Slavný vědec Wichterle se narodil před 100 lety
Otto Wichterle miloval hudbu. Městská část Praha 6 uspořádala koncert, kterým tak spolu s veřejností oslavila výročí 100 let od narození jedné z největších osobností české vědy 20. století, čestného občana Prahy 6.
Vdova po vědci Ludmila Wichterlová, starostka Marie Kousalíková, profesor Rudolf Zahradník a desítky lidí se sešli v inspirativním prostředí Národní technické knihovny, aby vzpomenuli na životní dílo vynálezce a úžasného člověka, který se narodil 27. října 1913. „Jeho objevy byly pro svět takovým přínosem, že se dá říci, že se stal nesmrtelným,“ řekla starostka Marie Kousalíková o vynálezci, díky němuž svět lépe vidí bez brýlí. Připomenula též jeho zásluhu na tom, aby vědci mohli bádat svobodně. K jeho poctě zahrál Filharmonický orchestr Iwasaki pod taktovkou Chuhei Iwasakiho se sólistou Václavem Hudečkem. Koncert se uskutečnil ve spolupráci NTK a VŠCHT.
Po koncertu si lidé mohli prohlédnout i slavný "čočkostroj". Otto Wichtrle si jej postavil ze stavebnice Merkur jako improvizovanou výrobní linku poháněnou dynamem z jízdního kola, aby si ověřil svůj postup. Čočkostroj se poprvé rozběhl na Štědrý den 1961 a výsledkem byla série dokonale vytvarovaných čoček, jak vzpomenula jeho manželka Ludmila.
Profesor Otto Wichterle patřil k průkopníkům základního i aplikovaného výzkumu v oboru makromolekulární chemie. Byl autorem či spoluautorem nejméně 150 patentů, mimo jiné na výrobu silonu a měkkých kontaktních čoček.
Narodil se 27. října 1913 v Prostějově. Za okupace pracoval ve výzkumném chemickém ústavu Baťových podniků ve Zlíně, kde se vznikla první silonová vlákna. Po válce se jako pedagog podílel na reformě vysokoškolského studia chemie. V roce 1949 byl jmenován prvním profesorem na katedře umělých hmot VŠCHTI a o tři roky později zvolen jedním ze tří děkanů VŠCHT. Přestože měl nezpochybnitelný odborný kredit, neprošel v roce 1958 kádrovými prověrkami. Našel však uplatnění v Československé akademii věd a stanul v čele jejího Ústavu makromolekulární chemie. Koncem 60. let se Wichterle aktivně zapojil do politického dění v zemi. Stál u zrodu dokumentu Dva tisíce slov a krátce byl poslancem. Za své angažmá v období Pražského jara byl po nástupu normalizace odvolán z čela Ústavu makromolekulární chemie a několik let nemohl cestovat do zahraničí. V listopadu 1989 se Otto Wichterle zapojil do veřejného života a svou úctyhodnou kariéru završil coby první polistopadový předseda Československé akademie věd. Kolegové na něj vzpomínají jako na člověka, jehož blízkost byla obohacením pro každého, kdo s ním mohl spolupracovat.
„Původ a vznik nových věcí záleží mnohdy na náhodných okolnostech, které s vlastním problémem nemají naprosto nic společného,“ říkával vynálezce O. Wichterle.