Výstava k srpnu ‘68 vede hlavně k přemýšlení
Atmosféru událostí ze srpna roku 1968 si Praha 6 připomenula po čtyřiceti letech od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy unikátní výstavou v Písecké bráně nazvanou „1968 Naděje nebo boj o moc?“. Vernisáž se konala 21. srpna a od té doby ji navštívily stovky lidí. Shodují se, že z fotografií i příběhů běhá mráz po zádech.
Výstava přibližuje atmosféru 21. srpna sérií fotografií, momentek, které vytvořil břevnovský rodák Pavel Macháček. Jeho soukromý archiv obsahuje více než dvacet nafocených filmů a ručně psaných plakátů, které spatřily světlo světa až nyní po čtyřiceti letech. Sám považuje za štěstí, že se mu tehdy podařilo před sovětskými vojáky fotoaparát a filmy zachránit.
Kromě dobových fotografií a dokumentů výstava představuje nešťastné osudy čtyř nevinných lidí Jana Jenšovského, Milana Kadlece, Ivana Laita a Otto Trousila, kteří byli z Prahy 6 a stali se oběťmi prvních dnů okupace. Jan Jenšovský například přišel o život ve 36 letech onen srpnový večer, když ho nedaleko Prašného mostu postřelil neznámý sovětský voják.
„Ze všech letošních osmičkových výročí má srpen ‘68 nejvíc opravdových pamětníků. Přesto je opředen mnoha mýty. Cílem této výstavy není přinést odpovědi na tyto otázky. Jde nám o to otevřít diskusi, širokou, svobodnou a otevřenou. Jde nám o to nezapomenout a nepodlehnout tomu, že pravdu zakryjeme maskou,“ uvedl starosta Tomáš Chalupa výstavu, kterou uspořádala městská část společně s občanským sdružením Post Bellum. Podle organizátorů by měla výstava vést návštěvníky k zamyšlení především nad událostmi Pražského jara 68, kdy došlo k uvolnění režimu, padla cenzura, obnovovala se činnost zakázaných spolků jako Junáka či Sokola. Ponechává však na úsudku návštěvníků, nakolik se tehdy jednalo o skutečnou snahu obnovit opravdovou demokracii. Z toho též vyplývá název výstavy. „Chceme-li zjednodušit pocity, které tehdy většina národa s jarem 68 prožívala, pak snad nejvýstižněji to lze jedním slovem: naděje. Byla ale tato naděje oprávněná nebo planá? Nejednalo se pouze o boj dvou skupin uvnitř vládnoucí KSČ?“ táže se starosta Chalupa.
Výstavu doplňují medailonky lidí, kteří sehráli v československé poválečné historii významnou politickou roli. Tři z nich spojuje nejen stranická příslušnost, ale také bydliště. Všichni tři po nějaký čas žili v Praze 6. Oldřich Černík, Josef Smrkovký i Jozef Lenárt patřili mezi hrstku vyvolených, kteří rozhodovali o osudu milionů občanů této země. Byli to přesvědčení komunisté. „Svůj život zasvětili, ať v dobré či pragmatické víře, budování totalitního režimu, který má na svědomí statisíce zničených životů a všeobecný kulturní rozvrat, jehož důsledky prožíváme dodnes. Názory na jejich působení a vůbec na celé hnutí tzv. pražského jara se různí. Na kolik, níže uvedení představitelé tehdejší KSČ, chtěli v rámci pražského jara demontovat represivní režim, kterému sloužili, necháváme na úsudku návštěvníka výstavy. Co je ale důležité mít na paměti, že žádný z uvedených nomenklaturních politiků se veřejně nikdy komunismu nezřekl,“ píše novinář Mikuláš Kroupa ve sborníku k výstavě.
Výstavu v Písecké bráně lze zdarma navštívit do 5. srpna. Poté se s ní mohou zájemci seznámit prostřednictvím sborníku, který vydala městská část. „Katalog obsahuje takřka všechny vystavované panely a bude k dispozici v informačních kancelářích Prahy 6,“ sdělila radní pro kulturu Ingrid Kejkrtová.
Srpnovou výstavu spořádala městská část v rámci celoročního projektu Osmičky v čase. „Jde o projekt, který má výstavami připomenout všechna osmičková výročí v letošním roce. Cílem je snaha o zachování historické paměti národa,“ vysvětluje radní Kejkrtová s tím, že na srpnovou výstavu naváže v září další, která připomene výročí událostí po Mnichově roku 1938 a vše vyvrcholí v říjnu 90. narozeninami ČSR.
Nejen pamětníky přilákaly autentické fotografie ze srpnové okupace roku 1968.
Výstava: Osmičky v čase / rok 1938
Blíží se sedmdesáté výročí všeobecné mobilizace československé armády, Mnichovské smlouvy a následného postoupení pohraničí Německu. Nad touto tragickou a problematickou částí našich a evropských dějin si lze položit otázku, která je zároveň i názvem této zajímavé výstavy:
„Měli jsme se bránit?“
Otázka však přesahuje vojensko-strategická kritéria. Pro společnost je záležitostí postoje, hrdosti a vojenské tradice tohoto národa. Postoj, který člověk dnes k tomuto zastává nemusí vyjadřovat, zda jsme měli či neměli šanci ubránit celistvost a svobodu československého státu, ale má smysl obecně. Obětovat se pro svobodu, postavit se zlu i za cenu téměř jisté prohry?
Podle autorů portrétní výstavy, kteří čerpali z výpovědí občanů Prahy 6, budeme mít možnost srovnávat názory a postoje veteránů z 2. světové války, židovských občanů Československé republiky vězněných v koncentračních táborech i novodobých veteránů z misí Armády České Republiky.
Nebudou chybět ani dobové fotografie a odborné texty týkající se tehdejší politické situace a stavu československé a německé armády připravené v pečlivé spolupráci s Vojenským historickým ústavem, Ústavem pro studium totalitních režimů a Českým rozhlasem Radio Česko, kteří jsou partnery výstavy.
Vernisáž výstavy z řady „Osmičky v čase“ bude 25. 9. v 16 hod. v Písecké bráně, Praha 6.
