Praha 6 – bezpečná čtvrť

Praha 6 patří k nejbezpečnějším městským částem v hlavním městě. Přesto někteří občané mají opačný pocit a upozorňují na určité nedostatky. Jaká je situace doopravdy?

V posledních týdnech se objevily připomínky k situaci na sídlišti Petřiny, lidé upozorňují na množství aut, špatné parkování a ohrožení dětí i chodců kolem škol před začátkem vyučování. Některým se zase nelíbí systém parkování na různých místech městské části. Na pořádek a bezpečnost v Praze 6 dohlížejí jak strážníci Městské policie hlavního města Prahy, tak příslušníci Policie České republiky.

Přes 40 000 přestupků
U městské policie jsou výkon služby, plánování směn i rozložení přestávek v práci nastaveny tak, aby byli strážníci podstatnou část pracovní doby vidět na ulici a dělali svou práci.
I když má městská policie v Praze 6 několik neobsazených míst, v minulém roce odhalila 40 955 přestupků, což je o 4863 více než v roce 2018. Kromě toho pozornost věnuje prevenci pouliční kriminality, další ochraně veřejného pořádku, bezpečnosti osob, majetku a podobně.

Proti veřejnému pořádku odhalila 1557 přestupků, šlo zejména o porušování obecních vyhlášek hlavního města Prahy, dále o neoprávněné zábory veřejného prostranství, znečištění veřejného prostranství a rušení nočního klidu. To je o 540 více než v roce 2018.
Markantní byl oproti předloňsku nárůst – a to o 669 na 797 přestupků – u záborů veřejného prostranství, nejčastěji páchaných parkováním vozidel na veřejné zeleni.
V dopravě bylo zjištěno 39 136 přestupků, což je o 4321 více než v roce 2018.
Mezi nejčastější přestupky patří porušování zákazu stání v zónách s dopravním omezením, což souvisí s jejich rozšiřováním. Celkem strážníci zaznamenali 9318 těchto přestupků, o 2834 více oproti roku 2018.
Nepovolené stání na chodníku zaznamenali strážníci 5590 krát, zde je nárůst o 726 přestupků.
Naopak někde došlo k výraznému poklesu. Například u porušování zákazu zastavení – 8293 přestupků, což znamená pokles oproti 2018 o 810, nedovolené zastavení a stání na přechodu pro chodce bylo zjištěno 2256krát, tedy o 336 méně než předloni, a nepovolené zastavení a stání v křižovatce pokleslo o 104 přestupků na 2170.

Petřiny: počet případů klesá
Někteří občané, a to nejen v Praze 6, by byli nejraději, pokud by strážníci kontrolovali pořádek na ulicích, zaparkovaná auta, domy a další majetek nepřetržitě. To ovšem není možné. „Samozřejmě někteří občané mohou oponovat, že když jim vykrádali vůz, strážník tam nebyl. Přes veškerou snahu samozřejmě nelze být všude. Proto je důležitá i spolupráce s občany v aktuálním čase,“ konstatuje Zdeněk Kovanda, ředitel Obvodního ředitelství městské policie Prahy 6.
Pokud se v některé lokalitě objevuje vyšší kriminalita nebo jiná protiprávní jednání, městská policie i Policie ČR na to reaguje. Platí to i pro oblast Petřin, kde si někteří lidé stěžují, že strážníci nejsou na ulici vidět vůbec. „V současné době v oblasti Petřin a Střešovic působí celkem čtyři strážníci okrskáři. I přes snížený personální stav je tato část Prahy 6 plně obsazena, a to včetně okolí vojenské nemocnice,“ konstatuje radní pro bezpečnost Zdeněk Hořánek (STAN).
A že zde nedochází ke zhoršování bezpečnostní situace, potvrzují i statistiky Policie České republiky: „V celém územním obvodu místního oddělení Břevnov došlo v roce 2018 k 395 trestným činům a 1394 přestupkům, v roce 2019 to bylo 405 trestných činů a 1017 přestupků,“ dohledala ve statistice Lucie Drábková, tisková mluvčí Krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy. Ze statistik vyplývá, že nejčastěji zde docházelo k majetkové trestné činnosti, tedy drobným krádežím, vloupání či poškození cizí věci. Také podle vedoucího místního oddělení Břevnov Jiřího Vokála není situace na Petřinách, co do bezpečnosti, horší než v okolních lokalitách. Letos se zde zatím řešil pouze jeden trestný čin.

