Otužování v Praze 6

náhled souboruPůsobí jako prevence proti nemocem, jde o sport, který nestojí žádné peníze a provozovat ho můžete téměř všude – to jsou výhody otužování. Svůj rozmach zažívá v posledních zhruba třech až pěti letech. I proto můžete vidět otužilce jak v rybníku Terezka, tak u vodní nádrže Džbán.

Začít s otužováním uprostřed zimy není nejlepší nápad, ale při správném postupu to ani není nemožné. „Ideální je začít se sprchovat studenou vodou a vydržet to minimálně čtrnáct dnů, aby tělo poznalo, co s ním studená voda dělá.
Ač se to nezdá, protože voda v potrubí bývá teplejší než v řece nebo rybníku, tak sprcha je pro většinu lidí subjektivně nepříjemnější než samotné ponoření do vody,“ říká Tomáš Prokop, předseda klubu ­otužilců a odborný poradce filmu Bába z ledu. Jaký je tedy správný postup? Nepřestávat s letním koupáním. Chodíte v létě pravidelně plavat? Pokračujte s tím – ideálně dvakrát třikrát týdně – i v září, říjnu a o Vánocích se můžete účastnit Memoriálu Alfreda Nikodéma u Národního divadla. Že jde o postup prověřený a příjemný, potvrzuje i zastupitelka Tereza Hubáčková (Piráti): „Začali jsme s manželem ponenáhlu, na podzim roku 2020, okouzleni krásnou Terezkou a možností si v docházkové vzdálenosti od domova po ránu zaplavat.
Byli jsme přesvědčeni, že až se ochladí, necháme toho. Ale chodili jsme dál v říjnu, pak v listopadu a vlastně jsme od té doby nepřestali. Na jaře, během covidových ­re­strikcí, jsme tam začali potkávat čím dál víc lidí, kteří ­postupně ­vytvořili něco jako komunitu,“ popisuje své otužilecké ­začátky. Až na Memoriál Alfréda Nikodéma se dootužoval zastupitel Marek Tolde (ANO): „Loni v září jsem si koupil dostatečně velký sud, napustil ho vodou, začal se otužovat a našel v tom zalíbení. Poté jsem si zjistil, co potřebuju k účasti na memoriál, domluvil si zkušební trénink a pod dohledem otužilců prokázal, že uplavu ve Vltavě tři sta metrů. 26. prosince jsem se zúčastnil memoriálu, což bylo vyvrcholením mého otužileckého snažení.“


Otužilci sobě
Na rostoucí oblibu otužování reagují i různé kluby a společnosti, které nabízejí kurzy pro začátečníky. Podle Tomáš Prokopa se zimnímu plavání můžete věnovat i bez jejich absolvování. Stejné rady dostanete v jakémkoli otužileckém klubu nebo skupině ve vašem okolí zdarma. Takovou skupinu je dobré vyhledat i proto, že první ponor do studené vody byste nikdy neměli absolvovat sami, ale vždy se zkušeným otužilcem, který vám přesně popíše, jaké máte pocity, co se děje s vaším tělem a co bude následovat. „Ty pocity jsou pro tělo zcela nové a člověk na ně není a ani nemůže být nijak připravený. Po vstupu do vody se stahují svaly a jakoby i celé nitro, vy máte pocit, že nemůžete dýchat a umíráte. Je důležité, že vás doprovod v tuto chvíli upozorní, že stejné pocity měl také a že jsou pro pobyt ve studené vodě zcela normální,“ vysvětluje Tomáš Prokop. Jde o takzvanou akutní stresovou reakci, na níž tělo odpovídá tak, že se zrychlí dech, rychleji tluče srdce a v těle se uvolňuje kaskáda hormonů, včetně jednoho z hormonů štěstí endorfinu nebo také adrenalinu, které dělají z obyčejného těla odolné supertělo.
Napoprvé byste měli zůstat ve vodě jen půl minuty až minutu, poté šok těla pomine. Je ale dobré ho zažít a překonat, aby tělo získalo dobrou vzpomínku a vy se k zimnímu plavání vrátili. Po první minutě v ledové vodě sice můžete mít pocit, že v rybníku či řece vydržíte pět nebo i deset minut, ale nedoporučuje se to. Dobu otužování prodlužujte postupně. Stejně tak je dobré se do chladné vody nořit nikoli denně, ale pouze dvakrát až třikrát týdně a dobu neustále prodlužovat. Tělu ale rozhodně dopřejte čas na regeneraci. Po vylezení z vody se podchlazené tělo začne třást. Jde o zcela normální úkaz, vyrábí si tak přirozenou cestou potřebné teplo. Třes není dobré potlačovat. Po otužování je nejlepší zahřát se pohybem – ideálně chůzí nebo lehkým klusem.
Jiné je to ovšem s frekvencí sprchování studenou vodou. Tu odborníci naopak doporučují absolvovat denně, jen na vás záleží, zda se ji dáte ráno nebo večer.


