Čestní občané

„Jsem nesmírně rád, že dnes mohu poblahopřát lidem, pro něž slova jako čest a hrdost nejsou prázdnými pojmy. Hrdinství neznají jen z foglarovek a umí se obětovat i pro ostatní. Važme si prosím lidí, kteří vyprávějí pravdivé příběhy, a mluví-li o vlastenectví, pak mají na mysli opravdovou lásku k vlasti, lidu, k jejím tradicím a k hodnotám, na kterých záleží,“ ocenil v úvodním projevu čestné občany i držitele cen městské části starosta Ondřej Kolář (KLID/TOP 09). Čestná občanství získaly čtyři osobnosti, Cenu městské části dvě a udělena byla i Cena městské části pro zahraniční osobnost.

ČESTNÍ OBČANÉ
Karel Pezl
Armádní generál Karel Pezl, který 14. září oslavil 92. narozeniny, působil od 1. května 1991 do konce roku 1992 na postu náčelníka Generálního štábu Československé armády a do 30. června 1993 jako první náčelník Generálního štábu Armády České republiky. V těchto letech se rozhodným způsobem podílel na přípravě a hladkém zvládnutí dělení federální armády na dva samostatné celky. Generál Pezl je také držitelem Řádu bílého lva. Čestné občanství dostal jako projev úcty za přínos demokratizaci, modernizaci a profesionalizaci armády po roce 1989 a celoživotní sdílení demokratických hodnot.

Jiří Růžička
Jiří Růžička vedl Gymnázium Jana Keplera od roku 1990, kde se zaměřil především na koncepci středoškolského vzdělávání a oblast zážitkové pedagogiky. Jako jeden ze zakládajících členů Asociace ředitelů gymnázií a ve spolupráci s Prázdninovou školou Lipnice stál u zrodu projektu kurzů pro nastupující středoškoláky Hnutí GO!, které dnes fungují na skoro všech středních školách. Jiří Růžička je zastupitelem městské části Praha 6, senátorem za Prahu 6 a od loňského roku je 1. místopředsedou Senátu PČR. Udělením čestného občanství Praha 6 ocenila jeho celoživotní jedinečný přístup a přínos problematice středoškolského vzdělávání, vybudování prestižního gymnázia a úsilí o modernizaci vzdělávacího systému.
Eva Kalhousová
Eva Kalhousová, ředitelka Domova seniorů Elišky Purkyňové, vede domov od roku 2002. Iniciovala výstavbu nového objektu Eliška, činnost domova se za jejího vedení rozšířila o spolupráci se školami i zdravotnickými a sociálními zařízeními v šesté městské části, jak v oblasti dobrovolnické, tak kulturní. Spolupořádá v Břevnovském klášteře cyklus koncertů Břevnovská hudební setkání. Oceněná byla za celoživotní úsilí, nadšení a obětavou péči o občany.
Petr Prokop Siostrzonek
Po listopadu 1989 opat Anastáz Opasek jmenoval Petra Prokopa Siostrzonka převorem břevnovského kláštera a pověřil ho jednáním o návrat tohoto majetku zpět do vlastnictví řádu sv. Benedikta. O deset let později se Petr Siostrzonek stal převorem-administrátorem benediktinského arciopatství v Břevnově a o 18 let později byl zvolen arciopatem. Čestné občanství mu bylo uděleno za duchovní a pastorační činnost a zásluhy o znovuobnovení a povznesení břevnovského kláštera.

CENA MĚSTSKÉ ČÁSTI
Eduard Stehlík
Plukovník generálního štábu Eduard Stehlík obdržel Cenu městské části za profesionální činnost v oblasti vojenské historie a zásluhy o řešení otázky péče o válečné veterány. V letech 2006 až 2008 spolupracoval s Českou televizí na publicistickém pořadu Historický magazín, působil jako jeden z poradců ministra obrany Vlastimila Picka a roku 2014 se stal ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany. Je autorem nebo spoluautorem dvou desítek monografií, desítek článků a odborných studií a výstav. Největší ohlas měla výstava Atentát – Operace Anthropoid 1941–1942, která byla kromě Prahy představena veřejnosti i v Miláně, Berlíně a Bratislavě.
Jiří Malý
Doktor Jiří Malý byl oceněný za dlouholeté působení ve funkci primáře a ředitele Léčebny dlouhodobě nemocných Chittussiho, za celoživotní nasazení a osobní profesionální přístup při péči o občany. Během více než třiceti let se mu podařilo vybudovat profesionální zařízení se zdravotní péčí na výborné úrovni.

CENA pro zahraniční osobnost
Terje Englund
Ze zahraničních osobností byl oceněn Terje Englund, který od roku 2015 působí jako poradce pro komunikaci a obchodní záležitosti na norském velvyslanectví v Praze. V Praze žije od roku 1993. Zdokumentoval historii rezidence norského velvyslanectví v Praze 6 v ulici Na Zátorce 20 a zasloužil se o umístění kamenů zmizelých na památku pohnutého osudu původních majitelů. Vilu si před devadesáti lety nechali postavit manželé Ema a Artur Melicharovi, kteří kvůli židovskému původu zahynuli v koncentračním táboře. Dům zabrali nejprve nacisté, po roce 1945 jej obýval předseda komunistické vlády Zdeněk Fierlinger. Od poloviny 60. let vila přešla pod Správu služeb diplomatického sboru, která ji pronajala velvyslanci Norského království. V roce 1991 soud rozhodl o navrácení majetku potomkům Melicharových. Od roku 2005 je vila majetkem Norského království.