Rozhovor s Jiřím Vihanem
Rozhovor s předsedou komise pro výchovu a vzdělávání.
Po sloučení ZŠ Dědina a Vlastina se mezi lidmi ozývají hlasy, že jde o určitý trend, kdy městská část odmítá podporovat malé školy a preferuje velké. Co o tom soudíte?
Naše městská část patří k těm, které dlouhodobě podporují širokou a všestrannou nabídku výukových programů, a to bez ohledu na velikost školy a náklady s tím spojené. Škola nesmí být chápána jen jako okamžitá ochranná či hlídací instituce, nýbrž především jako místo, které kromě vlídného prostředí poskytuje kvalitní vzdělání. Celková funkčnost školy a její naplněnost je pro nás rozhodujícím hlediskem, ne její velikost. Dědina i Vlastina nejsou malé školy, jsou „jen“ poloprázdné.
Jaké jsou podle vás přednosti „větších” škol?
Financování škol, jehož základem je normativní suma na žáka, zvýhodňuje školy s naplněnými paralelními třídami. Ředitel naplněné školy může lépe organizovat výuku jazyků, snadněji řešit rozvrh. Disponuje více prostředky na nepovinné a volitelné předměty, na zájmovou činnost. V žádné z menších škol, které byly dosud organizačně sloučeny s většími, nedošlo k útlumu výuky. Chceme především hospodárněji využít prostory učeben i nabídku pedagogického sboru. Do sloučených škol směřují velké investiční prostředky z rozpočtu městské části. Nyní čeká velkou investici škola na Dědině. Společně s budovou Vlastiny by se v nejbližších dvou letech měla stát moderní školou, jejíž vybavení a zázemí bude doslova nadstandardní.
Na základních školách se průběžně uskutečnily volby do školských rad, které mají mimo jiné usnadnit komunikaci mezi školou, radnicí a rodiči. Jaký je o ně ze strany rodičů zájem?
Bohužel malý. Rady školy měly být podle původního záměru – před 15 lety – zárodkem správních rad samostatných právních subjektů. Skutečnost zůstala na půli cesty, výkonná pravomoc školské rady se příliš neposunula ve smyslu samosprávném. Důležité ale je, že rady stále ještě schvalují dlouhodobou koncepci školy a její zástupci se účastní konkurzního řízení při výběru nového ředitele. V každém případě je to místo, kde je hlas rodiče hlasitě slyšet. A jak ukázal vývoj řešení problémů škol v Ruzyni, na Bílé Hoře, v Břevnově i teď na Dědině, obecní zastupitelstvo mu naslouchá velmi vážně. Proto by byla škoda chápat účast ve školních radách jen jako formalitu.