Budoucnost Džbánu

Své zřejmě největší období slávy zažila vodní nádrž Džbán, postavená v letech 1966 až 1971, v osmdesátých letech minulého století. Tehdy se sem při pěkném počasí chodilo koupat a rekreovat osm až deset tisíc lidí denně. Teď už je to jen zlomek, zchátralý a pustnoucí areál neláká.

Z osmdesátých let tady zbylo ještě šest budov – převlékárny, obchody, bistra… Až na výjimky také chátrají, stejně jako celý areál. Zanedbaná je i údržba zeleně, keře přerůstají, stromy se lámou. Majitel se o Džbán nestará.

„Nepovedená“ dražba
V prosinci 2012 získala pozemky v dražbě společnost Molepo, a to od Pražských kanalizací a vodních toků, státního podniku v likvidaci. Město ani městská část o dražbě nebyly informovány, majetek státního podniku jim nikdo nenabídl. Cena za metr čtvereční činila podle dostupných informací 150 korun. Součástí byl i podíl na dvou bytových domech, dohromady firma zaplatila za ně a plochu o velikosti 182 000 metrů čtverečních 53,5 milionů korun, někteří uvádějí částku o dvacet milionů vyšší. Území totiž bylo vedené jako nezastavitelné, podle stále ještě platného územního plánu lokalita slouží výhradně k odpočinku a rekreaci. Džbán je součástí Přírodního parku Šárka – Lysolaje, jedné z nejzachovalejších pražských přírodních lokalit. V těsné blízkosti hráze začíná Přírodní rezervace Divoká Šárka.

Domy na pláži neprošly
Od té doby je většina pozemků kolem Džbánu v soukromém vlastnictví. Jen o několik měsíců později, hned v roce 2013, přichází Molepo s plánem vybudovat v lokalitě tři bytové projekty – místo zdevastovaných šaten měly stát nízké bytové domy, se dvěma většími komplexy počítal projekt poblíž Evropské a třeba na místě parkoviště nedaleko kempu se plánovaly výškové budovy s výhledem na Prahu a do údolí Divoké Šárky. Zároveň společnost slibovala, že samozřejmě ponechá přístup k vodě pro všechny a zachová i rekreační funkci nádrže. Jen velikost odpočinkové plochy by se značně zmenšila. Ke stavbě však vlastník potřeboval změnu územního plánu. Proto požádal tehdejší vedení radnice Prahy 6 o změnu. Plochu chtěl změnit ze zeleně, lesních porostů a částečně urbanizované rekreační plochy v čistě obytné území s mírou využití území F a všeobecně smíšené plochy se stejnou zastavitelností. To by znamenalo, že by u nádrže mohly vyrůst více než třípatrové budovy, dokonce i v místech, kde se nachází travnatá pláž. Po takové změně by hodnota samotných pozemků stoupla zhruba desetkrát, odhadem tedy asi na půl miliardy korun. Se změnou územního plánu nesouhlasilo ani město, ani občané. Praha 6 plány Molepa zablokovala. A areál Džbánu dále pustl. Sice byl i nadále přístupný občanům, konaly se zde koncerty a další akce, kvalitní zázemí a péče o okolí chyběly.

Zachování rekreace je prioritou
„Na radnici přišlo několik petic a vedení městské části s nimi naprosto souhlasí, aby se pozemky kolem Džbánu využívaly ve prospěch lidí. A odpovídalo tomu i zázemí. V současné době však neexistuje žádný nástroj ani motivace, jak donutit soukromého majitele, aby okolí udržoval, zveleboval, investoval do pozemků, vytvořil zde park a zároveň je nechal volně přístupné lidem,“ vysvětluje situaci místostarosta pro územní rozvoj Jakub Stárek (ODS).
Snahou hlavního města, které vlastní samotnou vodní nádrž, je dostat okolní pozemky zpět pod kontrolu. „Naší prioritou je zřídit na těchto pozemcích celoročně přístupný volnočasový areál pro sport a rekreaci. V danou chvíli jsou v jednání obě diskutované varianty, jak je získat, tedy jejich výkup, ale i částečná změna územního plánu, ovšem za předpokladu, že získáme pozemky v okolí nádrže a zároveň zůstanou zachované přístup a průchodnost lokality,“ vysvětluje Jan Chabr, radní pro oblast správy majetku hlavního města Prahy.