Služebna slouží jen jako zázemí
Zhruba před pěti lety se v rámci Petřin přemístila služebna strážníků z ulice Čílova do ulice Na Větrníku. Důvodů bylo hned několik. V té původní již nebylo dostatečné zázemí pro strážníky, nebyly podmínky, zejména šatny a prostory pro vybavení, aby tam strážníci mohli nastupovat na směnu přímo. Museli proto nejdřív do služebny v Českomalínské ulici a až pak na Petřiny, část pracovní doby tak trávili v MHD. To se přestěhováním zlepšilo. Ušetřený čas tak věnují právě obchůzkám petřinských ulic. Samotné přemístění služebny ale nemá na bezpečnostní situaci na Petřinách zásadní vliv, neboť stejně není v provozu dvacet čtyři hodin denně. Služebna slouží především jako zázemí pro strážníky, kteří většinu doby tráví v terénu. „Ale samozřejmě je i zde na služebně mohou lidé navštívit a probrat s nimi, co je trápí. Návštěvu je ale nutné předem domluvit. Smyslem není strážník na služebně, ale v terénu. Kontakty jsou uvedeny na našich webových stránkách,“ vysvětluje Zdeněk Kovanda. Když člověk potřebuje urgentní pomoc strážníků, je jediným správným postupem volat na tísňovou linku. Městská policie má k dispozici bezplatnou linku tísňového volání 156. Sluchově postiženým je k dispozici speciálně vyčleněné telefonní číslo 724 003 333. Operátorovi je nutné sdělit maximum potřebných informací a on rozhodne o dalším postupu. Určitě není správné zasílat upozornění, fotografie a podobné věci na pracovní e-maily zaměstnanců městské policie nebo na sociální sítě. Aktuální problém je nutné řešit okamžitě, tedy v daný okamžik, na tom daném místě, což v případě sociálních sítích či e-mailů není na rozdíl od tísňové linky, která je v nepřetržitém provozu 24 hodin denně, 365 dní v roce, možné.
Samozřejmě se lidé mohou také obracet na operační středisko obvodního ředitelství Prahy 6 (telefon 222 025 390 nebo 391) nebo na strážníky přímo v ulicích. A to nejen s upozorněním na případné přestupky, ale také s žádostmi o pomoc či radu. Osoby například s vadami řeči, případně cizinci s horší znalostí českého jazyka mohou posílat svá oznámení e-mailem. Městská policie je povinna reagovat na všechna oznámení, buď vysláním strážníků na místo, nebo radou, jak postupovat dál. „Bohužel dochází i k tomu, že si někteří lidé přes nás vyřizují účty s jinými nebo si na nás vybíjejí svůj vztek, protože jsme je za nějaký přestupek postihli. To nám pak volají a oznamují vše, co se jim nelíbí. Jenže strážník pak může chybět jinde, kde bude skutečně nutné ochránit něčí život, zdraví nebo majetek,“ doplňuje Zdeněk Kovanda.

Nesprávné parkování
Možnosti zaparkovat vozidlo jsou skoro v celém hlavním městě, tedy i v Praze 6, omezené. I přesto musejí řidiči respektovat pravidla silničního provozu. Při tom bývají dva pohledy – zatímco špatně parkující řidiči by preferovali určitou toleranci svých přestupků, naopak lidé žijící v dané lokalitě či ulici jsou pro kontrolu a postihy. „Přestože se městská policie pouze podílí na dohledu a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, v dopravě jsme odhalovali a stále odhalujeme nejvyšší počet přestupků nejen z vlastního zjištění, ale ve velké míře i na základě oznámení občanů. Pokud špatně zaparkované auto nahlásí městské policii, ta je povinna každé oznámení prověřit,“ vysvětluje Zdeněk Kovanda. A reaguje tak i na výtky některých občanů, že „strážníci místo toho, aby řešili problémy s kriminalitou, tak nesmyslně pokutují údajně špatně zaparkovaná auta.“ Strážníci mají povinnost konat, jakmile odhalí přestupek nebo trestný čin. Jejich hlavní náplní je především ale dohled nad veřejným pořádkem. Mnohdy to jsou právě strážníci, kteří jsou na místě první a pomáhají. Městská policie dále také na místech určených Policií ČR měří překračování nejvyšší povolené rychlosti, což rovněž souvisí s bezpečností provozu.

