1. Titulní stránka
2. Archiv
3. 2009
4. leden

Radnice připravila další pomoc při deregulaci: přispěje lidem na nájem

Se začátkem roku přišla další vlna deregulace nájemného a soukromých domech. Některé obyvatele možná přivede navýšení nájmu do nelehké finanční situace. Zastupitelé proto rozhodli, že městská část nabídne lidem v tíživé situaci pomoc – přispěje jim na nájem.

„Chceme ochránit občany Prahy 6 před výraznějšími dopady deregulace, které vznikly tím, že přípustná výše deregulace nájemného je v Praze 6 vyšší, než je tomu v Praze jako celku,“ uvedl místostarosta Jiří Fárek. Podle starosty Tomáše Chalupy se radnice snaží pomoci zejména starším lidem, kteří v Praze 6 prožili celý život: „Nechceme, aby se museli stěhovat někam jinam,“ řekl s tím, že zákon zcela nesmyslně stanovuje nejvyšší nájemné na metr čtvereční například v Eliášově ulici v Bubenči a nikoliv v Pařížské ulici v Praze 1. Na řadě míst v Praze 6 stoupne regulované nájemné přibližně o čtyřicet procent.

Deregulace nájmů se v Praze 6 týká nájemníků v 1384 obecních bytech a odhadem čtyř tisíc nájemníků v soukromých domech. Zastupitelé chtějí adresovat pomoc radnice všem, a to bez rozdílu majitele nemovitosti. „Neomezujeme se pouze na nájemníky obecních bytů, ale nabízíme tuto pomoc i nájemníkům v bytech soukromých vlastníků,“ upozornil starosta Tomáš Chalupa.

Podle pravidel, která radnice nastavila, by tak pomoc měla být směřována zejména do domácností, kde žijí senioři, invalidní lidé nebo rodiny, které se celodenně starají o zdravotně postižené dítě. „Zhoršení situace u těchto rodin jsme zaznamenali již v minulém roce, a to právě díky nerovnováze mezi růstem nákladů na domácnost a příjmy těchto občanů,“ uvedla vedoucí odboru sociálních věcí Jitka Köcherová. Podpora státu formou příspěvku na bydlení nebo hmotné pomoci v nouzi je v těchto případech často nedostatečná.

Projekt finanční výpomoci schválili zastupitelé po dlouhých diskuzích na svém prosincovém jednání. Je to další z forem, jak se Praha 6 vyrovnává s deregulací. Již dříve nabídla lidem možnost výměny většího bytu za menší. Tuto možnost využívají senioři, kteří žijí sami a nejsou schopni platit nájem za velký byt.

Finanční příspěvek na nájemné bude Praha 6 lidem udílet formou daru. „Žadatelé, kteří se dostanou do svízelné situace, budou nejprve žádat o státní sociální podporu, v další etapě pak přijde podpora městské části. Praha 6 je připravena občanům poskytnout peněžní výpomoc, aby mohli pokrýt své potřeby na živobytí,“ vysvětlil Fárek. Podle modelových výpočtů tak pomoc radnice může tvořit až dvacet tisíc ročně.

Výše finanční pomoci se odvíjí od ceny za nájem a od příjmů domácnosti. Hranice pro udělení příspěvku je jeden a půl násobek životního minima. Znamená to, že pokud obyvatel nájemního bytu odečte od svých příjmů včetně sociálních dávek holé nájemné a s výslednou částkou se dostane pod tuto hranici, má nárok na příspěvek. Částka, jakou se městská část rozhodla jednotlivcům poskytnout, vycházela z výpočtů, kterými se snaží narovnat podmínky Prahy 6 se zbytkem hlavního města. To znamená: rozdíl mezi deregulovaným nájemným v Praze 6 (např. 95,5 Kč) a průměrným nájemným v Praze (76,18 Kč) se vynásobí velikostí plochy bytu (max. však 68 m2, což je průměrná velikost pražských bytů). Měsíční příspěvek tak vyjde na 1272 korun. Dalším faktorem je věk seniorů. Pomoc je poskytována od 65 let věku, příspěvek se zvyšuje v rozmezí od 71 do 75 let a ještě jednou od 76 let výše. U nejstarší skupiny obyvatel tak měsíční příspěvek činí až 1653 korun, tedy téměř 20 tisíc za rok.

Senioři však na příspěvek dosáhnou jen v případě, že prokážou, že v bytě žijí sami nebo s partnerem. Jedním z principů radničního systému je preferovat rodinnou sounáležitost, neboli tzv. mezigenerační solidaritu. „Pomoc obce by měla přijít skutečně až ve chvíli, kdy rodičům nedokážou pomoci jejich děti,“ vysvětluje starosta Tomáš Chalupa.

