Nádraží Veleslavín

Stanice metra a navazující vlakové i autobusové linky vytvořily z Veleslavína významný dopravní uzel. Jeho důležitost a především kvalita ještě poroste po dobudování prodloužení tramvajové tratě a především zprovoznění železnice spojující centrum Prahy s Kladnem a odbočkou na Letiště Václava Havla.

Současné vedení trasy metra vytvořilo ze stanice Veleslavín významný přestupní uzel, kterým prochází mnoho cestujících a velké množství cizinců. Důležitost stanice si vyžádá její zásadní proměnu a modernizaci. Je to také příležitost, jak vytvořit reprezentativní, urbanistický i architektonický prvek, který se stane základem subcentra této lokality a zároveň bude svou podobou podporovat genia loci Veleslavína. Vždyť v této lokalitě se nacházelo jedno z nejstarších slovanských hradišť. Proto Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), které budova současného nádraží patří, vyhověla přání radnice a vyhlásila na její podobu mezinárodní architektonickou soutěž. Ta se týkala především samotné železniční stanice, ale zároveň prokázala návaznost a další možnosti dotvoření jejího okolního prostoru, včetně základních pěších i dopravních vazeb. Konečná podoba subcentra včetně citlivé zástavby podél Evropské bude prověřena územní studií, jejíž pořizování bylo dočasně hlavním městem pozastaveno do doby vyhodnocení soutěže. O obnovení prací na této studii už radnice Prahy 6 požádala.
„Městská část rozhodně odmítá, aby se území Veleslavína, které má dnes celoměstský význam, považovalo jen za dopravní uzel. Pro nás stále platí, že kolem stanice vznikne kvalitní veřejný prostor, který se stane centrem této lokality, bude sloužit k setkávání lidí, nákupům a odpočinku obyvatel,“ shrnuje požadavky radnice na budoucí podobu této lokality radní pro strategický rozvoj Eva Smutná (TOP 09) a dodává, že hlavní nápor cestujících z řad návštěvníků bude probíhat mezi metrem a železnicí pod úrovní terénu.
„Vítáme realizaci architektonické soutěže, která umožní vznik funkčního a estetického prostoru – jaký rozdíl oproti vedle stojícímu metru. Teď už jen, aby vlak jezdil co nejdříve, a nejen na Veleslavín, ale až do centra, a to až osmdesát metrů hluboko pod nic netušícími obyvateli domů na povrchu,“ říká Lukáš Novák, člen dopravní komise Prahy 6 za Zelené.

Evropská jako městská třída
Konečnou proměnu ze současného dopravního uzlu na městské subcentrum zajistí jak dostavba železnice na letiště, podle plánů dokončená v roce 2028, tak především vytvoření důležitého uzlu na Dlouhé míli s P + R parkovištěm, kde Praha 6 požaduje na SŽDC a hlavním městě výstavbu až 5000 parkovacích míst. Zároveň zde bude konečná a nástupní stanice příměstských autobusů. To vše by mělo ulevit právě Veleslavínu, kde v současnosti projede přes tisíc autobusů denně, není zde ani dostatečná plocha pro jejich odstavení na konečné. Také přiléhající Evropskou ulicí by mělo po zprovoznění dráhy jezdit méně aut a ulice se tak promění v městskou třídu s tramvajovou tratí, kterou půjde bez problémů a bezpečně přejít.Co ještě patřilo mezi požadavky Prahy 6 na veleslavínské nádraží? Vytvořit společný terminál, který propojí železnici s MHD a zároveň nabídne parkovací místa pro obyvatele Veleslavína. Protože velkokapacitní parkoviště nabídne Dlouhá míle, zde by mělo vzniknout podzemní parkoviště s maximální kapacitou 300 míst. V návaznosti na stanici si radnice přeje náměstíčko či veřejný předprostor doplněný drobnou architekturou, uměleckým dílem či vodní plochou a samozřejmě kvalitním městským mobiliářem. V zadání byl rovněž požadavek na zachování dnešní nádražní budovy, která může sloužit pro potřeby místní komunity. Předpolí nádraží mají tvořit zpevněné plochy, doplněné o vysokou zeleň. „Vítězný návrh je přínosný zejména pro veřejný prostor tohoto místa. To, že se Praze 6 podařilo přinutit SŽDC k vypsání architektonické soutěže, je úspěch. Velký dík za to patří právě Evě Smutné,“ dodává Martin Polách (ANO).