Autovraky
Velmi často si lidé stěžují na to, že některá parkovací místa dlouhodobě zabírají vraky. Proto žádají městskou policii o jejich odtažení. Ta prověří stav vozidla, zda není odcizené, zda nestojí v rozporu se zákonem, zda netvoří překážku v provozu, a sepíše úřední záznam o nálezu vraku, který předá odpovědným pracovníkům k posouzení. Definice vraku je poměrně složitá a strážník není vyškoleným technikem, aby rozhodl, zda jsou zákonné podmínky již naplněny, či nikoliv. Navíc je vozidlo stále něčím majetkem. To je ovšem vše, co může městská policie udělat. Není totiž zákonem zmocněná ho odstranit.
Pořízenou dokumentaci pak předává úřadu městské části. Vraky lze hlásit i na Správu služeb hlavního města Prahy, oddělení odtahů a vraků (Kundratka 19, Praha – 8, 180 00, tel. 222 027 linky 511, 513, 514 nebo 515). A pokud auto stále nemizí? Je pravděpodobné, že nebylo silničním správním úřadem vyhodnoceno jako vrak. Za ten je dle zákona považované vozidlo, které – jak říká jeho litera – je zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a obnovení způsobilosti by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla. Pokud tedy nemá auto nabouranou karosérii nebo mu nechybí motor, pak s ním nelze nic udělat. Změnu by měla přinést dlouho očekávaná novelizace zákona o pozemních komunikacích – ta nově považuje za vrak vozidlo s minimálně šest měsíců propadlou technickou kontrolou.

Bezpečnost kolem škol a školek
Velká část rodičů vozí děti do školy autem, přestože tam není kde zaparkovat. Provoz kolem škol se tak zhušťuje, vznikají nepřehledné situace, které mohou mnohdy ohrozit bezpečnost ostatních dětí a dalších účastníků silničního provozu. Před některými stojí strážníci městské policie, ovšem mají jasně stanovený úkol – dohled a ochranu dětí na přechodech pro chodce. „Jsou tam pro bezpečnost dětí a jejich ochrana má přednost i před řešením přestupků v parkování. Těch deset minut, kdy by strážník řešil špatné parkování a chyběl u přechodu, může být fatální pro bezpečnost přecházejících dětí. Ochrana života a zdraví dětí je snad pro každého jasnou prioritou,“ vysvětluje Zdeněk Kovanda a dodává, že i přesto se strážníci snaží vzniklé situace v parkování řešit, pokud jim to personální situace v daný okamžik dovoluje a pouze „nestojí u přechodu a nic nedělají“, což někteří tvrdí o situaci například u školy v ulici Vlastina v Liboci. U zdejší školy bylo od začátku letošního roku do 4. února odhaleno celkem 357 přestupků, v okolních ulicích pak dalších 390 přestupků souvisejících s nedovoleným parkováním. „Myslím, že tato čísla jednoznačně hovoří o našem zájmu situaci řešit,“ vysvětluje Zdeněk Kovanda.
Strážníci zajišťují dohled u škol podle priorit daných především hustotou provozu, tedy které se nacházejí v blízkosti rušných komunikací. Že situace kolem škol není ideální, ví i městská část, která připravuje svá opatření. „Vzhledem ke stále se zhoršující dopravně bezpečnostní situaci v okolí většiny našich základních škol a mateřských školek jsem inicioval projekt, ve kterém ve spolupráci s ČVUT, Pražskými matkami, spolky a jinými zainteresovanými subjekty připravíme pro každou školu a školku audit aktuální situace spolu se sadou krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření,“ vysvětluje předseda dopravní komise Vladimír Šuvarina (ODS). A dodává, že analytická fáze by měla být hotová během příštího roku, Ovšem některá dílčí opatření se provádějí už nyní a budou pokračovat i v průběhu zpracování.

Bezdomovectví
Sociálně vyloučení lidé jsou součástí života velkých měst, tedy i Prahy 6. Jejich přesný počet se zjišťuje těžko, neboť jen část využívá různé azylové domy nebo domy na půli cesty a podobně, zbytek přespává venku. Někteří se ocitli v takové situaci nikoli vlastní vinou a nejsou si schopni pomoci sami. „Bezpečnostní složky o nich vědí, znají místa jejich pobytu. Konají jednorázové akce, na nichž se podílejí jak zástupci radnice, tak městská a státní policie, kdy těmto lidem nabízíme pomoc a řešení, tedy třeba asistenci při vyřizování dokladů, důchodů, nabízíme pobyt v azylovém domě,“ vysvětluje radní Zdeněk Hořánek. A dodává, že je na těchto lidech, zda pomoc přijmou, nebo ne. Jedním z důvodů je, že nechtěli opustit svá zvířata a do azylových domů je s sebou vzít nemohli, což už se někde mění. Anebo to, že nesmějí být pod vlivem alkoholu. Pokud však bezdomovec pouze sedí na zastávce tramvaje nebo schodišti u metra, tedy neruší noční klid, neznečišťuje veřejná prostranství nebo nezpůsobuje veřejné pohoršení, vykázat ho odtud strážníci nemohou. Pokud dělá nepořádek, městská policie to řeší, stejně jako u jakéhokoli jiného občana.