Při mozkové mrtvici rozhoduje rychlost
"Iktová jednotka v ÚVN pracuje 24 hodin denně," říká primář neurologie Jaroslav Elis
Na neurologickém oddělení vojenské nemocnice ve Střešovicích leží pacienti, kteří budou mít to štěstí, že se po mozkové mrtvici dokáží vrátit do běžného života. Řada z nich však skončí s trvalým poškozením mozku v léčebnách nebo v invalidním důchodu, odkázáni na pomoc druhých. To, jak rozsáhlé bude mít náhlá cévní mozková příhoda následky, bývá často závislé na včasném zásahu lékařů."U mozkové mrtvice je nejdůležitější rychlost, za jakou se pacient dostane do nemocnice, a doba, za jakou dobu je v nemocnici ošetřen," říká primář neurologického oddělení ÚVN Jaroslav Elis. V nemocnici ve Střešovicích, která je spádovou pro obyvatele Prahy 6, se nachází unikátní neurologické pracoviště, které jako jediné v celé republice poskytuje pacientům s mozkovou mrtvicí komplexní péči nepřetržitě. "Ať se k nám pacient dostane v kteroukoliv denní či noční dobu, vždy je připraven tým odborných lékařů neurolog, neurochirurg i neuroradiolog, kteří rychle zasáhnou. Jsme schopni dělat 24 hodin denně, protože rychlost je v případě mozkové mrtvice základem úspěšné léčby," dodává primář Elis s tím, že ani pacienti nestonají od osmi do dvou, když jsou běžně ordinační hodiny. Neurologické pracoviště je vybaveno špičkovými technologiemi pro včasnou diagnostiku i léčbu a úzce spolupracuje s radiodiagnostickým oddělením. Kromě specializovaných lůžek je nyní iktová jednotka vybavena i kamerami, které permanentně sledují stav pacienta.
Ani to však podle primáře Elise nestačí, pokud se pacienti do nemocnice nedostanou včas. Aby se minimalizovalo trvalé poškození, je nutné pacienta s mozkovou příhodou ošetřit do dvou hodin od vzniku problému. Pokud lidé pocítí jakoukoliv poruchu hybnosti nebo jen brnění, poruchu zraku nebo řeči, měli by okamžitě vyhledat neurologické oddělení. "Nesmí váhat a okamžitě volat záchranku. Lidé často myslí, že problém odezní, že to přejde, přitom by měli přijít okamžitě," dodává primář.
Zjednodušeně řečeno při mozkové mrtvici dojde v mozku k ucpání cévy a nedokrvení nebo nebo naopak zakrvácení mozku. Lékaři musejí cévy co nejrychleji zprůchodnit. Čím dříve, tím menší následky.
Primář Elis se domnívá, že právě obyvatelé Prahy 6, kteří mají špičkové oddělení ve své spádové nemocnici, často přijíždějí zbytečně pozdě a jednotku náhlých mozkových příhod ve vojenské nemocnici téměř nevyužívají. Cévní mozkové příhody jsou přitom druhou nejčastější příčinou onemocnění v České republice, které v polovině případů končí úmrtím. Na 100 tisíc obyvatel ročně připadá 300 onemocnění náhlou mozkovou mrtvicí. Tyto statistiky zhruba odpovídají počtu obyvatel Prahy 6. "Cévní mozkové příhody jsou obrovský problém a počty těchto případů jsou pobuřující. Vyplývají i z nedostatečné informovanosti lidí," vysvětluje lékař. Nejsou přitom už zdaleka jen záležitostí starých lidí. Nebezpečí mozkové mrtvice se týká i mladých lidí kolem dvaceti let. Riziko je při vyšším krevním tlaku, migrénách, u žen jej zvyšuje používání antikoncepce.
Dosud byl výsledek z pohledu laika velmi pesimistický, lidé po mrtvici často opouštěli aktivní život. "Když se to nevzdá, je možnost vrátit se do normálního života," říká doktor Elis. Jeho slova potvrzuje sedmadvacetiletá Věra Zajíčková, kterou postihla mozková mrtvice před pěti lety. "Musela jsem se všechno učit znovu. Neuměla jsem mluvit ani chodit," říká žena, která v té době pracovala jako učitelka v mateřské školce. Dnes Zajíčková pracuje ve Sdružení Ictus, které s neurologickým oddělením spolupracuje. Sdružení pomáhá lidem, kteří prodělali mrtvici, znovu se vrátit do běžného života.
