Obnova a výsadba nových stromořadí
Že stromy a keře do ulic měst patří, o tom nikdo nepochybuje. Vysazovat je ale v centrech měst a obydlených čtvrtích není jednoduché. Přesto Praha 6 plánuje doplnit stávající stromořadí nebo vysadit nová.
Lidé, auta, stromy, sítě… najít pro všechny prostor zvlášť ve starých ulicích projektovaných před sto a více lety je těžké. A tak často dojde k rozhodování, zda dostanou přednost parkovací místa, nebo stromy. V některých případech lze o něco zúžit chodníky a vytvořit prostor jak pro parkování, tak především výsadbu stromů nebo ještě lépe celých stromořadí. Ta se stávají stále důležitějším prvkem měst, neboť dokážou ochladit přehřívající se ulice a zlepšit mikroklima v centrech. Ale ani jim horké a suché roky nesvědčí. „Zvyšování průměrných ročních teplot a předcházející suché roky s tropickými letními měsíci znamenaly také náročnější údržbu, bylo třeba více zalévat, a přesto zvlášť mladé stromky, vysazené jako náhrada za dožívající dřeviny, uhynuly,“ konstatuje starosta Ondřej Kolář (TOP 09). Ten se také obrátil na primátora a apeloval, aby nedocházelo ke snižování rozpočtu Technické správy komunikací (TSK). Není to Praha 6, ale právě TSK, kdo se o většinu stromů a uličních stromořadí na šestce stará. Méně peněz pro tuto organizaci znamená kromě jiného horší péči o stromy. A stejně důležité jako vysazovat nová stromořadí je chránit a pečovat o ta stávající.
Stromy ochranné pásmo nemají
„Za velký problém považuji to, že nejen ze šestkových ulic mizí v posledních dvaceti třiceti letech zelené pásy a stromy se vysazuji pouze do rabátek, jejichž velikost se navíc zmenšuje, typickým příkladem je Pevnostní ulice,“ říká Pavel Charvát ze spolku Via Praha 6, který navíc stojí za navázáním bližší spolupráce mezi spolky a odborem dopravy a životního prostředí.
Menší prostor pro kořeny pak znamená horší podmínky pro život stromů. Důvodů, proč z ulic šestky a dalších měst mizí stromořadí, existuje mnohem více. Více vadí také prorůstání kořenů do sítí, když jsou v jejich těsné blízkosti umístěné kanalizační a vodovodní potrubí, plyn, elektřina, optické kabely operátorů… A zatímco sítě mají ochranné pásmo, stromy podle zákona nikoli. Velkým rizikem jsou i opravy například prasklého potrubí, kdy se kořeny často poškodí a strom zajde. Praha 6 už několikrát upozornila na to, že je třeba věnovat pozornost kontrolám výkopů v okolí stromů, a odbor dopravy a životního prostředí ji také provádí. Bohužel při tom zjišťuje značné nedostatky a chyby. Strom pak neumírá hned, ale až po určité době, kdy už je stavba dávno hotová. Protože jde o problém, který řeší nejen šestka a hlavní město, hledají se řešení, jak zajistit soužití sítí a stromů v chodnících. Jedním z nich jsou prokořenitelné buňky, chránící vedení před kořeny. Nevýhodou tohoto systému je však vyšší cena a lze ho uplatňovat při kompletních a finančně náročnějších rekonstrukcích ulic a náměstí. Naopak se neosvědčilo pěstování stromů ve velkých květináčích či nádobách. Stromy tady nerostou, a tedy ani nepůsobí jako účinné stínění a nepomáhají k ochlazování. Navíc v betonových nádobách se kořeny dřevin přehřívají a potřebují tedy více zalévat. Ale velké množství vody kvůli malému kořenovému systému nedokážou zpracovat, a proto uhnívají.
Stromořadí na šestce
Na území Prahy 6 se v současnosti nachází řada stromořadí, která jsou na hraně životnosti, některá dokonce historicky zanikla. Radnice se chce proto zaměřit právě na přípravu projektů, které by stromy a zelené pásy do ulic vrátily. Mezi priority patří stromořadí v ulicích Dejvická, Kafkova, Na Pískách, Pevnostní, Půlkruhová, Dělostřelecká, Kladenská, Sibeliova, Šárecká, Šlikova, Radimova, Na Zástřelu, Zeyerova alej, Na Větrníku, Ruzyňská a Přílepská. Třeba v Sibeliově ulici má chodník šířku čtyři metry, proto by ho šlo zúžit a vytvořit více místa pro stromy. Kompletní obnovou již při jejich rekonstrukcích dříve prošlo stromořadí v Eliášově a Mařákově ulici. Na žádost Prahy 6 by mělo TSK aktuálně posoudit stav stromů v celé lokalitě Ořechovka a speciálně se věnovat unikátní platanové a javorové aleji v páteřních ulicích Na Ořechovce a Cukrovarnická. „Z našich zkušeností plyne, že stromy postrádají ze strany TSK systematickou a průběžnou péči. Ve spolupráci s městskou částí jsme nechali zpracovat předběžné odborné posouzení stromů v celé Ořechovce, které tuto skutečnost potvrzuje. Nyní čekáme na navazující zhodnocení ze strany TSK. Revitalizace, kterou bude realizovat právě tato společnost, by měla začít v ulici Dělostřelecká, kde dojde k výměně uschlých a poškozených třešní za nové javory,“ konstatuje Pavel Charvát. Ovšem i Technická správa komunikací změnila svůj přístup k péči o stromořadí a v posledním období zaktualizovala pasport stromořadí i další zeleně a postupně nechává pro problematické ulice vypracovat plán, jak v jejich pěstování pokračovat.
