Hotel International

Na počátku existoval pouze skromný plán – postavit na volném pozemku bývalých cihelen na Julisce řadovou vojenskou ubytovnu Družba, která by měla jednoduchý obdélný půdorys a sloužila by pro mimopražské důstojníky.

Jenže psal se rok 1951 a zemi vládla komunistická strana. Její tehdejší ministr obrany Alexej Čepička měl neomezené možnosti rozhodování, a tak stačilo jeho slovo a místo ubytovny začal vznikat pompézní hotel. Plány z roku 1952 až 1954 již ukazují stavbu členěnou do tří samostatných částí s ústřední věží. Zatímco v postranních křídlech se ještě počítalo s malými garsoniérami pro důstojníky, centrální část měla sloužit jako neveřejný luxusní hotel pro sovětské poradce a prominentní vojenské šarže. Do Prahy jich tehdy přijížděla řada a neexistovalo tady pro ně ubytování na odpovídající úrovni.

Dva schody pro generály
V průběhu stavby se základní koncept nadále pozměňoval. Ukázalo se, že armáda takové množství ubytovacích prostor nevyužije a sovětské delegace by tuto předimenzovanou kapacitu nedokázaly naplnit. Proto soudruzi rozhodli, že z rozestavěné budovy vznikne pouze luxusní hotel. A původně běžný projekt nabýval na důležitosti a s ním rostla i nabubřelost vnější i vnitřní podoby stavby. O absurditě doby a možná ještě více o způsobu myšlení Alexeje Čepičky vypovídá často uváděná historka – při tak velkorysém projektu se předpokládalo, že slavnostního otevření se zúčastní i sám generalissimus Stalin. Aby mohlo na centrálním schodišti ve špalíru nastoupit všech tehdejších čtyřiačtyřicet československých generálů, musely být k již k provedenému schodišti přidány dva další stupně navíc. To znamenalo značné stavební komplikace a změna výšky této části objektu je patrná dodnes.

Hotel Stolečku, prostři se
S proměnou politické atmosféry druhé poloviny padesátých let se začal měnit i přístup vládnoucí garnitury k využití nového hotelu. Původně zamýšlené ubytování pro sovětské delegace ustoupilo do pozadí a hotel měl sloužit jako hlavní ubytovací centrum pro zahraniční turisty. Objekt byl převeden pod cestovní kancelář Čedok a od roku 1957 se stal co do kapacity lůžek největším v Československu. V témže roce proběhla tiskem veřejná soutěž na nový název, prozatímně se používalo jméno Hotel Čedok. Veřejnost přinesla neuvěřitelné množství návrhů. Od názvů odvozených z místních jmen, jako hotel Podbaba nebo Juliska, přes jména na odpovídající duchu doby, tedy třeba Hotel Máj, Mír, Slovan, až po lehce jízlivé označení Hotel Experiment nebo Eldorádo. A nechyběla ani zcela absurdní jména Stolečku, prostři se nebo Den a noc. Nakonec byl zvolen název, který se neformálně používal do poloviny 90. let 20. století – Hotel International. Ovšem pro svůj dekorativní exteriér dostala stavba i řadu jízlivých přezdívek, od nejmírnější Lomonosovy university k Čepičkově baráku či Snu šíleného cukráře.

Novodobá historie
Až do roku 1974 poskytoval International luxusní ubytování pro nejnáročnější klientelu. Po otevření hotelu Intercontinental na Starém Městě již neudržel krok s novou konkurencí, a o velkou část dosavadních hostů přišel. Na konci 80. let se ale stal oblíbeným místem řadových sovětských turistů a současně poskytoval ubytování pro posádky leteckých společností. V praxi to znamenalo, že jeden pokoj mohl být obsazený i dvakrát až třikrát v průběhu jednoho dne. Kapacita naplnění tedy často přesáhla i magickou hranici sta procent.