Jak výsledky mezinárodní soutěže dopadly?
1. místo – autor Ing. arch. David Hlaváček
Vítězný projekt vychází z toho, že na místě současné dráhy vznikne takzvaná Zelená radiála, tedy stezka, která propojí Stromovku s Divokou Šárkou. Budova nádraží se nachází v klíčovém bodě tohoto pásu a chce být jeho součástí. Navržená zelená pochozí střecha je proto součástí Zelené radiály, k napojení dojde přes zklidněnou část ulice Veleslavínská a na druhé straně ústí do zrevitalizovaného parku u Litoveckého potoka. Návrhem pochozí střechy nádraží chtěli autoři zabránit kolizím a oddělit rekreační pohyb na stezce od cestujících, kteří se budou pohybovat uvnitř nádražní budovy a na náměstí před ním.
Nádraží má tvar šipky či trojúhelníku, které jsou podle autora symbolem pohybu a rychlosti. Hlavní vestibul se nachází v nadzemní části stanice, tedy na úrovni nově navrženého náměstí a má funkci centrálního prostoru nádraží. Je přímo napojen na nástupiště u současných kolejí. V západní části vestibulu je umístěna prodejna jízdenek, informace o odjezdech a hygienické zařízení. Ve východní polovině budovy se nachází kavárna, komfortní čekací zóna a vyústění výtahů z nástupišť. Sjedete-li do prvního podzemního patra, dostanete se na nástupiště průběžných kolejí, tedy na vlak do centra nebo v opačném směru na letiště, a ještě o patro níže je vestibul metra. Pod sníženou střechu autor umístilil rezervoár dešťové vody. Podél severní strany budovy mají být obchody a také parkoviště jízdních kol. Projekt zachovává i současnou budovu nádraží, před kterou díky zkrácení současných kolejí vznikne další veřejné prostranství a navrhuje její renovaci respektující historické hodnoty. Své zázemí by zde měly najít služební prostory stanice a komunitní centrum.

2. místo – architektonická kancelář RA15
Základním prvkem návrhu, který skončil na 2. místě, je použití jednolité lehké desky vyrobené z bezespárového lehkého kompozitu, která se vznáší nad zahloubenou stanicí. Vzniklý otevřený prostor měl přinést dovnitř denní světlo, zároveň by v létě střecha přirozeně stínila nástupiště před ostrým sluncem. Protože jde o lehkou střešní konstrukci, stačilo ji posadit na subtilní sloupky tvořící zároveň venkovní fasádu stanice. Stejný materiál byl plánován na zastřešení přístřešků nad vstupy a nástupiště kusých kolejí. Celý terminál tak měl působit jednotně. Podle návrhu nástupiště volně procházelo kolem stávající historické budovy nádraží, ze které zůstala zachována dvoupodlažní část a v ní měla být umístěná čekárna, výdej lístků a drážní kancelář.

3. místo – Projektil architekti
Také tento návrh pracoval se zapojením střechy terminálu do Zelené radiály, která vznikne po zahloubení kolejí pod povrch. Zelená střecha měla zároveň sloužit jako jako odpočinková plocha pro všechny obyvatele a návštěvníky. Hlavním prostorem železniční stanice se měla stát hala s nástupišti, ke které se připojovaly všechny ostatní plochy. Doplňovaly ji další doprovodné obchodní prostory. Budova starého nádraží zůstala zachovaná, ovšem její využití nijak nesouviselo s nádražím, podle autorů návrhu zde mohl vzniknout místní klub, kavárna či podobné zařízení.