Na pomoc v deregulaci je v rozpočtu městské části vyčleněno deset milionů korun. Podle starosty ale Praha 6 předpokládá, že na příspěvcích letos vydá pět až šest milionů korun. „Předpokládáme, že počet žadatelů se bude pohybovat něco málo pod tisícovkou, ovšem kvalifikovaně se to dá říct až po uběhnutí prvního čtvrtletí 2009. Je těžko odhadnout, kolik jich je, především v těch soukromých domech," doplnil starostu předseda Kontrolního výboru zastupitelstva Prahy 6 René Pekárek z ČSSD. Oba potvrdili, že se může celý systém dále vyvíjet, podle toho, jaké s ním budou zkušenosti v prvním roce. Nájemné bude čekat ještě jeden zákonný zlom, tak aby se na konci roku 2010 přiblížilo tržním hodnotám.

Návrh pomoci je výsledkem práce speciální komise, ve které měla zastoupení všechna politická uskupení v zastupitelstvu. Do diskuse k připravovaným návrhům vstoupilo i Sdružení nájemníků ČR a petiční výbor sdružení Právo na bydlení.

Přestože návrh komise vznikal napříč politickým spektrem, v diskuzi proti němu vystoupili komunisté. „Radnicí navržené řešení je velmi hubenou náplastí na zvyšování nájemného a laciným gestem,“ řekl například Stanislav Hejduk. Na zastupitelstvu se sešla přibližně stovka občanů, kteří proti uvolnění nájmů ze strany Prahy 6 výrazně protestovali. Spíše než finanční pomoci se domáhali zastavení deregulace. „Sám o sobě je to počin myslím velmi dobrý a snaha pomoci lidem. Tato sociální opatření neřeší situaci těchto obyvatel. Proto se domnívám, že jediné řešení je zastavit deregulaci,“ řekla paní Eva Havelková. Ostřejší slova volila místopředsedkyně Sdružení na ochranu nájemníků (SON) Miroslava Kadlecová: „Radnice Prahy 6 svým občanům, nájemcům obecních bytů, asociálním přístupem k deregulaci vyhlásila likvidační válku.“ Za sdružení pak vyzvala radnici, aby „upustila od svého záměru nesmyslně vysoko zvyšovat nájemné a ponechala je maximálně na úrovni roku 2008“. SON tvrdí, že „není možné, aby za neudržované byty a domy radnice požadovala nájemné, které v konečné výši již odpovídá tržním nájmům, které jsou ale inkasovány v bytech a domech, které jsou řádně udržovány a opravovány.“

Podle vystupujícího občana Zdeňka Svátka jsou podmínky, které Praha 6 nastavila pro udělení příspěvku, ponižující. Za amorální považuje, že lidé nemohou bez vážných důvodů odmítnout nabízenou výměnu za menší byt, odsoudil i to, že by děti či vnuci měli přispívat seniorům na placení nájmu. Řada vystupujících občanů však uváděla zkreslená čísla o svých nájmech či příjmech. Po vystoupeních občanů i zastupitelů, která trvala několik hodin, nakonec zastupitelé návrh pomoci schválili 39 hlasy (2 se zdrželi).

Modelový příklad

senior ve věku 76 let, důchod 7925 Kč, holé nájemné r. 2009 činí 6494 Kč příspěvek na bydlení ze SSP 2465 Kč

7925 + 2456 – 6494 = 3896 Kč, tj. méně než 1,5 násobek život. minima (ŽM 4689 Kč). Nárok na příspěvek by vznikl. V případě bytu velikosti 75m2 s deregulovaným nájemným za 95,5 Kč a m2 by po zohlednění všech koeficientů (průměrný byt 68m2 a věkový koeficient 1,3) byla peněžní výpomoc 1653 Kč.

Žadatelé se obracejí Odbor sociálních věcí Prahy 6, a to až do konce 1. čtvrtletí 2009 (vzhledem k nové výši důchodů od ledna a od února nové výše státního příspěvku na bydlení). Pomoc bude vyplacena 4x ročně vždy za předchozí čtvrtletí. K tomu vyplní předepsaný formulář, předloží kopie dokladů o placení nájmu a nájemní smlouvy, doklady o příjmech a výpisy z katastru nemovitostí.

Žadatel musí splňovat tyto podmínky:

1. být občanem ČR
2. byl mu přiznán příspěvek na bydlení ze státní sociální podpory
3. být hlášen k trvalému pobytu v Praze 6 minimálně tři roky
4. mít platnou nájemní smlouvu po dobu nejméně tří let
5. není vlastníkem ani spoluvlastníkem žádného nemovitého majetku určeného k trvalému bydlení a ani jeho přímí příbuzní nevlastní takovýto majetek
6. hodnota movitého majetku nepřesahuje 1 mil. Kč, hodnota nemovitého majetku všech členů domácnosti žadatele nepřesahuje 1 mil. Kč, hodnota nemovitého majetku příbuzných v linii přímé nepřesahuje 5 mil. Kč
7. nemá žádné závazky vůči pronajímateli nebo má uzavřenou splátkovou dohodu, kterou řádně plní
8. žadatel bez závažných důvodů neodmítne nabídku přidělení menšího bytu odpovídajících rozměrů a kvality od městské části Praha 6