Možností, jak dostat stromy do šestkových ulic, je také zrychlit rekonstrukce ulic. Bohužel některé se připravují až deset let. A město potřebuje, aby se zeleň zvlášť za současných klimatických podmínek, vysazovala mnohem rychleji. Proto by Praha 6 ráda výsadbu stromů a dřevin zařadila do už připravených akcí. Příkladem je ulice Kladenská, kde chce radnice prosadit přeložku kabelové trasy ve středovém pásu zeleně, aby se vedení umístilo do přilehlé vozovky tak, že půjde uprostřed parteru vysadit plnohodnotné stromořadí. Stromy a zeleň chce řešit také v rámci plánovaných rekonstrukcí ulic Radimova, Na Pískách a Šárecká.
Kolem víceproudých silnic mohou pomoci vysazené pásy keřů. Sice nestíní, ale umějí pomoci omezit prašnost. „Způsobů, jak dostat zeleň do města, ale existuje více. V Bělohorské ulici máme zelené tramvajové pásy, úspěšně jsme si vyzkoušeli využití takzvané vertikální zeleně, když jsme na Šesťáku vytvořili chmelovou stěnu. Další inspiraci můžeme hledat v zahraničí, třeba po vzoru Singapuru hlavní město připravuje možnou realizaci pilotního projektu zelených lamp,“ vyjmenovává další možnosti předsedkyně komise životního prostředí Martina Kaňáková (TOP 09). Protože jsou zelené pásy stromořadí, keřů a rostlin místem pro život ptáků i užitečného hmyzu, bylo by ideální, kdyby jednotlivé zelené plochy na sebe navazovaly a dovolily jim migrovat.
Péče o mladé stromy
Životnost stromů není nekonečná a po několika desetiletích je nutné je pokácet a nahradit novými. Pak je otázka, jak staré, a tedy velké stromy sázet. Chtělo by se říci co největší, aby rychle nahradily ty původní a stínily. „Sazenice stromů je vždy lepší volit menší, protože ty velké se často velmi špatně ujímají, trvá jim i mnoho let, než vůbec začnou znovu růst. Nejdůležitější je ale myslet na to, že potřebují půdu a prostor i pod zemí, že to není dekorace, kterou jen tak někam zapíchnete, a pak se divíte, že se jim nedaří. Žádný opravdový strom v rabátku o průměru dva metry a dvou kubíkách hlíny pod ním prostě nevyroste, bude to vždy jen živořící troska,“ konstatuje Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
O tom, zda se strom ujme a poroste, rozhoduje i následná péče. Mladé a dosud mělce kořenící stromky vyžadují intenzivnější péči než dřeviny vzrostlé, zejména opakovaný výchovný řez, častější zalévání i kontrolu. Vlastník má povinnost o dřeviny trvale pečovat, a to nejen na začátku jejich života, ale i v dalších letech, než budou dostatečně silné, odolné a kořeny dosáhnou do hloubky, kde je voda i v suchém období. Ještě více jsou ohroženy dřeviny vysazené na přímém slunci, blízko parkovacích míst a uprostřed rozsáhlých zpevněných ploch. Ve městě se zatím sázejí hlavně stromy domácího původu, tedy lípy a javory. Uchovává se tak historický ráz ulic. „Nebál bych se ale sázet všechny vyzkoušené druhy, dokonce i nepůvodní dřeviny. Čím více se teploty u nás budou přibližovat těm středomořským, sázel bych do ulic platany, které takové prostředí zvládnou, a klidně i suchomilné akáty, ačkoli jsou v lesích invazní pohromou,“ konstatuje Jakub Hruška. Z tradičních druhů by preferoval třeba duby, které také dobře snáší teplo a sucho. Naopak se ustupuje od kaštanů, a to nejen kvůli častému napadení klíněnkou jírovcovou, ale také kvůli bezpečnosti. Mají křehké, a tedy i snadno lámající se dřevo. A jednotlivé ulice a čtvrti se od sebe mohly lišit i volbou sázených stromů, která ctí historický ráz konkrétního území.
Lepší péči by si zasloužily jak mladé stromy, tak ty letité. Praha 6 přistoupila k jejich pasportizaci, kdy probíhá pravidelná kontrola dřevin, odborník je vizuálně hodnotí a zapíše si případné vady. Pokud se defekty zvětšují a zhoršují, nejprve se hledá možnost, jak strom zachránit, například bezpečnostním či odlehčovacím řezem v koruně. Pokud ani to nepomůže, teprve dojde k jeho pokácení. Zároveň musí být místo něj vysazený nový. „Myslím, že Praha 6 potřebuje právě dlouhodobý plán, který by popsal stávající stromořadí, jejich stav, způsob, jak je chránit a případně také omlazovat a vysazovat. Radnice by ho měla mít připravený, a pak využít prostředky, které má hlavní město vyčleněné na zmírnění dopadů klimatických změn, sáhnout si pro ně a sázet,“ doplňuje Pavel Charvát.