V soutěži Zlatý erb, která podporuje rozvoj informačních služeb občanům prostřednictvím internetu a dalších elektronických medií získal úřad Prahy 6 již řadu cen. Letos se soutěže neúčastnil, ale ani tak Praha 6 neodešla s prázdnou. Želízkem v ohni se stal patnáctiletý student Martin Zíka z Červeného vrchu. S projektem PragueCamera.net obsadil druhé místo v pražském finále soutěže Junior Erb.
Se svým manželem Bohuslavem Duškem, který byl sběratelem obrazů, knih, grafiky a archiválií a zemřel v roce 1957, náležela mezi největší podporovatele české kultury 20. století. Ve svých nedožitých 102 letech patřila mezi nejstarší občany Prahy 6.
Sté narozeniny ještě oslavila doma ve svém bytě v Dejvicích, kde žila i díky stálé obětavé péči svého prasynovce a jeho manželky. Poslední rok svého života strávila kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu v Domově odpočinku ve stáří pod Řípem v Krabčicích, zřízeném Diakonií ČCE. Byla odkázaná na celodenní péči, ale obdivuhodně se držela života, dokonce se postupně její stav zlepšoval. S velkou chutí si užívala jídla a dle svého celoživotního zvyku nedala dopustit na oblíbené kafe.
Pro Hermínu Teplou (15. 4. 1910–2. 2. 2012), nenápadnou úřednici, byl v roce 1952 životním zlomem sňatek s Bohuslavem Duškem, vdovcem po Hermínině sestřenici. Sběratel a bibliofil Bohuslav Dušek (1886–1957), jeden z největších soukromých podporovatelů české kultury 20. století, jako prokurista Živnostenské banky patřil k významným osobnostem první republiky. Sběratelství obrazů, knih, grafiky a archiválií se věnoval od mládí a vydal na ně většinu svých příjmů. U své druhé ženy Hermíny našel pochopení pro svou sběratelskou činnost. V 50. letech hrozilo manželům vystěhování a zabavení sbírek, navíc byla sledována aktivní činnost paní Duškové v evangelickém sboru.
„Sbírku starých tisků, uměleckých předmětů, obrazů a dalších unikátních artefaktů nevyčíslitelné hodnoty věnovali oba podporovatelé Národnímu muzeu, Národní galerii a Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze. Paní Hermína se stala vykonavatelkou přání svého manžela, aby se jeho celoživotní sbírky staly majetkem českého národa,“ uvedl Pavel Muchka, vedoucí oddělení knižní kultury Národního muzea. „Po smrti manžela se Hermína Dušková ujala sbírek s velkou odpovědností, po odchodu do důchodu v roce 1967 pořádala a sepisovala jednotlivé fondy. V darovací smlouvě Národnímu muzeu roku 1977 si vymínila, že celý soubor bude tvořit nedílný celek označený jako Sbírky Bohuslava Duška,“ dodal.
Knihovna Národního muzea podle něj obdržela sbírku, která obsahuje 3 199 děl rozdělených do oddílů rukopisů, prvotisků, starých tisků, kramářských tisků a knih vydaných po roce 1800. Zejména ve staré literatuře je řada unikátů – basilejský tisk z roku 1469 z dílny nejbližšího spolupracovníka Johanna Gutenberga, tiskaře Bertholda Ruppela, a soubor amsterodamských tisků Jana Amose Komenského ze 17. století. V souboru starých tisků, který má 353 děl, jsou zastoupeny všechny významné české tisky z 16. až 18. století, ale i vzácné tisky zahraniční, například česká bible benátská z roku 1506 nebo rané vydání Boccaccia z Augsburgu roku 1545. Největší částí Duškovy knihovny je literatura 18. až 20. století. Obsahuje českou i slovenskou obrozenskou literaturu až do 60. let 19. století, většinou v prvních vydáních. Mezi unikáty patří sešitové vydání Babičky Boženy Němcové.
V archivní sbírce Bohuslava Duška jsou i písemné památky na velké osobnosti české i světové kultury. Z české literatury, politiky a veřejného života jde o 168 osob, většinou o jejich korespondenci a vlastní rukopisy.
Národní galerie díky odkazu manželů Duškových získala cenné obrazy holandských mistrů 17. století, italské práce 17. a 18. století a především české umění 19. století (celkově přes 300 položek). Do sbírek Uměleckoprůmyslového muzea přešla jedinečná sbírka habánské fajánse, skla a porcelánu od 17. století. Celkově šlo o více než 900 položek.