Postižené děti zářily v roli herců

Již po osmé se konala akce s názvem Podívejte, co umíme. Dejvické divadlo a Praha 6 dají škole jednou za rok k dispozici celé divadlo. Nápad je to skvělý a děti a jejich hosté si ho umějí užít.

Základní škola speciální z Rooseveltovy ulice si pozvala několik blízkých souborů, klienty ze Speciálního domova v Sedlci, dívčí trio z Tiché hudby, obyvatele komunitního domu Villa Vallila, a dohromady poskládali mozaiku dvouhodinového představení.

To začalo Malým princem v podání divadelního integrovaného souboru Přepestro. Exupéryho příběh umožňuje vyjádřit mezní situace jednoduchými divadelními prostředky, pár slovy a gesty. Bezradnost a čistota pocitů dítěte tváří v tvář nesrozumitelnému světu dospělých je velmi podobná té, jakou prožívají lidé s různými odlišnostmi. Pokud jsme ochotni vidět a slyšet svět jejich způsobem, patřičně vychutnáme pečlivě nacvičené i spontánní herecké výkony dětí, zajímavou choreografii i nápadité kostýmy. Roztomilý a přece jistý byl herecký výkon malého Filipa Tolóna, který si v roli malého prince odbyl jevištní premiéru.

V souboru Tichá hudba se představily tři neslyšící dívky, které předvedly, jak krásně lze ve znakové řeči vyjádřit působení větru, jejich další gesta „křičela“, jak může svět zraňovat lidi, kteří neslyší.

Dvanáct herců a hereček ze Speciálního domova mládeže v Sedlci zahrálo a zatančilo svou představu o tom, jak v různých koutech světa lidé projevují své pocity a nálady tancem a hudbou. Závěr patřil školní kapele Balónky. Hudební formace, složená z žáků a pedagogů speciální školy, ukázala, že je rok od roku lepší a nápaditější. Kromě osvědčených kusů zaznělo několik písní nových, na jejichž vzniku se podílely právě samy děti.

Z celého odpoledne se lidé se rozcházeli s pocitem radosti z prožitého času ve společnosti dětí a lidí s mentálním postižením. Jejich čistota a vřelost se zarývá hluboko do srdce.

Josef Rendl