Diváci si zpívali mezi stromy s Mařenkou a Jeníkem
Říká se, že člověk nevstoupí dvakrát do stejné řeky. Výjimky však potvrzují pravidlo. Podruhé hráli sólisté pražského Národního divadla díky loňskému úspěchu představení Smetanovy Prodané nevěsty v bývalém přírodním divadle v Divoké Šárce. Znovu mělo obrovský ohlas a přišlo se na něj podívat více než sedm tisíc lidí. Počasí, které od oběda hrozilo deštěm bylo k divákům i pořadatelům milosrdné – první kapky spadly až při závěrečné děkovačce.
„Reprízu jsme spolu s Originálním hudebním divadlem zorganizovali k oslavám Dne Prahy 6 zejména pro ty, kteří vloni neměli tu příležitost přijít nebo se již do amfiteátru nevešli,“ starosta Tomáš Chalupa. První zářijovou sobotu tak Šárku ovládli milovníci hudby, divadla i zvědavci, a to nejen z Prahy 6. Procesí lidí s karimatkami, dekami a pláštěnkami se táhlo cestičkami Divoké Šárky ze všech stran. Rodiny s dětmi, cyklisté, lidé o holích. Zpráva olnetradičním představení se dostala až za hranice města. „Jsme z Liberce a o opeře nám řekli příbuzní. Přespali jsme v kempu a jsme moc zvědaví,“ řekl manželský pár na cestě k lesnímu amfiteátru. Nechyběli ani diváci, kteří si árie v lese přišli vychutnat podruhé. Představení se totiž konalo naposledy.
Po prvních tónech nejznámější české opery se diváci nechali vtáhnout do představení, a když sbor opery Národního divadla zpíval slavnou předehru Proč bychom se netěšili, řada z nich si broukala s nimi. „Děti bych si do divadla vzít netroufla, ale takhle nemám strach, že by rušily a jsem ráda, že se s operou seznámí,“ svěřila se maminka se synem na klíně a druhým v kočárku. I když bez pohodlných sedadel, s mobilními záchodky za zády a pod zataženým nebem, se našlo málo nespokojenců, kteří žehrali na špatný výhled mezi stromy. „Věřilam, že si lidé nenechají takovou příležitost ujít,“ netajila se spokojeností jedna z organizátorek představení v přírodní scenérii Jana Divišová. „Prospělo, že jsme celý areál nechali ozvučit a také bylo více místa k sezení,“ dodává. Diváci si chválili, že pěvci více než vloni využívali prostředí, měli vtipná gesta a diváky dokázali i rozesmát.
Pěvce prostředí baví
Účinkující také po zkušenostech z loňska tušili, co je čeká – hrboly v trávě, foukající vítr, který si hrál s notami orchestru i s vlasy zpěváků, a dorážející mouchy. Nevadilo jim ani to, že se diváci čas od času přesouvali za výhodnějšími místy. „Při zpěvu se soustředím hlavně na sebe a orchestr, co se děje v hledišti, moc nevnímám. Je ale fakt, že tady jsou diváci daleko spontánnější než v klasickém divadle,“ řekl Václav Lemberk, který hrál roli koktavého Vaška. V momentě, kdy zpíval árii se slovy ... o život mi běží, přelétal nad hlavami přítomných záchranný vrtulník. Také Mařenka Helena Kaupová se netajila tím, že se při představení baví stejně jako diváci. „Úspěch, jaký to má, překryje polní podmínky, s nimiž bojujeme,“ uvedla sólistka.
