Dejvická demarkační

Důstojným aktem i lidovou oslavou si Praha 6 v květnu připomenula 60. výročí konce 2. světové války. „Dejvická demarkační” byla jednou z největších akcí, jakou městská část kdy pořádala. Navštívily ji desítky tisíc lidí, kteří sledovali program na podiu nebo se procházeli mezi „demarkačními zónami“. Své exhibice předvedly mažoretky, armádní posádková hudba nebo čestná stráž.

U Památníku československých zahraničních vojáků uložili vysocí představitelé státu v čele s prezidentem Klausem schránky s prstí z vojenských pohřebišť pod pět žulových kamenů. Vzpomenuli tak na vojáky, kteří bojovali a zahynuli na území bývalého Československa i mimo něj. Aktu se zúčastnili také váleční veteráni. Ministr obrany Karek Kühnl po obřadu udělil starostovi T. Chalupovi a místostarostce M. Kousalíkové záslužný kříž III. stupně za podíl na vybudování památníku, nynější dominanty Vítězného náměstí.

%%OPENFOTO("/image/200506_10.jpg",1,0,0,0,1)%% %%OPENFOTO("/image/200506_05.jpg",1,0,0,0,1)%%

Rozruch na Dejvické vzbudil příchod prezidenta. Ten se na zahájení oslav vydal procházkou z Vítězného náměstí. Desítky lidí si jej chtěly vyfotografovat a odvážnější jej požádali, aby se s nimi rovnou i vyfotil.

 

%%OPENFOTO("/image/200506_04.jpg",1,0,0,0,1)%%

Vystoupení mažoretek dodalo lesk slavnostnímu zahájení.

 

%%OPENFOTO("/image/200506_07.jpg",1,0,0,0,1)%%

V britské zóně se o kulturní program starali dudáci v tradičních skotských uniformách.

%%OPENFOTO("/image/200506_09.jpg",1,0,0,0,1)%%

%%OPENFOTO("/image/200506_03.jpg",1,0,0,0,1)%%

Na hlavním pódiu se až do večera střídaly kapely českých zpěváků, lidé zde mohli slyšet Jiřího Suchého, Ivana Hlase, Moniku Absolonovou. Závěr patřil Petru Jandovi a skupině Olympic.

 

%%OPENFOTO("/image/200506_08.jpg",1,0,0,0,1)%%

Tank před Píseckou branou poutal pozornost těch, kteří navštívili výstavu o Pražském povstání. V den oslav jich bylo přes tisíc.

%%OPENFOTO("/image/200506_06.jpg",1,0,0,0,1)%%

Základnou zón byly stany - americký, ruský, britský, francouzský, polský a československý, kde se nabízely národní pokrmy tehdejších spojenců. Nejvíce zaujali polští kuchaři a jejich zelí s klobásou. Fronty se stály na ruský boršč, francouzské sýry, americké hamburgery i české klobásy.