Vlajky nad Břevnovem

Zhruba před rokem začali všímaví obyvatelé Břevnova pozorovat vlajky, které se střídavě objevují na balkonu nárožního domu v Bělohorské ulici č. 25. A protože jde o vlajky velmi netradiční až exotické, vzbudila podivuhodná aktivita nebývalou zvědavost.

Sousedé z okolních oken balkon fotí, natáčejí, příspěvky umísťují na sociální sítě a hádají, o jaké vlajky může jít. Identitu obyvatele bytu s balkonem a sběratele vlajek, který na sociálních sítích vystupuje pod přezdívkou Šeldn Kúpr Břevnovský, před nedávnem odhalili na místním webu tejnka.cz lidé kolem nově vznikajícího fotbalového klubu Union Břevnov. Filip Bis, alias Šeldn Kúpr, totiž přišel s návrhem na vytvoření klubové vlajky. Společně se jim podařilo navrhnout a ušít vlajku, která pak první březnovou neděli poprvé zavlála nad Břevnovem.

Vlajku Unionu jste navrhl a pak i nechal vyrobit. Co vás k tomu vedlo?
Když jsem se z petice u místního živnostníka o založení klubu dozvěděl, přemítal jsem, jak dobrou věc podpořit i jinak než klikyhákem na petičním archu. No, a vzhledem k mému koníčku se tato forma pomoci přímo nabízela.

Vlajka Unionu tak rozšířila už poměrně slušnou sbírku. Kolik jich máte a jak je získáváte?
Vlajek mám nyní asi 250, ale sbírka se pořád rozšiřuje. Většinu z nich nakupuji. Vybírám si je podle toho, že mi jsou nějak sympatické. Zaujmou mě třeba tím, že to jsou vlajky ostrovů, kde žije pár desítek lidí, nebo na nich je něco hezkého, jako právě na té, co dnes vlaje – vlajka kanadské provincie Nový Brunšvik, na které je lev a loďka. Nebo jsou něčím zvláštní – třeba mosambická – to je totiž jediná vlajka, na které je kalašnikov.

A co něco vlastní výroby?
Také mám, ale na svoji premiéru teprve čekají. Musel jsem jim nejdříve koupit pevnější stožár. Takže tu mám třeba vlajku španělského města s krásným příběhem díky krejčovskému umění mého drahého otce a další specialitky, které bych nerad předem prozradil, protože se moc těším, jak na ně bude okolí reagovat.

Kdy jste v sobě objevil vášeň pro vlajky?
Mám je rád od malička, díky rodičům jsem vždy ležel v té správné literatuře. Takže jsem vlajky, alespoň většinu těch státních, poznával už někdy v pěti letech. Od rodičů jsem také získal lásku k historii a náklonnost ke šlechtě, vyrůstal jsem totiž na dačickém zámku, kde můj otec dělal kastelána a já jsem tam už ve 12 letech provázel turisty. Také jsme tehdy museli vyvěšovat vlajky, ale to byla bohužel povinnost, včetně onoho „materiálu na trenýrky“. Jsem rád, že na svém balkonu si teď mohu vyvěšovat vlajky, jaké já chci a jaké se mi líbí.

Mít rád vlajky je jedna věc, druhá je vyvěšovat je každý den na balkoně. K tomu jste se dostal jak?
Tenhle zvyk se mi zalíbil v Norsku, kde jsem studoval. Tam má stožár skoro každý dům, Norové státní nebo místní vlajky vyvěšují a jsou na ně pyšní. Já jsem ale vztyčil svůj první stožár před svojí chaloupkou, kterou jsem si pořídil v Andalusii. Jenže ve chvíli, kdy mne pandemie profesně odvelela do domácí kanceláře, samozřejmě jsem se jako každý druhý nudil. Nemohl jsem dělat práci, kterou jsem dělal dosud – starat se o skandinávské turisty a provádět je po Praze, nemohl jsem cestovat do Španělska a bavit se vlajkami tam, takže…

… jsme se konečně dostali k té břevnovské vlajkové záhadě.
Prostě jsem si začal vlajky vyvěšovat pro svoji zábavu a potěšení. Potřeboval jsem se přímo od stolu na něco dívat. To, že si toho začalo všímat okolí, byl zprvu jen vedlejší efekt. A protože ani nejsem pravidelným uživatelem sociálních sítí, až později mě sousedé upozornili na ohlas, jaký vzbuzují na facebooku Břevnovské party.

Proto vznikl speciální FB profil?
Ve chvíli, kdy se můj balkon začal na profilu Břevnovská parta objevovat častěji, rozhodl jsem se vytvořit si pseudonym. A co jiného zvolit, než populárního vlajkomila ze seriálu Teorie velkého třesku. Zájmu sousedů si velice vážím a děkuji za něj, bez urážek se obešla dokonce i drobná provokace, když jsem 28. října jakožto latentní monarchista vyvěsil kromě malé československé vlajky i velkou vlajku rakouského mocnářství.

Reagujete vlajkami často na výročí a významné dny?
Zatím jen zřídka, protože vlajek ještě nemám dost, ale mým plánem je opravdu vytvořit si archiv, ze kterého budu moci vybírat vlajky, které by se nějak vázaly ke dni, kdy vlají – třeba Velikonoční ostrovy na Velikonoce, Vánoční ostrov na Vánoce. Zatím vlajky měním podle nálady a nových zásob. Většinou ale denně, nebo téměř denně, zvláště pak, kdy k mači nastupuje některý z mých oblíbených sportovních týmů, především pak v této sezoně tak neslavný Motor...

A která vlajka je ta nejoblíbenější?
Jednoznačně fiktivní vlajka Iberijské unie, tvořené spojeným burgundským křížem a portugalským Kristovým křížem.