Po dlouhé nemoci zemřel 6. března světově uznávaný sportovec a Čestný občan Prahy 6 Stanislav Konopásek.
Konopásek byl útočníkem národního mužstva, které po 2. světové válce vzkřísilo slávu českého hokeje a získalo dva světové mistrovské tituly let 1947 a 1949. Stříbrnou medaili přivezl z olympiády 1948. Zároveň se však stal jednou z mnoha obětí komunistického režimu, když byl v roce 1950 spolu s dalšími hokejisty zatčen a později ve vykonstruovaném procesu komunisty odsouzen k pětiletému vězení v pracovním lágru v Jáchymově. 18. dubna by se dožil 85 let.
"Velice si vážím jeho vlastenectví, které prokazoval celý svůj život, jeho celoživotní statečnosti. Nebojoval sice na válečných frontách, jeho odvaha však byla víc než nakažlivá. Své srdce věnoval jedinému a nejspravedlivějšímu sportovnímu kolbišti. Zde, i mimo něj, projevil tolik statečnosti a citu pro fair play a čest, že si získal mnoho následovníků a pro mnoho dalších se stal životním vzorem. Jsem velmi hrdý, že si ho ve svých vzpomínkách mohu uchovat jako člověka stále dobře naladěného, s úsměvem na tváři, který všechny těžkosti a životní nástrahy překonával s veselou myslí. Cokoliv dělal, dělal poctivě," vzpomenul starosta Tomáš Chalupa.
Konopásek v dobách největší slávy nastupoval za LTC Praha a československou reprezentaci na levém křídle v tehdy nejlepším evropském útoku s Vladimírem Zábrodským a Václavem Roziňákem. V nejvyšší soutěži odehrál celkem 13 sezón a získal čtyři mistrovské tituly. Reprezentoval v 50 zápasech a vstřelil v nich 69 gólů. Z komunistického vězení se vrátil s podlomeným zdravím, přesto dál působil v Tatře Smíchov, Spartě Praha a Motorletu Praha, který později i trénoval. Jako trenér působil ještě v polských Katovicích a Spartě.
V červnu loňského roku oslavil Stanislav Konopásek padesátiletý svazek se svou ženou Annou zlatou svatbou. V polovině roku pak vyšla kniha "Stanislav Konopásek: hráč, který přežil". Slavnou hokejovou legendu zpovídali sportovní redaktor David Lukšů a novinář Aleš Palán. Medailon o Stanislavu Konopáskovi byl také součástí výstavy Osudy našich sousedů, která připomínala osudy lidí poznamenané totalitou. "My jsme se o politiku nezajímali. Pro nás byl jen sport. Přišli ráno v osm hodin. Vytáhli mě z postele a říkali, že přišli, jen abych jim něco doplnil do protokolu a že se za chvilku vrátím. Ale já jsem se vrátil až za 5 let," vyprávěl ve svém medailónku Stanislav Konopásek.
Vloni v červnu oslavili Konopáskovi výročí Zlaté svatby.