Téma politických klubů
sociální bydlení
Praha 6 se pronájmem bytů ze sociálních důvodů zabývá od roku 1997. Od té doby byly posouzeny a vyřízeny stovky žádostí občanů, kteří se ocitli v nepříznivé sociálně bytové situaci, kterou nebyli schopni řešit vlastními silami. Pronájem bytu ze sociálních důvodů je určen na přechodnou dobu, max. 5 let. Ovšem naše pravidla umožňují i ve výjimečných a odůvodněných případech prodloužení nájemní smlouvy na delší období než je 5 let. U každého občana se postupuje individuálně a přihlíží se k jeho celkové situaci. A máme hodně rodin, které mají tento byt pronajatý i více než10 let. V bytech pronajatých ze sociálních důvodů nebylo zvyšováno nájemné, které zůstalo na úrovni roku 2009.
Praha 6 jako první přistoupila k peněžní výpomoci na zmírnění dopadů deregulace nájemného na nejslabší skupiny obyvatel a v tomto projektu v pozměněné podobě nadále pokračujeme. Při řešení této otázky je nezastupitelná role státu, resp.skutečnost, že dosud nebyl přijat zákon o sociálním bydlení, který by přesně definoval pojem sociálního bydlení.
Bc. Petr Ayeboua, radní pro sociální oblast
Praha 6 pomáhá k bydlení nejpotřebnějším. Pro seniory a mladé rodiny s dětmi je nejdůležitější mít dobrou střechu nad hlavou, mít svůj domov. Pro starší lidi je těžké udržet si bydlení v původních velkých nájemních bytech, ale nutit je odstěhovat se tam, kde nejsou zvyklí, je přinejmenším necitlivé. Pro mladé rodiny je zase nejtěžší poprvé v životě někde zakotvit, založit rodinu. Na to nemají mnohdy peníze. Hlavním požadavkem přitom je, aby šlo o bydlení důstojné, které je plně funkční a odpovídá základním požadavkům na zvýšení kvality bydlení občanů Prahy 6 v obecních bytech. Praha 6 se snaží takovým lidem pomoci. Příkladem jsou domy v ulicích Patočkova, Jílkova, Nad Kajetánkou, které městská část vyčlenila pro nájemní byty se zaměřením na lidi v sociálně tíživé situaci, seniory nebo mladé rodiny s dětmi, které potřebují startovací byty. Proto jsme se rozhodli domy opravit a připravit k nastěhování. Tyto byty budou kompletně zrekonstruovány a bude k nim vybudovaný bezbariérový přístup. Rekonstrukce bude stát téměř 370 milionů. Jsem přesvědčen, že jde o potřebnou investici, k níž Praha 6 přistoupila – investici do důstojného bydlení našich spoluobčanů – těch, kteří potřebují naši pomoc nejvíce.
JUDr. Štěpán Stupčuk, místostarosta Prahy 6
Sociální bydlení potřebuje i Praha 6
O Praze 6 se mluví jako o rezidenční čtvrti, kde bydlí ti majetnější. Dvě třetiny domů v Praze 6 jsou rodinné vily obývané jejich vlastníky. Občané, kteří si své byty koupili, bydlí i v části ze 4000 bytových domů. Ale žijí tu také mladé rodiny s dětmi a důchodci, kteří na koupi bytu nemají a jejich příjem nestačí ani na dnešní nájemné. KSČM navrhuje řešení existující již dlouho například ve Francii či Rakousku. Obce jsou tam povinny část bytového parku, deset až dvacet procent podle potřeby, vyčlenit pro sociální bydlení. Jde o běžné moderně vybavené byty, jejichž obyvatelům obce vyměří sociální nájemné tak, aby nepřesahovalo 30% jejich příjmů. U nás si sice občan může požádat o státní příspěvek na bydlení a radnice Prahy 6 poskytovala občanům s nedostatečným příjmem dar na zaplacení drahého nájemného, ale to není systémové řešení. Vyčlenění obecních bytů se sociálním nájemným by bylo pro občany rozhodně důstojnější.
PhDr. Helena Briardová
Praha 6 opravdu nemá koncepci bydlení.
Na zastupitelstvu bylo mé tvrzení o neexistenci koncepce bytové politiky označeno za lež. Paní starostka odkázala na soubor pravidel k bydlení nadepsaný slovem „koncepce“. Materiál znám – komentoval jsem jej kdysi panu Ayebouovi a řekl jsem mu, že to není koncepce, ale svévolně poskládaná pravidla bez opory ve strategickém řízení a datech. Kritizoval jsem pasáž (par. 1, písm. g), kde město rozhoduje zda se někdo „ocitl v obtížné situaci vlastní vinou“. Je město soudem, kde se rozhoduje o vině? Je žadatel obžalovaným?
Předložil jsem mu studii Akademie věd pro Prahu 2, podobnou má dnes i Praha 3 od FF UK. Obě studie se opírají o demografické projekce na desítky let dopředu, jsou podloženy daty ze sociologických výzkumů, obsahují ekonomickou rozvahu. To je standard při zpracovávání koncepcí tak, aby se podle nich dalo hospodařit dlouhodobě. Ovšem, kde není koncepce, dá se lépe dát (své)volná ruka developerům a privatizovat.
Mgr. Jan Sládek, sociolog
TOP 09: Zájmy občanů, ne developerů
Žádné české město nemá povinnost řešit bydlení pro své občany. My se tím ale chceme zabývat. Pro pomoc seniorům a mladým rodinám má Praha 6 možnosti. Fond sociálního bydlení je dobré podporovat, ale zároveň je nutné pečlivě zvážit každou investici. Vzpomeňte si, jaký rozruch vzbudil plán na výstavbu bytového domu s malometrážními byty v Ruzyni. Není třeba opakovat argumenty občanů a opozičních zastupitelů – chybný výběr lokality, nedodržování zákonů a vyhlášek. Podobné akce v budoucnu nedopustíme. Nesmí převážit zájem developerů před potřebami občanů. TOP 09 podpoří jen výstavbu bytů, které umožní kvalitní život.
Milena Hanušová
Co je to sociální bydlení? V rámci EU neexistuje společná definice. U nás je sociální byt definován velikostí do 120 m2 (chtěla bych znát toho, kdo to vymyslel). Smyslem sociálního bydlení je obecný zájem, účelem je zvýšení nabídky dostupného bydlení pro sociálně potřebné občany. Komise, která žádosti o pronájem bytu posuzuje, zhodnotí majetkové poměry žadatele, výši příjmů, možnost zapojení rodiny a poté pronájem doporučí (nebo ne). Žadatelů je hodně, vhodných malometrážních bytů méně. V příštích letech by snad mohlo vzniknout asi 100 vhodných bytů s centrem komplexních služeb v Šolínově ulici. Stejné podmínky jako pro nájem bytů ze sociálních důvodů však stanovilo vedení radnice i pro pronájem obecních bytů určených pro různé preferované profese, například policisty, hasiče, učitele, apod. Členové Konzervativního klubu proti této praxi dlouhodobě protestují, bohužel marně. Například policista s platem 30 tis. měsíčně platí stejný regulovaný nájem jako důchodce s 8 tisícovým důchodem. PROČ?
Helena Frankebergerová, Konzervativní klub