Až do druhé poloviny devatenáctého století byla centrem duchovního života ve Střešovicích farní kaple, zřízená v prvním poschodí hospodářské budovy strahovské správy, což je nynější budova Tatranu Střešovice. Stavbu kostela inicioval opat strahovského premonstrátského kláštera a první mši zde odsloužili před 130 lety.
Práce na novém kostele ve Střešovicích, který spravuje Řád premonstrátských řeholních kanovníků, se několik let odkládaly. Mimo jiné proto, že farníci odmítli pro svou chudobu na stavbu přispívat. Dříve než kostel se začala budovat fara – výkopy základů proběhly v září 1889 a vysvěcena byla 6. října 1890. Obklopen poli a vinicemi Základní kámen kostela byl položen 7. května 1890 a opat do něj vložil křížek, katalog členů strahovské kanonie a krátký nástin historie farnosti od Norberta Horáčka. Kámen je umístěn ve zdi uvnitř kostela pod bývalou kazatelnou, dnes pod sochou svatého Norberta. O čtrnáct měsíců později, přesně 12. července 1891, opat Zikmund už osobně celebroval první mši v novém kostele. Ten se tyčil nad Střešovicemi a pro obyvatele byl naprosto nepřehlédnutelný. Spolu s farní budovou a domkem pro kostelníka šlo o jediné budovy na tomto kopci, obklopeném jen poli a vinicemi. Ve tvaru kříže Jednolodní kostel svatého Norberta se zvýšeným presbytářem – kněžištěm má půdorys ve tvaru kříže s dvěma postranními kaplemi, délku 44, šířku 13 a výšku 15 metrů. V průčelí stojí vysoká čtyřhranná věž se vstupem. Plány kostela vyprojektoval pražský stavitel Jaroslav Kuchta, vlastník statku Kotlářka a cihelny v Dejvicích. Od roku 1884 měl stavitelskou koncesi a již dříve se premonstrátům osvědčil při stavbě kostela v Nebušicích. Na výstavbě kostela se podílel také architekt František Rožánek, mimo jiné stavitel neogotického domu v úžlabí Jeleního příkopu v Chotkových sadech, který však zbořili po 2. světové válce. Na jednání komise při započetí stavby kostela v září 1889 bylo povolení uděleno až poté, když „zástupcové zdejší obce Střešovic jediné pod tou podmínkou povolení ku stavbě povolili, jestliže nebudou muset na stavební výlohy ničím přispívat.“ Veškeré vnitřní vybavení kostela – hlavní oltář s velkým obrazem sv. Norberta i dva boční, kazatelnu, zpovědnici, křtitelnice a lavice – vyrobil truhlář a sochař Josef Krejčík. Až v březnu 1951, kdy komunisté začali řízeně likvidovat Strahovský klášter, přestěhovali z něj do Střešovic oltář z Kapitulní síně a kazatelnu. Z původního zařízení tady zůstaly pouze lavice a křtitelnice. Při generální opravě této památky v roce 1978 došlo k novému uspořádání liturgického prostoru v duchu obnovy druhého vatikánského koncilu: kromě položení nové pískovcové dlažby, byl vybudován nový obětní stůl podle návrhu architekta Aleše Bořkovce. Poslední oprava kostela zvenku proběhla v roce 2002, kdy se obnovoval exteriér a městská část tady instalovala venkovní osvětlení. Na změny interiéru došlo o rok později. Strahovský klášter ve svých prostorech obnovil kapitulní síň a přestěhoval své zařízení z Norbertova na původní místo. Nový svatostánek a sedadla pro kněze a přisluhující navrhl a vyrobil kameník a sochař Petr Váňa. V presbytáři na místě bývalého hlavního oltáře se nyní tyčí dominantní kříž. Z bílého stropu vyčnívá erb řádu premonstrátů. Na místě bývalé kazatelny stojí pískovcová socha svatého Norberta, která původně zdobila průčelí budovy Norbertina naproti kostelu. V kostele se nacházejí dvě postranní kaple, levá je zasvěcena Panně Marii Sněžné. Obraz Panny Marie od neznámého autora je jediná památka z bývalé farní kaple hospodářského dvora. Na protější zdi se nachází obraz dvou význačných osobností z dějin Strahovského kláštera, biskupa olomouckého Jindřicha Zdíka, který se sám stal premonstrátem a se svým bratrancem a českým králem Vladislavem II. založil roku 1140 klášter Strahov, a strahovského opata a pražského arcibiskupa Jana Lohelia (1586–1612), jenž bývá nazýván druhým zakladatelem Strahova. Pravá kaple chrámu nese název sv. apoštola Filipa, podle oltáře s obrazem tohoto světce. Andělé s chleby a rybami připomínají Ježíšův zázrak z Janova evangelia o nasycení velkého množství lidí z pěti ječných chlebů a dvou ryb. Symbolicky význam ukládá strahovským provizorům povinnost starat se o pokrmy pro řádové bratry. Křížovou cestu namaloval Otakar Voráček a kostelu ji roku 1898 darovala majitelka Petynky, paní Karolína Kabrnová. Varhany na kůru zhotovené Fr. Schiffnerem pocházejí z doby dokončení výstavby kostela v roce 1891. Ze tří zvonů zbyl jeden V roce 1891 dostal chrám tři zvony: dva – větší Zikmund vážil 275 kilogramů a Josef – byly rekvírovány za 1. světové války, kdy je rozbili na několik kusů a odvezli. V roce 1923 začala sbírka na pořízení nových zvonů, které ale potkal stejný osud za 2. světové války. Po válce se je farnost pokoušela získat z Hamburku zpět, ovšem neúspěšně. Pouze třetí, nejmenší sanktusový, se dochoval dodnes. Teprve v roce 2002 přibyl do věže další zvon, který byl odlitý už v roce 1617 a nacházel se v osamělém kostele v Aldašíně u Kostelce nad Černými lesy, kde mu hrozilo poškození. Tři zvony má kostel opět od roku 2006, kdy díky finančnímu daru jedné ze střešovických farnic mohli v Pasově odlít pro svatého Norberta nový zvon Felix, který váží 474 kilogramů. V roce 2013 při generální opravě střechy byla zpevněna i sanktusová věžička a nejmenší z trojice zvonů se opět rozezněl. Tento jako jediný je poháněn elektricky, na zbývající dva se zvoní jen a pouze ručně. Kostel svatého Norberta byl vyhlášen kulturní památkou v roce 2003, fara už v roce 1995. Kostel svatého Norberta patří strahovským premonstrátům, kteří si letos připomínají 900. výročí založení svého řádu svatým Norbertem z Xanten.