Lovecký letohrádek v oboře býval malým hradem

Místodržitelský letohrádek v Královské oboře je návštěvníkům Stromovky, jak je obora nazývána, dobře znám ve své novogotické podobě z první poloviny 19. století. Teprve nové zkoumání této zajímavé památky ukazuje, že se ve skutečnosti jedná o pozůstatky architektury mnohem starší, středověkého původu.

Ve Stromovce zřejmě stával malý hrad. Jeho vznik nepochybně úzce souvisí se založením Královské obory po roce 1261. Její zakladatel, král Přemysl Otakar II., zde pravděpodobně již tehdy dal postavit lovecký letohrádek. Jeho nejstarší vyobrazení na pohledech na Prahu z poloviny 16. století prokazují, že objekt tehdy ještě měl tři vysoké štíhlé věže. Přední znalec českých hradů doc. Tomáš Durdík, který se stavebnímu vývoji zdejšího hradního areálu věnuje, upozornil na podobu s královskými hrady posledních Přemyslovců.

V současné době stojí v areálu hradu vlastní budova letohrádku a západně od ní podlouhlá stavba s pozůstatkem okrouhlé věže, nepochybně jedné ze zmíněných tří věží hrádku. Objekt letohrádku skrývá pod novogotickou úpravou ve své podstatě gotické jádro, dosud blíže neprozkoumané. Středověký hrádek prošel výraznou přestavbou v letech 14951496 za krále Vladislava Jagellonského. Přestavbu tehdy provedla stavební huť Benedikta Rejta, působící na pražském hradě. Dodnes se z té doby zachovala okna i schodišťová věž s plastikou českého lva a iniciálou krále Vladislava (W). Další částečné dostavby se letohrádek dočkal za císaře Rudolfa II.

Jagellonskou přestavbou vznikl v době, kdy se nové hrady již přestávaly stavět, zajímavý a významný typ loveckého letohrádku. Zmíněná novogotická úprava v 19. století přetvořila vnější podobu stavby, ale vlastní hmotu hlavní budovy prakticky nezměnila. Význam hrádku v královské oboře v Bubenči zhodnotí a záhady spojené s jeho vývojem jistě osvětlí budoucí výzkumy, které si tato cenná kulturní památka určitě zaslouží.

Bubeneč ovšem tvořil nejen letohrádek s oborou, ale zejména starobylá obec. V písemných pramenech je poprvé připomínána na konci 12. století (roku 1197), ale archeologické nálezy dokazují, že je mnohem starší. Vesnici zemědělského charakteru tvořila řada dvorů i chalupářská zástavba. Už ve 14. století se mezi majiteli bubenečských usedlostí objevuje řada pražských měšťanů. Jejich počet se rozrostl v 16. a na počátku 17. století, kdy si zdejší statky s oblibou kupovali měšťané z Hradčan a Malé Strany. Hospodářství v těsném sousedství Pražského hradu a Pražských měst nesporně znamenalo důležitou a cennou investici.

Koncem 19. století se Bubeneč navíc stala oblíbeným letním sídlem Pražanů. Tehdy zde vznikla řada architektonicky zajímavých a hodnotných letohrádků a vil. Bohužel počátek sedmdesátých let minulého století přinesl neblahé zásahy do historické zástavby starého Bubenče. Tehdy bylo mnoho cenných staveb zbořeno, aby se uvolnilo místo pro objekty sloužící sovětským okupantům.

O všem, co z historické Bubenče zůstalo zachováno i co bylo zbytečně zbořeno, stejně jako o dalších otázkách stavebního vývoje Bubenče, přináší informace také "Kniha o Bubenči", vydaná v roce 2004 městskou částí k stému výročí jmenování Bubenče městem.

Michal Flegl

Lovecký letohrádek v Královské oboře má své základy někde ve 13. století a pod svou novogotickou úpravou skrývá dosud blíže neprozkoumané gotické jádro. Dnes se v objektu nachází archiv Národní knihovny.SMALL>