Výstava Bimbův svět
Kovboje, kluky z Rychlých šípů, Indiány a krásné ženy z pera a štětce výjimečného ilustrátora Bohumila Bimby Konečného mohou návštěvníci spatřit už jen do 11. listopadu v galerii Villa Pellé, kdy výstava věnovaná výročí 100 let od narození autora skončí.
Výstava ukazuje reprezentativní kolekci 150 obrazů, kreseb a plakátů prvorepublikového kreslíře. Jde o ilustrace k dobrodružným příběhům Jaroslava Foglara, Otakara Batličky, ilustrace prvorepublikových časopisů nebo reklamní tvorbu pro české podniky. Vystaveny jsou též autorovy osobní předměty a soukromá korespondence.
Bohumil Konečný, který se podepisoval pod přezdívkou Bimba, se narodil 19. dubna 1918 v Plzni. Od dětství se projevoval jeho výrazný kreslířský talent, který rozvinul studiem na AVU u prof. Jakuba Obrovského až do nacistické okupace a uzavření českých vysokých škol. Jeho válečná i poválečná tvorba se nese v duchu převážně časopiseckých obálek a ilustrací pro tituly Ahoj, Rozruch či Mladého hlasatele, pro kterého ilustroval zejména dobrodružné povídky Otakara Batličky. Za nejznámější dílo Bohumila Konečného lze považovat obálku časopisu Vpřed s Rychlými šípy ve Stínadlech z roku 1946. Po válce plně rozvinul bravurní kreslířskou techniku, kterou piloval od 40. let ve Zlíně jako reklamní ilustrátor firmy Baťa, a kterou následně naplno akcentoval v propagační tvorbě v podobě plakátů pro výrobky primárně určené k exportu. Vrcholem pak byly často humoristicky pojaté plakáty ve stylu Pin Up Girls typických pro období rodící se pop kultury a vzrůstajícího vlivu sex symbolů Ameriky 50. let.
Jeho kariéru významně poznamenala známost s Petrem Sadeckým, na jehož objednávku Konečný společně se Zdeňkem Burianem namalují komiksový příběh o bojovnici Amazoně. Sadecký následně emigroval do Londýna, kam s sebou odvezl i originály kreseb, později postavě svévolně dokreslil rudé hvězdy a bezděčně tak stvořil revoluční Octobrianu. I přesto, že fabulace vezme brzy za své, různé transformace Octobriany nabírají celosvětově na takové síle, až se dá hovořit o kultu. Pro Konečného však složitá geneze skandálu s Octobrianou znamenala konec kariéry. Komunistický režim mu na řadu let znemožnil oficiálně publikovat. Bohumil Bimba Konečný zemřel krátce po převratu v roce 1990 v nedožitých 72. letech v Kožlanech u Plzně.