Budoucnost Kulaťáku

Místo velké dopravní křižovatky posezení pod stromy a volná plocha pro kulturní a společenské akce nebo pravidelné trhy – tak by mělo v budoucnu vypadat Vítězné náměstí. Nyní se dopracovává a konkretizuje studie, aby mohl být návrh na podzim představen veřejnosti.

Na celkové řešení Vítězného náměstí vyhlásila před dvěma lety rada hlavního města prostřednictvím Institutu plánování a rozvoje mezinárodní urbanistickou soutěž. Ta řešila nejen zlepšení kvality života zdejších obyvatel, ale především dopravní situaci. Zvítězil návrh šestkových architektů Pavla Hniličky, Eva Mackové a Josefa Filipa.

Jak bude náměstí vypadat?
„Současné náměstí je neukotvené, chaoticky ošklivé, chybí mu charakter náměstí a vypadá spíš jako dopravní uzel než místo pro odpočinek a setkávání lidí,“ popisuje současnou situaci autor vítězného návrhu architekt Pavel Hnilička a pokračuje: „Za mě osobně je vůbec nejhorším místem okolí ostrůvku kolem tramvajové zastávky v ulici Svatovítská. Těsně vedle ostrůvků jezdí auta, lidé tady přebíhají vozovku, když potřebují přestoupit na metro nebo autobusy, navíc se sem nevejdou ani dvě soupravy za sebou.“ I toto místo by mělo projít radikální proměnu.

Doprava
Vymýtit zcela dopravu z Vítězného náměstí nelze. Ovšem dá se upravit tak, aby si nepřekážela s lidmi a neměnila náměstí v křižovatku. Jak tramvaje, tak auta budou mít vyčleněný prostor po obvodu náměstí. Prostředek pak může sloužit jako plocha pro setkávání lidí, konání trhů, koncertů, shromáždění a dalších společenských akcí.
Tramvaj při pohledu od Svatovítské povede v levé části kruhu, část souprav zahne do Evropské, část bude pokračovat na Podbabu. Jedná se o přesunutí zastávky ze Svatovítské ulice před Dům armády, kde je pro ni z mnoha důvodů vhodnější místo. „Lidé tady vystoupí blíže k metru, na široký chodník, který je součástí městského parteru, nebudou přebíhat vozovku, mohou plynule pokračovat do metra, kam to budou mít blíže než nyní, nebo přejít do centrální části náměstí. K dispozici jim bude eskalátor i výtah, aby bylo místo bezbariérové. Nebudou mít hned za zády popojíždějící a často troubící auta, nemusejí čekat na přechodu na zelenou. A také se sem vejdou dvě tramvaje za sebou,“ vysvětluje architekt Hnilička výhody přesunutí zastávky.
Auta budou náměstí objíždět kolem dokola, jen se přesunou více na obvod. Po obou stranách vozovky porostou stromy, které je částečně zakryjí, ale také odhluční. Silnice bude mít pouze dva pruhy místo původně plánovaných tří. Právě k dopravě měla městská část nejvíce připomínek. „Dopravu nelze řešit odděleně pouze na Vítězném náměstí, ale najednou v celé lokalitě. Musí proto dojít nejprve ke stavbě KES, tedy komunikace Evropská– Svatovítská, která odvede část aut mimo kulaťák. Také odtud chceme odstranit konečné zastávky autobusů, proto trváme na tom, že dojde ke stavbě tramvajové trati na Strahov, kterou budou využívat místo autobusu zdejší studenti k přesunu ze školy na koleje a opačně. A než povede tramvaj do Suchdola, místo přestupu na autobus přesuneme do zastávky Nádraží Podbaba, nikoli na náměstí,“ vyjmenovává důležité podmínky Prahy 6 statutární místostarosta Jakub Stárek (ODS). Radnice také obnovila požadavek na prodloužení výstupu z metra a podchodu do ulice Dejvická, která by se měla časem zklidnit a vzniknout zde Korzo Dejvická. „Že sem lze podchod protáhnout, jsme historicky věděli, ale cena byla vysoká. Ovšem pokud by se prodloužení dělalo v rámci revitalizace celého náměstí, vyšlo by to finančně mnohem příznivěji,“ dodává Jakub Stárek s tím, že by zde měly být zachované tradiční obchody, které se v průchodu nacházejí dnes.
Při pohledu na návrh budoucí podoby se mnozí odborníci i laici ptají, zda je ve skutečnosti takto opravdu proveditelný, tedy jestli koleje takto mohou opravdu fungovat. „Všechny tyto podněty a speciálně kolejovou dopravu řeší společnost Metroprojekt a konzultujeme ji i s dalšími odborníky na dopravu, kteří nám potvrzují, že ano. Určitě je nekreslíme do studie jen tak od stolu,“ odpovídá architekt Pavel Hnilička.

