Zastupitelé na svém posledním jednání odmítli návrh Metropolitního plánu v jeho současné podobě. Důvod? V nové verzi nebyla zařazena většina připomínek a vyřešeny výhrady, které k němu Praha 6 měla.
Když se v roce 2018 projednávala první verze, diskutovali o něm zastupitelé několik hodin. Připomínky měli ke všem více než 80 lokalitám, na něž Metropolitní plán Prahu 6 dělí. Radnice tehdy přizvala ke spolupráci občanská sdružení a spolek Společně pro Šestku, který
získal pro každou lokalitu garanta. Pomocí speciální aplikace pak sbírala připomínky od všech lidí. Přišlo jich několik tisíc, radnice je zpracovala, vytřídila ty, které se překrývaly nebo šly proti strategickým záměrům městské části, a k závěrečnému projednání jich připustila téměř pět stovek, z toho 82 označila jako zásadní.
Dvě třetiny připomínek bez odezvy
Po čtyřech letech hlavní město a zpracovatel dokumentu – Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy – představily novou verzi tohoto důležitého dokumentu. „Naprostá většina připomínek městských částí, kterým bylo možné vyhovět, byla zapracována. Nebylo možné vyhovět připomínkám, které jsou proti názoru dotčených orgánů, proti celkové koncepci Metropolitního plánu nebo které zpochybňují strategické stavby důležité pro celkový rozvoj Prahy,“ říká tiskový mluvčí IPRu Marek Vácha.
Ovšem dvě třetiny připomínek podaných Prahou 6 v něm zahrnuty nebyly. Proto zastupitelé tento dokument odmítli. „Praha 6 je například dlouhodobě přetížena tranzitní dopravou, která na povrchu způsobuje hluk a představuje přímou zátěž pro životní prostředí. Metropolitní plán přitom pracuje s vybudováním tzv. Břevnovské radiály ve formě, jež přivede dopravu na Vypich a zde ji vpustí do současného, už tak velmi intenzivního provozu. To nemůžeme akceptovat. Naší zcela zásadní podmínkou je, jak ostatně bylo dohodnuto již v minulosti, zahloubení Břevnovské radiály po celé její délce, tedy i od Vypichu na Malovanku,“ vyjmenovává největší problémy místostarosta Jakub Stárek (ODS).
Další výtky k Metroplánu přidává Jiří Hušek ze Společně pro 6: „Dokument nepracuje se spádovostí subcenter čtvrtí a lokalit, nepodmiňuje vypracování podrobnější dokumentace pro výstavbu v rozvojových a transformačních oblastech, negarantuje dostatečné rezervy pro umístění veřejné vybavenosti, nezná ani pojem izolační zeleň. Chybí také jakékoli vazby na Středočeský kraj.“
Městská část také upřednostňuje, aby zůstala zachována územní rezerva pro případné prodloužení trasy metra A směrem na Letiště Václava Havla Praha nebo územní rezerva pro tramvajovou trať Vypich – Petřiny. Návrh Metropolitního plánu s těmito dopravními variantami nyní nepočítá. Podobně Praha 6 požaduje vytvořit podmínky pro vybudování občanské vybavenosti v lokalitách, kde se plánuje další stavba bytů.
Co bude dál?
Kromě městských částí se mohla k Metropolitnímu plánu vyjadřovat také veřejnost.
„Všechny připomínky podané ve veřejném projednání budou vyhodnoceny a výsledky budou zaneseny do nové podoby plánu, což je v kompetenci pořizovatele, tedy odboru územního rozvoje na magistrátu. Je potřeba myslet na to, že ne všechny připomínky mohou být vypořádány kladně. Vždy je nadřazen veřejný zájem,“ konstatuje ve svém prohlášení Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Pokud se návrh výrazně změní, má se opakovat veřejné projednání a občané dostanou opět možnost se k návrhu vyjádřit, avšak pouze k jeho změněným částem.
Co radnice vytýká dokumentu
Co je územní plán?
Územní plán je nejdůležitější dokument určující rozvoj Prahy. V současnosti platný územní plán byl schválen zastupitelstvem hlavního města v roce 1999 a platí – s několika pozdějšími úpravami – od 1. 1. 2000.
Za tu dobu dobu se požadavky na rozvoj a fungování metropole změnily, proto hlavní město rozhodlo o zpracování nového metropolitního plánu už v roce 2012. Podle nového stavebního zákona původní metropolitní plán platí do té doby, než ho nahradí nový dokument, nejpozději však do 31. prosince 2028.