Rozdílné představy o ceně
Majitel ví, že jde o strategické území a pro magistrát i městskou část velmi citlivé téma, proto nechce prodat pozemky za odhadní cenu. „A výkup pozemků za cenu vyšší, než je obvyklá, nelze provést, protože je to v rozporu s přístupem řádného hospodáře,“ konstatuje Jakub Stárek. „Pakliže by nedošlo k vykoupení pozemků za cenu v místě a čase obvyklou a orgány hlavního města by vynakládaly například veřejné prostředky za nemovitosti ve vyšší částce, než je hodnota určená znaleckým posudkem, mohou se dopustit deliktního jednání zakládající trestněprávní odpovědnost,“ popisuje Jan Chabr důsledky pro zastupitele, kteří by hlasovali pro výkup pozemků a vyšší cenu.
„Podle nás je tento argument pouze prostoduchá výmluva, která má umožnit developerům a pozemkovým spekulantům prolomit hranice Přírodního parku Šárka – Lysolaje a jeho postupnou likvidaci zastavováním,“ reaguje Jiří John za spolek Veleslavín-Vokovice k životu, který dlouhodobě proti jakékoli zástavbě na Džbánu bojuje.

Změna územního plánu
Druhá varianta, o níž magistrát s majitelem jedná od minulého volebního období, pracuje s tím, že na pozemcích při Evropské ulici mezi kolonií Osamocenou a objektem Cube (bývalý Koospol), tedy v proluce mezi domy, by se dovolilo majiteli provést změnu územního plánu ze zeleně na obytné území. Tento záměr navazuje na projekty jiných investorů, které jsou v různém stupni přípravy. Jde zejména o dostavbu administrativní budovy západně i východně od budovy Cube. Další se týká pozemku za už stojící administrativní budovou, pro kterou bylo v minulosti vydáno stavební povolení. (Viz zeleně a modře ohraničené plochy v mapě Navrhované limity zástavby). Molepo za to nabízí přenechat zbytek areálu formou nefinančního plnění na hlavní město Praha. Zatímco Molepo by mohlo pozemek prodat jako stavební parcelu nebo samo stavět – ovšem v mnohem menší míře než v roce 2013 plánovalo –, magistrát ve spolupráci s Prahou 6 by získal zpět okolí nádrže na vytvoření „druhé Ladronky“. Tedy sportovně-odpočinkového areálu, kde by se mohli lidé koupat v nádrži, dále by tu byl k dispozici třeba dětský bazén, běžecké a cyklistické cesty, in-line dráha, venkovní posilovací stroje, další doplňující služby a zázemí. Transakci a třeba i finanční otázku směny řeší hlavní město. To by mělo především posoudit a dobře zvážit, jaké mohou být důsledky takové směny a co by přinesla především šesté městské části. A také například zjistit, zda hodnota pozemků po změně územního plánu bude odpovídat hodnotě majetku, kterou za to Molepo na magistrát převede, zda by úpravy neměl po zhodnocení části pozemků provést ještě původní vlastník bez ohledu na to, zda by domy stavěl, či nikoli. Podobných otazníků zatím zůstává kolem převodu více.
„V současné době společně s Prahou 6 a magistrátem diskutujeme možnosti další vzájemné spolupráce a rozvoje oblasti areálu Džbán,“ vyhýbá se konkrétní odpovědi Jiří Němec, zastupující společnost Molepo. Podle něj by měla letošní sezona na Džbánu probíhat v podobném rozsahu, jako tomu bylo vloni.

Komise zatím nerozhodla
V prosinci loňského roku se tématem Džbán zabývala i komise územního rozvoje v Praze 6 a bod přerušila. Vyžádala si informace od hlavního města, jakým způsobem chce magistrát dosáhnout získání či směny pozemku. Na návrh opozice bylo přijato usnesení, že také radnice Prahy 6 by si měla nejprve vytvořit vlastní představu o tom, jak by aktivní Džbán měl vypadat. „Tímto materiálem se bude radnice brzy zabývat, zpracované teze pak předloží k projednání opět komisi územního rozvoje,“ slibuje místostarosta Jakub Stárek.