1. Titulní stránka
2. Archiv
3. 2006
4. únor

Prodloužení metra jde do plánu Prahy

Z magistrátu hlavního města přišla jasná zpráva: linka metra A bude prodloužena z Dejvic do Ruzyně. Pražští zastupitelé v lednu rozhodli, že zahájí přípravu nutné změny územního plánu. Je to první jistý krok k tomu, že se začne stavět. Nový úsek bude mít osm stanic a bude dlouhý přes 14 kilometrů.

"Město potřebuje co nejrychleji vyvést dopravu z přetíženého Vítězného náměstí," řekl primátor Bém. Dodal, že rozhodnutím zastupitelstva hlavního města byla korunována více než desetiletá snaha zastupitelů Prahy 6 prosadit prodloužení metra do dokumentů hlavního města.

Starosta Tomáš Chalupa to označil za nejlepší zprávu v oblasti řešení dopravy od doby, kdy byla do provozu uvedena stanice metra Dejvická: "Je to vynikající rozhodnutí, nejen pro Prahu 6." Podle Chalupy prodloužení metra uvítá nejen 200 tisíc lidí žijících nyní na území, které budoucí metro obslouží. Metro se stanicí na Dlouhé míli budou k přestupu využívat Středočeši a hlavně lidé z Kladenska dojíždějící do Prahy za prací. Těch jsou desítky tisíc denně, což podle odhadů činí 50 milionů přepravních výkonů ročně. Třetím aspektem k navržení trasy byla rychlá doprava cestujících z letiště do centra Prahy. "Prodloužené metro je schopné vyřešit tři problémy najednou," domnívá se starosta.

Starosta Tomáš Chalupa na tiskové konferenci dokumentuje pomocí grafu, jakou podporu u obyvatel Prahy 6 má prodloužení metra A směrem na západ. Metro do Ruzyně si podle průzkumu mínění přeje 9 obyvatel z 10.

Na přípravu dokumentace ke změnám územního plánu města bude potřeba asi rok. Díky změnám pak dojde k zablokování pozemků pro výstavbu tunelů metra, stanic i záchytných parkovišť. "Pokud jsou tyto pozemky rezervované, není možné tam již povolit jinou stavbu," vysvětluje místostarostka Jaroslava Trnková. Do tří let by měla být dokončena projektová příprava a podle odhadů pražských radních by stavba mohla začít ještě před rokem 2010.

V tuto chvíli je jisté, že podzemní dráha povede z Dejvic přes Červený Vrch na Veleslavín a Petřiny, poté do Motola, na Bílou Horu a Dědinu. Odtud by se již po povrchu mělo metro dostat až k letišti. Za naprosto stěžejní považují radní Prahy 6 zastávku na Veleslavíně. "Zde by měl vzniknout dočasný terminál pro příměstské autobusy. Tím by se nám je podařilo odsunout z Vítězného náměstí," říká starosta Tomáš Chalupa. Definitivním řešením by měl být velký autobusový terminál na Dlouhé míli, kde by vzniklo také záchytné parkoviště pro auta.Náměstek primátora Jan Bürgermeister se domnívá, že metro na Dlouhou míli by bylo možné dovést již v roce 2012. Ten také zdůvodnil, proč metro nevede směrem k letišti nejkratší cestou, ale odbočuje na Prahu 5 k motolské nemocnici: "Největší pražskou nemocnici denně navštíví 15 tisíc lidí a spojení městskou hromadnou dopravou je nedostačující. Tato zastávka je velmi důležitá," řekl. Metra by se výhledově mohli dočkat i obyvatelé Řep. Stanice na Bílé Hoře umožňuje případné propojení prodloužené trasy A s konečnou stanicí trasy B na Zličíně. Na stopě trasy se shodli starostové městských částí již vloni na jaře.

Podle návrhu by se metro mohlo stavět po etapách. První by končila na Petřinách nebo v Motole u nemocnice. Vedení hlavního města si zatím tuto variantu nepřipouští. "Hledáme všechny cesty, aby trasa mohla být postavena plynule, bez přerušení," řekl Bém.

Hrubé náklady na celou stavbu se pohybují kolem 38 miliard korun. Podle primátora je nezbytné, aby se do financování více zapojil stát. "Podíl města na financování metra je mimořádný a ojedinělý mezi městy v jiných státech Evropy, která platí pouze deset procent a stát devadesát," řekl Bém s tím, že udělá vše pro to, aby se i u nás stát více podílel na jeho financování.

%%OPENFOTO("/image/200602_04.jpg",1,0,0,0,1)%%

Výhledová síť městské hromadné dopravy a obslužnost území

Základní údaje prodloužené trasy metra

délka trasy: 14, 29 km (střed Dejvická ­ střed Letiště Ruzyně)
počet stanic: 8 nových

Několik mezníků v historii metra A

Rok 1997: Podle usnesení Rady Zastupitelstva hl. m. Prahy patří dopravní spojení mezi Prahou, letištěm a Kladnem mezi priority dopravní politiky hl. m. Prahy. Existuje projekt výstavby a provozu rychlodráhy, který předložilo Ministerstvo dopravy ČR vládě.
Rok 1998: Ministerstvo dopravy prosazuje variantu prodloužení a rekonstrukce Buštěhradské dráhy na letiště.
Březen 2000: Vzniká občanské sdružení Chceme metro, ne rychlodráhu, které získalo dodnes téměř 20 tisíc petentů na podporu prodloužení trasy metra A z Dejvic severozápadním směrem.
Únor 2001: Rada MČ Praha 6 schválila Koncepci hromadné kolejové dopravy na území Prahy 6 v níž souhlasí s prodloužením metra trasy A z Vítězného náměstí a nesouhlasí s návrhem projektové dokumentace rychlodrážního spojení Praha - letiště Ruzyně zpracovaného Českou správou letišť k územnímu řízení.
Leden 2005: Praha 6 nesouhlasí s vládním plánem na vybudování rychlodráhy mezi pražským Masarykovým nádražím a Ruzyní. Vláda chtěla tento projekt zařadit mezi ty, při nichž by mohl stát spolupracovat se soukromými firmami. Podle plánu by buštěhradská dráha měla dvě koleje, byla by elektrifikována a v části Prahy 6 by vedla v tubusu. Podle zastupitelů by tubus rozdělil městskou část na severní a jižní.
Květen 2005: Starostové městských částí Prahy 6, 5, 13, 17 a Zličína a představitelé hlavního města se dohodli na definitivní podobě trasy A. Trasa by měla být prodloužena ze stanice Dejvická směrem na západ k Ruzyni.
Listopad 2005: Podle průzkumu agentury Factum Invenio ve správním obvodu Praha 6 prodloužení trasy metra A do Ruzyně podporuje 9 občanů z 10, projekt rychlodráhy má převážně odpůrce.
Leden 2006: Rada hl.m.Prahy projednala změnu územního plánu ­ vedení trasy metra A směrem do Ruzyně.
26. 1. 2006: Zastupitelé hl.m.Prahy 63 hlasy z 65 přítomných schválili návrh na pořízení změny územního plánu.