Střed náměstí
Podle studie se uvolní střed náměstí, který je nyní skoro nevyužívaný a vznikne tady velký volný prostor. Velikost kruhu je nějakých 75 metrů, což je dostatek pro to, aby se tady konaly nejen pravidelné trhy, ale třeba sem lze postavit pódium a zorganizovat tady koncert či jinou společenskou akci, vytvořit start či cíl pro závody a podobně. Okraj středové plochy bude ukrytý ve stínu stromů, těch bude po obvodu vysazeno 130. Rozděleny budou do osmi skupin, takzvaných bosketů, aby byl skrz střed náměstí zachovaný průchod ze všech navazujících ulic. To platí jak pro hlavní osy náměstí, tak pro ulice Dejvickou a Technickou, potažmo Kampusem Dejvice, a také Buzuluckou nebo Československé armády. Na náměstí bude vysazený břestovec západní. Jde o krásný mohutný strom, který má na rozdíl od klasické lípy nebo platanu řidší, a tedy propustnou korunu. Poskytne tedy v této části náměstí stín, zároveň však netvoří špunt, kterým by nemohl proudit vzduch. Architekti se tak vyhnou problému z některých šestkových ulic, kde sice vzrostlé listnáče příjemné stíní, ale zároveň brání odchodu zplodin z dopravy a kvalita vzduchu je zde horší než u víceproudých silnic. „Tento strom má ještě jednu velkou výhodu, jeho koruna se zakládá až někde ve výšce čtyři metry, proto při běžném pohledu připomínají jeho kmeny spíš úzké sloupy dovolí vám vidět přes celé náměstí,“ doplňuje Pavel Hnilička. A stejně jako ostatní vzrostlé dřeviny tvoří stín, brání tak odparu vody z půdy a přehřívání prostoru, čistí vzduch a vytváří celkové příjemné klima. Na zimu listy opadají, prostor se tak během krátkých dnů přirozeně prosvětlí.
Po obvodu by měl zůstat zachovaný městský parter se vším, co k němu patří s obchody, kavárnami, zahradními restauracemi i vodními prvky a lavičkami. Vzhledem k velikosti náměstí si to mohou architekti dovolit. I po přesunutí vozovky blíže k obvodu zůstane kolem domů až dvacet metů široký prostor, což je mimochodem šířka Národní třídy. Stále se počítá i s oblíbeným Šesťákem, byť se částečně přesune, aby zapadl do nové koncepce prostoru.
Do středové části se lidé přesunou východem z metra, jeho výstup bude i ve středu, a také po povrchu, kdy tady vznikne několik řízených přechodů. „Vítězný návrh týmu architekta Hniličky napravuje současný problém, kdy je Vítězné náměstí spíš kruhovým objezdem, a nově vytváří uprostřed pěkný univerzální veřejný prostor pro nás, občany. Ale jak bude přístupný?“ ptá se Julius Macháček, občan Prahy 6 a dlouholetý šéfredaktor časopisu Architekt. Návrhu vytýká, že nepočítá s podchody či nadchody, ale s několika novými úrovňovými přechody, patrně řízenými světelnou signalizací. „Kdo tudy jezdí, tak ví, jakou kalamitu způsobuje ve špičkách jediný semafor, dnes umístěný u zastávky tramvají. Další zhoršení průjezdnosti ze všech směrů bude mít za následek výrazné zhoršení ovzduší díky kolonám, které zde vzniknou. Tramvaje, auta a chodci by se měli míjet mimoúrovňově, aby proud vozidel byl co nejplynulejší a tím i pro všechny bezpečnější. To však v zadání soutěže chybí a architekti proto tak zásadní problém ve svých studiích příliš neřešili. V budoucím projektu by se na to nemělo zapomenout, aby z celé rekonstrukce nezbyla jen pěkná kosmetická úprava bez odstranění neduhů, které dnes v této oblasti vnímáme,“ varuje Julius Macháček.

