Surrealismus v letohrádku
Pohled do české poválečné tvorby vycházející ze surrealismu, odkázané v50. až 80. letech minulého století většinou na podzemní existenci mimo oficiální kulturu, otvírá veřejnosti výstava „Surrealistická východiska 1948–1989, odklony – návraty – přesahy“ v letohrádku Hvězda, pořádaná Památníkem národního písemnictví a společností Karla Teiga.
Pohled do české poválečné tvorby vycházející ze surrealismu, odkázané v50. až 80. letech minulého století většinou na podzemní existenci mimo oficiální kulturu, otvírá veřejnosti výstava „Surrealistická východiska 1948–1989, odklony – návraty – přesahy“ v letohrádku Hvězda, pořádaná Památníkem národního písemnictví a společností Karla Teiga.
Představuje aktivity proměňujícího se tvůrčího okruhu nejprve kolem Karla Teiga a po jeho smrti kolem básníka a teoretika umění Vratislava Effenbergera, a to od poválečného formování tzv. druhé surrealistické generace až po činnost obnovené Surrealistické skupiny v Československu v70. a 80. letech. Úvodní část výstavy je věnována součinnosti básníků a výtvarníků – Josefa Istlera, Václava Tikala, Emily a Mikuláše Medkových, Karla Teiga ad. – spoluprací na sbornících Znamení zvěrokruhu z roku 1951, a pokračující v postupně se rozšiřujícím autorském okruhu kolem sborníků Objekt 1–5 z let 1953–1962.
V60. letech aktivity vyvrcholily výstavou Symboly obludnosti, společnou výstavou s francouzskými surrealisty Princip slasti a sborníkem Surrealistické východisko 1938–1968. Z činnosti okruhu během tohoto téměř čtvrtstoletí je vystavena kromě rukopisných materiálů, inedit i realizovaných publikací řada dokladů o společných divadelních hrách, „samizdatových“ básnických sbírkách, diskusích a anketách. Přibližuje činnost okruhu bohatou fotografickou dokumentací, ale také celou řadou původních výtvarných děl a V neposlední řadě i dokumentárními filmovými materiály.
Další část výstavy je věnována období normalizace a činnosti nově se ustavivší Surrealistické skupiny v Československu – opět kolem Vratislava Effenbergera. Zde je expozice soustředěna ke kolektivním básnickým experimentacím a k tvorbě opět se rozšiřující skupiny (např. František Dryje, Emila Medková) zastoupené obrazy, objekty i v ilegálně tištěných antologiích Otevřená hra (1979) a Opak zrcadla (1985), v „katalozích ideálních výstav“ Sféra snu (1983), Proměny humoru (1984) a v ryze samizdatových edicích Strach a Erotismus. Představena je nakonec policejně zastavené výstavní akce „Sféra snu“ v Sovinci v roce 1983. Také tato část je doprovázena projekcí filmů – v tomto případě hlavně tvorbou Jana Švankmajera z období 1970–1986.
Výstavě dominují výtvarná díla a objekty umělců surrealismem ovlivněných. Autorem koncepce výstavy a jejím organizátorem je Stanislav Dvorský, a to ve spolupráci s Martinem Stejskalem a Františkem Dryjem. Výstava trvá do 30. října. Otevřeno kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
Libor Fára: koláž z cyklu Snídaně před půlnocí, 1951;