Úspěšné Dejvické divadlo přichází s jarem s další premiérovou inscenací. Hra inspirovaná posledním rokem života Franze Kafky, který teprve před svou smrtí potkal tu pravou ženu, nese název KAFKA `24.
Rektorem ČVUT jste byl zvolen 31 hlasy volících senátorů, čímž jste se v podstatě stal manažerem obří firmy s velmi silným mandátem. Jak s tím hodláte naložit?
Je to pro mne velká zodpovědnost, vážím si podpory akademického senátu. Jsem připraven vést největší českou technickou univerzitu odpovědně, s pokorou, ale také s vizí, aby se stala opravdu vyspělou univerzitou třetího tisíciletí. Jsou před námi velké výzvy a budeme potřebovat podporu a součinnost všech našich akademických pracovníků i studentů. Ale také součinnost a pochopení městské části Praha 6.
Ve vedení univerzity střídáte profesora Václava Havlíčka. V jakém směru budete pokračovat v jeho krocích?
Taková univerzita, jakou je ČVUT, si nemůže dovolit žádnou diskontinuitu. Deklaroval jsem již ve volební kampani, že budu respektovat rozhodnutí, která učinil rektor Havlíček. Pokud jde o konkrétní aktivity, budeme pokračovat v údržbě a opravách budov v dejvickém kampusu, v revitalizaci a dostavbě Technické menzy, nadále budeme podporovat Univerzitní mateřskou školku „Lvíčata ČVUT“ a zkrášlování zeleně v celém univerzitním areálu, pochopitelně ve spolupráci se sousedy VŠCHT, Národní technickou knihovnou a Ústavem organické chemie a biochemie.
Co se chystáte zlepšit?
Mám velký zájem na kultivaci akademického prostředí a také na tom, jak je a bude vnímáno ČVUT nejen obyvateli Dejvic a Prahy, ale také ve společnosti jako celku. Chci, aby bylo viditelné, aktivní, moderní a úspěšné. Domnívám se, že to jsou věci, které nejsou v žádném rozporu s cestou, kterou šel předchozí rektor Havlíček.
Co je podle Vás nejsilnější stránkou univerzity?
Naši akademičtí pracovníci a studenti, kterých je celkem 30 tisíc. To je velká síla. Jsme na špičce ve vědě a výzkumu, v počtu patentů a v počtu uskutečněných inovací. Hlásí se k nám vynikající studenti, kteří jsou motorem a hybnou silou naší univerzity. Jejich aktivita nejen ve studiu, ale také ve společenském životě Prahy je neopomenutelná.
Je dnes ČVUT pro zájemce o studium dostatečně atraktivní?
I přes úbytek počtu osmnáctiletých máme stále více přihlášených ke studiu, než je kapacita našich fakult. Na atraktivní obory na všech fakultách máme i několikanásobek přihlášek. Jako příklad mohu uvést studium architektury, stavitelství, průmyslového designu, strojírenství, elektrotechniky, informatiky, dopravního inženýrství, leteckého inženýrství, biomedicíny. Jsme universita náročná, ale studium na ní se vyplatí absolvovat, protože naši absolventi mají velkou šanci získat zaměstnání v oboru. Neprodukujeme žádné nezaměstnané.
Co univerzitě v současné době nejvíc chybí, kde cítíte největší hendikep?
Univerzitě nejvíc chybí podpora, a to nejen finanční (nemohli jsme čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů v tomto programovém období), ale zejména ta politická. Zatímco mimopražské univerzity jsou skoro až hýčkány magistráty a městskými úřady například tím, že jim tyto úřady poskytují za symbolické částky pozemky pro rozvoj, my v tomto ohledu máme mnohem nepříznivější situaci. A dokonce, v rámci soudních sporů s magistrátem, o některé pozemky přicházíme. Naštěstí, a velmi v to doufám, se situace začíná obracet k lepšímu.
Při svém nástupu jste zmínil pokračování v dobrých vztazích s městskou částí? Jak by spolupráce podle Vás měla vypadat?
S paní starostkou Marií Kousalíkovou i zastupitelstvem máme velmi dobré vztahy, kterých si vážím. Nabídl jsem spolupráci v oblastech, ve kterých mohou pomoci naši odborníci, například formou účasti na nejrůznějších aktivitách. Plánuji s Prahou 6 spolupracovat při úpravě kampusu v Dejvicích (týká se ulic Technická, Thákurova a Kolejní), aby vznikla odpočinková zóna nejen pro akademické pracovníky a studenty ČVUT, VŠCHT, NTK a ÚOCHB, ale také pro obyvatele Dejvic nebo návštěvníky farmářských trhů. Dejvický kampus by se měl stát místem setkávání studentů a občanů, takovou výkladní skříní ČVUT a Prahy 6.
ČVUT před třemi lety rozšířila své kapacity učeben o novou budovu fakulty architektury. Plánujete v tomto směru další rozvoj?
Další rozvoj plánujeme směřovat spíše do oprav a údržby stávajících objektů, ale máme také připravenou revitalizaci a dostavbu Technické menzy při ulici Jugoslávských partyzánů, která bude zahájena letos. Pokud by se nám navíc podařilo získat finanční prostředky ze strukturálních fondů, budeme je směřovat do revitalizace stávajících objektů.
Téměř dvacet let se diskutuje o zástavbě Vítězného náměstí na pozemcích univerzity. Jak se situace vyvíjí?
Situace je stále velmi komplikovaná, v současné době se obnovila jednání zúčastněných stran a bude následovat další vyjednávání o budoucnosti tohoto záměru se všemi účastníky. Jak tato jednání dopadnou, není v tomto okamžiku možné odhadnout.
Strojní fakulta v lednu oslavila 150 let svého založení studentskou nocí, která otevřela brány školy veřejnosti. Podporujete podobné studentské akce?
Ano, velmi podporuji. Byl jsem u zrodu první noci univerzity, která se konala v březnu 2012 v areálu fakulty stavební a architektury. Byla to akce velmi úspěšná. Vytvořím podmínky pro její pokračování. Podporuji také další studentské akce, zejména ty kolejní, jako je tradiční Open Air Strahov, Majáles, Miss a Král ČVUT a další.