýbaly a keltští bojovníci je prý narovnávali zpět. Pravdivost těchto starověkých zvěstí má objasnit metalografická analýza nalezeného meče.
Po celkovém zpracování a konzervaci budou nálezy získané při výzkumu předány do Muzea hlavního města Prahy, kde budou prezentovány široké veřejnosti. Další kontroly prováděli archeologové při stavbě kanalizace v Drnovské ulici a vodovodu Karlovarské v ulici. Nálezy tvořila pravěká keramika předběžně datovaná do doby železné (zhruba 8. až 1. století př. Kr.), většinou však značně poškozená. „Nálezy dotvářejí obraz, který máme o pravěkém osídlení těchto míst. Litovický potok a jeho břehy jsou oblastí osídlenou po většinu z posledních cca 8 tisíciletí,“ říká Milan Kuchařík ze společnosti Labrys, která výzkum prováděla.