S ohledem na ekologii
Na celém náměstí by měly být, samozřejmě s výjimkou silnice, použité tři povrchy. Po obvodu kolem domů to bude žulová dlažba, ovšem hladká a rovná, aby se zde dobře chodilo ženám na podpatcích i malým dětem. Pod stromy přijde drsnější a pro vodu propustnější dlažba. Střed vyplní parkový mlat s větším zrnem – aby se tady za sucha nevířil prach a po dešti nevznikalo bláto –, vyztužený kovovými rošty. Díky tomu sem budou například při stavbě podia nebo přípravě trhů moci najíždět i nákladní auta a nijak ho nezničí. Tento materiál má však mnohem více výhod: nejenže jde o léty prověřený a čistě přírodní povrch, který dobře vypadá, především je ale propustný pro vodu. Ta odtud neodtéká bez využití, ale vsakuje. To pomůže nejen zasazeným stromům. Architekti také řeší se specialisty na dešťovou vodu, jak ji v maximálním množství udržet v této lokalitě. Zvolí proto řešení jak ta jednoduchá – jako je vyspádování plochy směrem k zeleni, podporující přirozené vsakování kolem zeleně, tak by se zde měla nacházet nádrž se štěrkem, kde by se voda zachytila a používala se k závlaze.

Pylon jako dominanta
Dominantou náměstí bude vysoký pylon v jeho středu. „Ano, myslíme to s ním vážně. Významnému náměstí dodá ještě více na významu. Jde také o výrazný orientační bod, který uvidíte na dálku, a to nejen ze všech osmi přilehlých ulic, na průsečíku jejichž os se nachází,“ říká architekt Hnilička. A připomíná, že plocha Vítězného náměstí je přes čtyři hektary, tedy zjednodušeně 200 x 200 metrů. Jen pro porovnání, Staroměstské náměstí zabírá plochu sto krát sto metrů, je tedy čtyřikrát menší. Pylon bude mí podobu vysoké štíhlé jehly se špičkou nahoře a čtvercovým půdorysem. Nejnovější verze studie počítá s výškou 33,33 metru. Jeho konečná podoba ještě není daná. „Má představa je bílý beton podobný mramoru. Ale samozřejmě je nad ním třeba ještě přemýšlet, přivítal bych, pokud by se na něm objevily prvky vztahující se k naší historii, nebráníme se ani práci se světlem,“ popisuje architekt a odkazuje třeba Plečnikův sloup na Hradčanech, který je také významným architektonickým prvkem.

Dejvice jsou Antonína Engela
Pokud se proměna náměstí v budoucnu dokončí, bude Pavel Hnilička po profesu Engelovi druhý, kdo nejvýrazněji zasáhne do podoby Dejvic. A třeba se v budoucnu bude říkat, že podobu této části Prahy výrazně ovlivnila Engelova a Hniličkova koncepce…
Dejvice jsou profesora Engela a nám je ctí na něj navázat.

On navrhl poměrně přesně danou podobu této části hlavního města. Nesvazovalo vás to při práci?
Rozlišoval bych dvě věci, jednak jsou to uliční čáry a zástavba sama, to je jasný Engel, a pak povrchy, které jsou naše. Uliční čáry je něco, co má daleko větší hodnotu a trvanlivost v čase. Když si vezmete Nové město pražské, které navrhli lokátoři za Karla IV., tak vlastně dodneška jsou domy podle uličních čar té doby. Uliční profily a budovy se od té doby několikrát změnily, ale čáry jsou neustále z dob Karla IV. My takto vnímáme i čáry profesora Engela, on je tak nastavil, věřím pěvně, že vydrží stovky let, i když domy se třeba někdy zbourají, někdo vymyslí, že tramvaj má vést jinudy, povrchy se změní.

Proč jste se přihlásil do soutěže?
Protože jsem místní, pracuji tady, bydlím tady, jsem lokální patriot a moc jsme se chtěli na budoucnosti náměstí podílet, proto jsme tomu také věnovali hodně času a energie.

V jakém stadiu příprav se nyní změna náměstí nachází?
My mám dle smlouvy dopracovat do listopadu studii. Pak záleží na tom, jaká bude vůle, a to nejen politická. Musím říct, že podporu cítíme velkou. Zároveň při přípravě studii projednáváme s asi šedesáti organizacemi od Technické správy komunikací, přes Ropid, dopravní podnik, památkáře, hasiče, celkem jde asi o šedesát organizací… Považuji to za důležité, chceme tak projektu prošlapat cestu a pomoci jeho realizaci.