Poklady v interiéru
Ačkoli zvenku budova svou dekorativní historizující podobou v duchu socialistického realismu nadšení nevzbuzovala, na výzdobě interiéru se podílela řada skutečně významných, nikoliv pouze politicky preferovaných umělců. Cyril Bouda nebo Max Švabinský patří mezi ty nejznámější. Na výrobu interiérových prvků se použily tehdy ještě málo rozšířená kombinace skla a kovu, zastoupené jsou například na originálním zábradlí schodiště, nejrůznějších mřížích, klikách a kličkách. Skleněné vitráže a reliéfy, panely s národními motivy od Jaroslavy Brychtové a Viléma Dostrašila a impozantní skleněné lustry a nástěnná svítidla – pravděpodobně vyrobené ve sklárnách v Kamenickém Šenově a Valašském Meziříčí – dodnes fascinují svou nadčasovostí a dokonalým zpracováním. Zajímavostí jsou i tajné nápisy stavitelů ve věži, které jsou čitelné z různých úhlů a na první pohled zůstaly skryty.
Na stěnách a stropech se objevují malby s národní tematikou, jde třeba o sgrafita s rostlinnými motivy propletených lipových lístků. Podle návrhu Aloise Fišárka vznikl gobelín Tři tanečnice umístěný ve vstupní hotelové hale. Cyril Bouda je autorem dalších gobelínů, z nichž za zmínku stojí ten ve vstupní hale, nazvaný Praga Regina Musicae. Nabízí pohled na Prahu a cenný je pro jeden detail – s trochou soustředění lze v jeho středu rozpoznat bývalý Stalinův pomník na Letné. V Praze existovaly tři gobelíny, kde byl pomník zachycen, ale pouze na tomto jediném zůstal zachován, jednoduše protože se na něj zapomnělo. Podle návrhu Maxe Švabinského byla zhotovena celonástěnná mozaika s motivem pestrobarevné kytice, umístěné nad točivým schodištěm vedoucím do zimní zahrady v posledním patře zasklené arkádové věžičky. Architektura i vnitřní dispozice hotelu zůstala dodnes zachována, mnoho z vnitřního zařízení a výzdoby překvapivě také.

Současnost hotelu
Ačkoliv po roce 1989 změnil hotel dvakrát název, nejprve podle hotelového řetězce Holiday Inn a do června 2014 Crowne Plaza, nejen pro Pražany stále zůstává hotelem Internacional.
Změnou neprošlo jen jméno, ale především pokoje. Mobiliář napodobuje styl padesátých let, ale s originálním nábytkem nemá již nic společného, podobně i vzory a barevnost použitého textilu. Textil tady hrál velkou roli, a to nejen na potazích čalouněného nábytku a závěsech či záclonách, ale v hotelu se nacházelo neuvěřitelné množství koberců nejrůznějších barev a vzorů, které se lišily v jednotlivých typech pokojů a místnostech. Společenské prostory zdobily gobelíny – tradiční oblíbené nástěnné koberce užívané v reprezentačních prostorech.
Od roku 2016, kdy se zvýšila kapacita o 24, nabízí celkem 278 plně klimatizovaných pokojů v pěti kategoriích. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 2020 a hotel tak v současné chvíli nabízí 70 zbrusu nových pokojů, další opravy se plánují na letošní a příští rok. Konferenční centrum disponuje 14 sály o celkové kapacitě 1200 osob. Hotel má 16 pater, vlastní budova měří 67 metrů, a když k tomu připočtete ještě hvězdu na vrcholu věže, dostanete výšku 88 metrů. Věž se využívá pro uzavřené akce do 150 osob. Ze střešní terasy je krásný panoramatický výhled na město. Vyhlášená je zdejší restaurace Symphonia s letní terasou a dětským hřištěm. Zahrada hotelu je oblíbená pro svatební obřady. Podrobnosti najdete na stránce www.internationalprague.cz.