Praha 6 a čistota ovzduší
Veřejnost i politici si v červnu připomenuli 62 let od jedné z prvních justičních vražd komunistického režimu – popravy významného generála a diplomata Heliodora Píky.
Vůbec nejhorší počasí, které přispívá ke špatným rozpylovým podmínkám a následnému překračování koncentrací imisních limitů u sledovaných prvků v ovzduší, je tzv. inverze, tedy stav, kdy nedochází k vertikálnímu promíchávání vzduchu. Při inverzi se u země v nížinách udržuje chladný vzduch, v němž je často vytvořena velká oblačnost dosahující až k zemi, která vypadá jako hustá mlha. Studený vzduch při zemi je těžší a nemůže proto stoupat. Díky tomu nedochází k jeho výměně a emise se nemohou dostat z místa jejich vzniku. Tato situace se v zimě nejčastěji vytváří při výskytu tlakové výše nad východní Evropou zasahující až k nám. Zlepšení rozptylových podmínek má na svědomí následně také počasí. Nejčastěji přechod frontálního systému spojený se srážkami a zesílením větru, který inverzi rozruší. Jen letos jsme na Praze 6 zaznamenali, v období meteorologické zimy, celkem 47 dnů s inverzí a nízkou oblačností, která přispívala zhoršené kvalitě ovzduší.
Na území České republiky se neustále kvalita ovzduší měří a zaznamenává. Součástí měření znečištění ovzduší je automatizovaný imisní monitoring (AIM) s více než 100 stanicemi. Měřící sítě provozuje ČHMÚ, zdravotní ústavy, hygienické stanice nebo jednotlivé obce. Většina stanic je vybavena analyzátory na měření koncentrací oxidu siřičitého [SO2], oxidu dusnatého [NO], oxidu dusičitého [NO2] a prašného aerosolu [PM10] (pevné částice do velikosti 10 µm). Veškeré naměřené hodnoty koncentrací jsou pro zobrazení konvertovány na µg.m-3 a jsou zobrazeny jako hodinové klouzavé průměry. Na území Prahy 6 najdeme dvě meteorologické automatické stanice na měření znečištění ovzduší a to ve Veleslavíně a na Suchdole. Při déletrvajících inverzních situacích většinou bývá postiženo zhoršenou kavlitou ovzduší větší území, a proto lze údaje z těchto dvou stanic i ze stanic v okolních městských částech, považovat za reprezentativní pro celé území Prahy 6, výjimkou mohou být pouze okrajové části např. Řepy, Bílá Hora a Ruzyně, jež se mohou nacházet mimo oblast inverze. Informace o špatných rozptylových podmínkách jsou v zimním půlroce dostupné v každé předpovědi počasí nebo na hygienických stanicích. Asi nekritičtějším sledovaným parametrem jsou koncentrace drobných prachových částic [PM10] ve vzduchu. Ale málo kdo si uvědomí, že prachových částic bylo v 80. letech pravděpodobně ještě více než dnes, ale jejich podrobné sledování ještě neprobíhalo.
Dlouhodobá expozice jakýmkoliv škodlivinám je samozřejmě nepříznivá a může být příčinou zvýšené nemocnosti, zejména u dětí a astmatiků. Krátkodobá vystavení zvýšeným koncentracím může přispět k onemocnění horních cest dýchacích. V inverzních dnech se nedoporučuje větrat a zdržovat bychom se měli spíše v uzavřených prostorách. Každopádně je nutné se vyvarovat zvýšené fyzické aktivity v exponovaných místech.
Konkrétně na Praze 6 po většinu roku nejsou překračovány limity koncentrací škodlivin. Současně poloha Prahy 6 není nepříznivá, a to jednak díky poměrně dobré expozici a převládajícímu západnímu směru větru v okrajových částech, i díky absenci významných zdrojů znečistění, s výjimkou dopravy. Pro zamezení vystavení škodlivým koncentracím znečišťijících látek v ovzduší, tedy stačí sledovat aktuální stav znečištění a rozptylových podmínek a přizpůsobit venkovní aktivity tomuto stavu. Současně je třeba upozornit na to, že ani v uzavřených prostorách nejsme zcela ochráněni před přítomností škodlivých látek ve vzduchu. Užíváním prostor totiž sami do vzduchu řadu látek vypouštíme a v některých případech, tak bez větrání dýcháme horší vzduch než je venku.
Ing. Dagmar Honsová, Ph.D.,
meteorolog