Kdo se stará o trávník v naší ulici? Jak často se tráva seče? Komu nahlásit nepořádek na dětském hřišti? Takové a podobné otázky řeší pracovníci odboru životního prostředí téměř celou sezonu. Nyní informace každý může najít ve svém mobilu a na počítači.
Na Geoportálu Prahy 6 nově najdete v sekci životní prostředí vrstvu nazvanou oblasti péče o zeleň, o něž se stará – tedy nejen seče trávu, ale také třeba hrabe listí a uklízí – městská část. „Každé místo má nejen jméno a číselné označení, ale je u něj doplněna i četnost sečení či úklidu a také jméno a e-mail referenta oddělení péče o zeleň odboru životního prostředí, na kterého se můžete se svými případnými dotazy obrátit,“ vysvětluje výhody tohoto systému radní pro životní prostředí Petr Palacký (Zelení). Zeleň ale má i své další vlastníky a tedy i správce. Kolem komunikací a o stromy v ulicích se stará zejména Technická správa komunikací, o další plochy pečují soukromí vlastníci, SVJ či bytová družstva. Obora Hvězda či Divoká Šárka jsou v majetku města a péči zajišťují Lesy hlavního města Prahy. Tyto informace by měly být výhledově do geoportálu doplněny, stejně jako přehled o některých zelených plochách, o které se stará radniční Odbor správy majetku. „Při úklidu a péči o zeleň není tak důležité, čí je daný pozemek, ale aby bylo uklizeno a o zeleň pečoval někdo, kdo to umí a dělá to hospodárně,“ podotýká zastupitel Marek Baxa (TOP 09).
Přístup ke kosení se mění
Vzhledem ke klimatické změně, snaze podpořit biodiverzitu i zpříjemnit a ochladit městské klima se přístup k péči o zeleň zejména od roku 2015 mění. Před tímto datem byla základní frekvence sekání dvanáctkrát ročně a povinným kritériem bylo sečení dle výšky. Dnes, aby se ve městě neobjevovaly spálené plochy s uschlou trávou, se nekosí při extrémně vysokých teplotách a tráva musí zůstat vysoká nejméně osm centimetrů. Frekvence sečení se také liší podle toho, kde se pozemek nachází a podle typu trávníku. Nejčastěji se údržba provádí v zastavěných městských oblastech či v městských parcích s pobytovými trávníky, nejméně se sečou přírodní plochy, které najdete například v Šárce.
Oblasti v zastavěných částech města se kosí obvykle pětkrát za rok, a to vždy pouze na pokyn odboru životního prostředí, podle počasí i toho, zda tráva opravdu potřebuje zkrátit nebo ne. Další skupinu tvoří plochy, které se hlavně z ekologických důvodů sečou jen třikrát za rok. „Trávníky zvlhčují a ochlazují ovzduší a zachytávají prach, proto dlouhodobému suchu a vysokým teplotám vyhovuje přerušovaná seč prováděná o třetinu porostu, nikoli na hlínu, jak to můžeme ještě na některých místech vidět,“ upozorňuje zastupitelka Eva Tichá (Piráti). Speciální kategorii pak tvoří hřiště, kde se častěji seče a mnohem více uklízí – dvakrát až třikrát týdně.
Květnaté louky
Důležitou součástí městské zeleně jsou květnaté louky složené z pestré směsi lučních květin. Poskytují útočiště i potravu hmyzu, drobným živočichům a přispívají tak k biodiverzitě. Aby mohly tuto funkci plnit, sečou se jen jednou až dvakrát za rok. Proto nemohou být vysety všude. Kde se na šestce nacházejí, byste se brzy také měli dozvědět na geoportálu. Městská část počítá i s jejich rozšiřováním. „Městská část také na zkouší k přírodě přívětivé takzvané mozaikové seče, kdy se kosí jen část území a část zůstává neposečená, hmyz pak má možnost přesunout se za potravou a úkrytem do neposečené plochy,“ doplňuje Petr Palacký. Pilotním místem pro tento typ seče je park Ladronka.