Zdraví a komunita
Benefity otužování jsou jak psychické a fyzické, tak společenské. Tím, že si tělo zvykne na nižší teploty, zlepší svou odolnost vůči sezonnímu nachlazení. Lépe se adaptuje na různé teploty a změnu ročních období či teplotní výkyvy. Dojde také k nastartování metabolismu, neboť pocit chladu pomáhá trávení. Díky uvolňování hormonu štěstí lépe odoláváte stresu a díky důkladnému okysličení všech orgánů máte více energie. „Otužování jsem si oblíbil nejen kvůli prevenci kardiovaskulárních onemocnění a obecnému zocelení lidského organismu, ale i dopadu na lidskou psychiku. Člověk se musí naučit zrelaxovat, soustředit se sám na sebe a svůj dech a tím pádem otužování funguje pro některé – mě nevyjímaje – jako způsob meditace,“ říká Adam Doleček (na titulní fotografie druhý zleva), který se k otužování dostal přibližně před třemi lety v rámci osobní přípravy na kondiční kurz na fakultě tělesné výchovy a sportu, kde studuje, a od té doby se otužování věnuje víceméně pravidelně.
Nejen díky pozitivním zdravotním účinkům na zdraví, ale protože lze otužování provozovat prakticky u jakékoli řeky nebo rybníku, vzrostl o něj zájem v době koronavirové pandemie, kdy byla klasická sportoviště uzavřená. „Byl to i můj případ, s otužováním sem začal v době covidové a je to výborná zkušenost, mohu jen doporučit. Zlákal mě kamarád z Únětic, též začátečník. Vyjma únětické lokality Ostroff je rybník Terezka druhým místem, kam občas zajdu,“ říká zastupitel Lukáš ­Pokorný (PRAHA 6 SOBĚ). Do zimní Terezky občas chodí i zastupitel Oldřich Kužílek (STAN). „S partou známých také vždy před Silvestrem oslavíme konec roku pořádným ponorem do ledu,“ říká.
Otužování pak slouží i k poznávání nové skupiny lidí, jak potvrzuje Jack Bright, původem z Velké Británie. „U nás máme moře a mírnější klima, rozdíl mezi podzimním a zimním plaváním není tak velký. V Praze mě fascinovalo, že se lidé otužují i v mrazech, navíc si vyprávěli, že chodí plavat také do Punkevní jeskyně. Rozhodl jsem se to zkusit s nimi,“ říká Jack Bright. Nejprve ho prý překvapilo, že lidé plavou ve Vltavě. „Čekal jsem, že bude v řece oddělená a speciálně pro otužilce připravená část, ale oni šli přímo do řeky. Přidal jsme se k nim. Později, v době covidu, jsme s kamarádem z Hanspaulky začali chodit na Džbán, vytvořili jsme si malou skupinu lidí a potkáváme se tam několikrát týdně,“ dodává.


Český pohár v zimním plavání
I otužilci mohou soutěžit a měřit svou výkonnost. „Rozhodně se nesoutěží v tom, jak dlouho člověk vydrží v ledové vodě, to je stejný nesmysl jako se předhánět, kdo skočí z větší výšky. Každé tělo má své limity a platí, že maximální doba pobytu v ledové vodě – jako ledová se označuje voda do čtyř stupňů Celsia – je dvacet dva minut,“ vysvětluje Tomáš Prokop. Jak tedy otužilci soutěží? V plavání. Už od sedmdesátých let minulého století se koná Český pohár v zimním plavání. Skládá se z 25 až 27 závodů, které od 1. října do 30. dubna probíhají na různých místech. Česká republika je při tom jediný stát na světě, který má dané a precizně propracované předpisy zimního plavání. Účastníci jsou rozděleni do skupin a plavou na vzdálenost sto až tisíc metrů, přičemž musejí začínat na těch nejkratších a jak si postupně vyplavávají takzvané otužilecké třídy, smějí absolvovat delší vzdálenosti. V otužování se dokonce pořádají mistrovství světa. 

Kde se otužovat?
⟶ Otužilce v Praze 6 nejčastěji vidíte v rybníku Terezka nebo vodní nádrži Džbán. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka však před dvěma lety dokončil projekt zaměřený na rozšíření potenciálních koupacích míst v Praze. Prověřil velké množství lokalit a výsledky najdete v interaktivní mapě na adrese
www.dibavod.cz/vodni-rekreace-praha.
⟶ V Praze 6 projekt zařadil mezi plochy vhodné ke koupání kromě vodní nádrže Džbán a rybníku Terezka i sousední Libocký rybník nebo retenční nádrž Jiviny.
⟶ K otužování je vhodná Vltava, zvlášť okrajové části. V centru města mohou být nebezpečné parníky a jiné projíždějící lodě. Chcete-li znát aktuální teplotu vody ve Vltavě, najdete ji na www.otuzilci–praha.cz.