Lipová alej v břevnovském klášteře ohrožuje návštevníky

Lipová alej, která lemuje vstupní nádvoří k bazilice sv. Markéty v areálu břevnovského kláštera má své dny sečteny. Přes dvě stě let staré a již delší dobu nemocné stromy začaly být hrozbou pro lidmi velmi navštěvované místo. Správa kláštera proto přistoupila k velice těžkému a nepopulárnímu rozhodnutí – nemocné stromy pokácet a místo nich vysadit nové.

„Dlouho jsme se s tím smiřovali, a i když jsme se pro záchranu stromů snažili udělat maximum, nešlo postupovat jinak,“ říká správce kláštera Petr Linart. O souhlas s vykácením a následnou obnovou aleje žádalo Benediktínské arciopatství Národní památkový ústav, neboť areál břevnovského kláštera je národní kulturní památkou. Památkáři na základě dvou odborných posudků s postupem souhlasili. O obnově aleje následně závazně rozhodl odbor památkové péče magistrátu.

Alej má být jednotná

Již na začátku loňského roku bylo jisté, že minimálně osm velmi poškozených lip musí být pokáceno. Jsou to nejstarší lípy nejblíže kostela. „Stromy jsou uvnitř duté, že by se tam vešel člověk. Jsou napadené dřevokaznou houbou, která způsobuje rozklad dřeva,“ vysvětlil zahradník Zdeněk Hradilák. „Vloni se ze stromu nečekaně odlomila sedmimetrová větev. Nelze čekat, až se stane nějaké neštěstí,“ říká s tím, že proces odumírání stromů se pod vlivem šířící se nákazy houbou vloni značně urychlil. „Stromy jsme se snažili ořezat, ochránit co nejdéle, ale nepomohlo to,“ dodává Hradilák. Nepříznivé počasí jako vítr a sníh navíc možnost nebezpečí na tak frekventovaném místě zvyšuje. „Konají se zde mše, svatby, koncerty, proudí sem stovky lidí a stromy jsou opravdu velmi nebezpečné,“ říká správce Linart. Dva znalecké posudky označily stav stromů za havarijní a v případě rekonstrukce aleje doporučily celkovou obnovu.

Přesto v tu chvíli Benediktínské arciopatství, jehož majetkem lipová alej je, stálo před těžkým rozhodnutím. Zachovat zbytek stromořadí – asi polovinu lip ze šestnácti, které jsou mladší a ještě nejsou v tak špatném stavu – nebo obnovit alej úplně? „Vedli jsme dlouhé úvahy o tom, co zachránit a co dosadit. Nejprve uvnitř kláštera, poté s památkáři. Nakonec jsme s jejich souhlasem rozhodli pro celkovou obnovu,“ vysvětluje Linart s vědomím, že na kácení stromů budou lidé z okolí citlivě reagovat a řada jich bude postup kláštera nést nelibě. Odbor památkové péče magistrátu s postupem souhlasí. „Vzhledem k tomu, že ani ostatní stromy nejsou bez poškození, jeví se jednorázová obnova celé aleje jako nejvhodnější řešení,“ sdělil ředitel odboru Jan Kněžínek. V současné době je lipová alej nejednotná, tvoří ji lípy různých druhů a stáří, koruny stromů jsou deformované průřezy a většina stromů vyžaduje další nutná opatření kvůli bezpečnosti aleje. „Při zachování zbylých stromů bychom podobný problém řešili za pár let znovu,“ vysvětluje Linart. Smysl aleje navíc spočívá právě v tom, že stromy jsou stejně vysoké a stejného druhu i stáří.

Pod dohledem inspekce

Do citlivého problému obnovení aleje zasáhla i Česká inspekce životního prostředí, která šetřila, zda při kácení lip nebyl porušen zákon. „Inspekce prověřovala, zda o kácení lip byla informována městská část a Národní památkový ústav. Neshledali jsme žádné pochybení,“ uvedla paní Fantová z inspekce a dodala, že šetření se konalo na podnět občana. „Po silné diskusi jsme také pochopili, že jiná cesta než obnovit celou alej není,“ sdělila.skusi jsme také pochopili, že jiná cesta než obnovit celou alej není,“ sdělila.

Odbor péče o prostředí radnice Prahy 6 vzal oznámení kláštera na vědomí. „Obdrželi jsme rozhodnutí magistrátu o obnově aleje, které bylo vydáno na základě studia historických pramenů a zhodnocení současného stavu. Alej je nutné chápat jako ucelený kompoziční prvek, proto s rozhodnutím souhlasíme,“ sdělila vedoucí odboru péče o prostředí Lenka Zajptová. To se nelíbí zastupitelce Strany Zelených Petře Kolínské. „Tím, že se záležitost na radnici Prahy 6 neprojednávala, nemohla na ni reagovat občanská sdružení,“ domnívá se. Radnice Prahy 6 má totiž možnost rozhodnutí omezit, pozastavit nebo zakázat. „K tomu jsme neshledali důvody,“ uvedla Zajptová.

Nové lípy z Německa

Celková obnova aleje přijde arciopatství na třičtvrtě milionu korun. Po vykácení starých stromů a odstranění pařezů budou do připravených jam vysazeny nové, 5 – 7 metrů vysoké vzrostlé lípy s obvodem kmene kolem čtyřiceti centimetrů. „Je to unikát, tak velké stromy se v Čechách ani nepěstují, musíme je přivézt z Německa,“ řekl zahradník Zdeněk Hradilák.

S akcí začne správa kláštera v březnu a na reakce místních obyvatel se moc netěší. „Na naší obranu bych chtěl říci, že klášter se vždy choval ke stromům ohleduplně. V klášterní zahradě se udržují stromy až do úplného dožití, nikdy jsme předčasně žádné nekáceli,“ říká správce kláštera Petr Linart. Je ovšem jisté, že při výročí 100 let města Břevnova budou lidé procházet k bazilice sv. Markéty novou lipovou alejí, která bude pamatovat jen jeho novodobou historii.