Na náměstí ve Střešovicích kdysi měla stát škola
Ve třetím čtvrtletí školního roku uspořádal Dům dětí a mládeže Praha 6 ve spolupráci s OR AŠSK ČR (okresní rada asociace školních sportovních klubů ČR) a některými školami obvodní kola soutěže v halové kopané – futsalu, basketbalu chlapců a dívek, šplhu, sportovní gymnastice, vybíjené dívek (viz čl. O putovní pohár) a přespolním běhu.
Někdejší vesnice byla ulicového typu, domky se rozkládaly podél cesty k Veleslavínu (dnešní ul. Nad Hradním vodojemem), takže neměla přirozený střed, náves. Koncem padesátých let minulého století byl zbořen domek čp. 14, stojící na obezděné terénní vyvýšenině, která byla současně srovnána na úroveň okolního terénu. Tím vznikl volný prostor, jakási druhotná náves (v ul. Nad Hradním vodojemem, v sousedství řeznictví).
Vilová čtvrť Ořechovka (pův. Vořechovka) byla urbanisticky jednotně řešena (1919–1929) a pochopitelně se od počátku počítalo s ústředním náměstím. Vzniklo jižně od. tzv. ústřední budovy čp. 250 (projektované arch. Jaroslavem Vondrákem), která se stala obchodním a společenským střediskem vilové kolonie. Umístění v ní našla řada obchodů, biograf, restaurace a kavárna s vinárnou, pošta i ordinace lékařů. Prostor náměstí byl stavebně uzavřen do roku 1926. Název Hlavní náměstí byl však jen názvem neoficiálním. Podle původního projektu se počítalo, že na náměstí, před ústřední budovou, bude postavena škola. Obyvatelé Ořechovky, organizovaní ve spolku „Beseda na Vořechovce“ však upozorňovali na zbytečnost takového řešení. Veškerá věková skladba nových obyvatel vilové kolonie ukazovala, že dětem z Ořechovky svou kapacitou dostačuje a i v budoucnu bude dostačovat dvoupatrová budova školy v nedalekých starých Střešovicích. Přitom vilové městečko, oddělené nezastavěným územím od ostatní střešovické zástavby, potřebovalo ústřední prostor. Návrh na definitivní vyřešení prostoru, počítající s trvalým zachováním funkce hlavního náměstí, vypracoval arch. Alois Dryák. V průběhu roku 1927 byl projekt skutečně realizován. Do parkové úpravy byly citlivě zasazeny tenisové kurty, dětské hřiště i sáňkařské dráhy. V roce 1928 byl v parčíku v jižní části náměstí postaven pomník střešovickým padlým z první světové války, provedený sochařem Josefem Fraňkem za vedení jeho učitele prof. Bohumila Kafky a za architektonické spolupráce Aloise Dryáka (návrh podstavce). V roce 1930 dostalo prostranství oficiální název – náměstí Na Ořechovce – v šedesátých letech minulého století změněný na Macharovo náměstí (básník J. S. Machar, 1864–1942, žil dlouhá léta ve vile v nedaleké ulici Cukrovarnické).
Budoucí Macharovo náměstí na Ořechovce, pohled od SZ.
Vilová zástavba pokračovala i v průběhu dvacátých a třicátých let minulého století také v dalších částech katastru Střešovic. Rozlehlejší urbanistický celek tehdy vyrůstal na návrší Baterie, na rozhraní katastrů Střešovic a Břevnova. Ve Střešovické části tohoto území vzniklo náměstí s centrální parkovou plochou, v jejíž východní části v pohledově dominantní poloze stojí evangelický kostel, postavený v letech 1937–1939 podle projektu arch. Bohumíra Kozáka. Ačkoliv celý zdejší prostor byl upraven již kolem třicátých let, úředně byl název náměstí Před Bateriemi schválen až roku 1957. Použito bylo starého pomístního názvu, připomínajícího, že při obléhání Prahy Prusy roku 1757 se zde rozkládaly pruské dělostřelecké baterie, ostřelující Hradčany a Strahov.
Michal Flegl