Básník Jan Čep v památníku

Malá výstavní síň Památníku národního písemnictví hostí zajímavou výstavu ke stému výročí narození básníka, prozaika, esejisty, překladatele z francouzštiny, italštiny, španělštiny a němčiny, a také nedobrovolného emigranta Jana Čepa, které uplynulo 31. 12. 2002.

I přesto, že většinu svého života strávil mimo vlast (musel utíkat před StB, v 50. letech pak působil v Rádiu Svobodná Evropa) jeho prozaické a esejistické dílo zůstalo pevně zakotveno do moravského venkova a zde odposlouchaných hlubokých lidských zkušeností. Básníkovým dílem však proniká přítomnost smrti i zániku jako neodmyslitelná součást skutečnosti, je součástí díla, hodnotícím měřítkem osudů lidí, věcí i krajiny. Jan Čep zemřel v Paříži v roce 1974.

Uspořádaná výstava zachycuje lidské drama spisovatele ve výrazném symbolu "dvojího dmova". Výtvarnými a literárně historickými exponáty – fotografie, vydané knihy, rukopisy a korespondence s přáteli – jsou vyjádřeny osudy básníka, jenž byl ve své době typickým. Název výstavy – Dvojí domov – je převzat z Čepovy první vydané prózy, vyjadřuje pokus J. Čepa vyslovit napětí mezi autentickým životem pozemským a transcendencí, což je také metaforou jeho osobního života.
Barevně adekvátní tomuto významu je užití modrého barevného odstínu, který básník několikrát také zmiňuje.