Břevnovský klášter chce opravit zahrady pro veřejnost, čeká na peníze z EU
Velké změny by se měly dít vnásledujících letech vzahradách břevnovského kláštera. Snahou Benediktinského arciopatství je nejen obnovit vzhled zahrad a historických objektů, ale jejich krásu ve větší míře zprostředkovat veřejnosti, která ji využívá jako klidovou zónu pro odpočinek.
Nákladný projekt rehabilitace zahrad má klášter připraven od loňského roku. Vše záleží na tom, zda bude projekt úspěšný sžádostí o dotaci zEvropských fondů.
„Letos již podruhé žádáme o grant vrámci programu Praha – konkurenceschopnost. O přidělení dotací zevropských fondů rozhodne vzáří magistrát,“ sdělil technický správce kláštěra Petr Linart. Pokud klášter sžádostí o 80 milionů korun uspěje, rozjede se velký projekt, který by měl zejména historickým objektům vareálu zahrad vrátit jejich původní podobu. Celkové náklady dvou etap se však odhadují až na 120 milionů korun.
Již vprvní etapě, která by měla probíhat vnásledujících třech letech, by mělo dojít krekonstrukci historické oranžérie, jejíž stavba je připisována Kiliánu Ignáci Dietzenhoferovi. Způvodního barokního skleníku, kjehož zřícení došlo vpadesátých letech, dnes zbývá jen torzo. Existenci prosklené části dnes připomínají jen obvodové zdi. Veškeré úpravy klášter i projektanti zateliéru M1 detailně konzultovali spamátkáři. „Dlouze jsme snimi jednali. Památkáři se vyjadřovali nejen ke stavbám, ale i krekonstrukci zahrady,“ říká Petr Linart. Restaurátorské opravy by se měly týkat i zahradní kaple svatého Josefa, která je nejen zchátralá, ale poničili ji i vandalové. Náročné budou opravy ohradních opukových zdí, které mají po obvodu areálu více jak 1,5 km. Jen o málo kratší jsou terasové cihelné zídky vzahradě, které se rozpadají a měly by po rekonstrukci dostat svůj původní tvar a funkci. Opravit by se měly i více jak tři kilometry dlážděných a mlatových cest uvnitř zahrad, tak, aby sloužily veřejnosti k procházkám. Nový vzhled by měl dostat i parter před západním průčelím kostela se sochou sv. Jana Nepomuckého. Součástí rehabilitace je též instalace závlahového systému, nové lavičky a koše a informační tabule.
Kácet se musí
Pravděpodobně velmi nepopulární vočích veřejnosti bude plánovaná rozsáhlá obnova zahrady, a to jak ovocného sadu, tak klauzurních zahrad. Zahradní úpravy se dotknou háje nad oranžerií, lesa, i štěpnice nad Vojtěškou. „Dojde kodstranění nemocných a přestárlých stromů,“ vysvětlil Linart stím, že každý ztéměř 1400 stromů, které vzahradách jsou, byl posouzen dendrologem. Počítá se též sobnovou habrové aleje, která je nyní neúplná, a místy jsou chybějící stromy nahrazeny jinými druhy. Vedoucí odboru životního prostředí radnice Prahy 6 Dana Charvátová potvrdila, že na obnovu stromů bylo vydáno povolení ke kácení a následné výsadbě. „Všechny stromy budou pochopitelně nahrazeny novými,“ doplňuje Linart. Do klášterních zahrad by se mohla vrátit původní výsadba jako chmel, vinná réva nebo staročeské odrůdy ovocných stromů. I když pouze částečně. Vklášterní zahradě dnes již nepracují řádoví bratři a produkty jim neslouží kobživě. „Proto po konzultaci spřevorem kláštera páterem Prokopem Siostrzonkem a památkáři bylo rozhodnuto, že plánovaná oprava zahrady by měla tuto významnou památku především stavebně zakonzervovat,“ řekl jeden z architektů, ing. Pavel Havlas.
Na opravách zahrad by se finančně měla podílet také městská část. Zastupitelé již vloňském roce schválili smlouvu o partnerství s Benediktinským arciopatstvím sv. Vojtěcha a sv. Markéty, podle které poskytnou klášteru až 6 milionů korun. Jedním a půl milionem již dříve přispěli na vytvoření projektové dokumentace kžádosti o evropskou dotaci.
Z historie
Dnešní stav zahrady odpovídá zhruba stavu po velké barokní přestavbě, provedené vletech 1708-1721 pod postupným vedením P. I. Bayera a Kryštofa a K. I. Dietzenhoferů. Součástí této přestavby byly rozsáhlé terénní práce. Definitivní podobu získala zahrada vroce 1738, kdy byla rozdělena na sad, vinici a chmelnici na terasách soranžerií, část užitkovou, bylinářskou a zelinářskou.
Kpostupné devastaci zahrady a objektů docházelo po vyhnání benediktínů zBřevnova vroce 1950. Ti se sem vrátili po 40 letech. Za přispění státu se podařilo opravit kostel, konvent sprelaturou, i Vojtěšku a hřbitovní kapli sv. Lazara. Praha 6 přispěla na opravu části ohradní zdi na východní straně.
Areál kláštera podle katastru v letech 1826 – 1843.
Nejvýznamnější změnou by měla být rekonstrukce oranžérie. Dole současné torzo, nahoře nová podoba skleníku.
V současné době jsou zahrady veřejnosti přístupné během ranních a večerních mší, o víkendech a svátcích. Částečně přístupné by měly zůstat i během oprav.