V obci je evidováno 47 ulic a 388 adres. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 118 00 až 169 00. V obci je evidováno 2283 obyvatel, z toho 984 mužů nad 15 let, 131 chlapců do 15 let, 1066 žen nad 15 let a 102 děvčat do 15 let.
Hradčany jako třetí pražské město vznikly někdy ve druhé čtvrtině 14. století. V době svého založení, které se nepochybně událo se souhlasem panovníka Karla IV., mělo charakter předhradí. Byla zde i starší, románská zástavba roztroušeného charakteru při cestě k Pražskému hradu. Teprve trvalý pobyt panovnického dvora Karla IV. a metropolitní kapituly si vyžádal větší rozvoj domovní či palácové zástavby. Hradčany však stále jako poddanské město podléhaly purkrabímu Pražského hradu. Teprve v roce 1598 byly povýšeny na královské město a byla v nich zřízena radnice (Loretánská ulice čp. 173/1). V západní části Hradčan, ve strategicky významném místě, byl roku 1140 založen na Strahově klášter řádu premonstrátů (s výstavbou se začalo roku 1143). Opevněný klášter (nazývaný Hora Sion–Mons Sion) vznikl jako obranné předpolí, chránící přístup k Pražskému hradu při důležité zemské stezce ze západních Čech. V klášteře byla postavena románská bazilika zasvěcená Nanebevzetí P. Marie z doby po roce 1142, několikrát goticky a renesančně přestavěná (dnešní fasády pocházejí z úprav po roce 1742). Součástí strahovského areálu je vlastní soubor klášterních budov, někdejší hospodářské objekty a kostel sv. Rocha, farní pro strahovskou farní obec (dnes výstavní síň).
Se Strahovským klášterem sousedí Pohořelec, kdysi předměstí Hradčan, založené roku 1375 místopurkrabím Alšem z Malkovic. Název vznikl od toho, že byl několikrát vypálen. Nejprve v roce 1420 za bojů husitů s králem Zikmundem, který obsadil Pražský hrad. V roce 1541 za požáru Hradčan a Malé Strany vyhořelo toto předměstí znovu, stejně jako za okupace francouzskými vojsky roku 1742, v době tzv. válek za dědictví rakouské. Jižní fronta Pohořelce je určována středověkou hradbou Karla IV., dosud zachovanou v konstrukcích domů. V západní části, v zahrádce Gymnázia J. Keplera, jsou zasypány pozůstatky renesančního letohrádku Jakuba Kurze ze Senftenavy, v němž pobýval a roku 1601 zemřel slavný dánský hvězdář Tycho Brahe. Se svým spolupracovníkem J. Keplerem zde konal pozorování. Zbytky památky jsou nyní ohroženy projektovanou stavbou jídelny.
Dalším hradčanským předměstím byl Nový Svět, vzniklý v polovině 14. století. Předměstí, ležící na staré cestě k Střešovicím, bylo roku 1360 pojato do obvodu nového městského opevnění.
Nedaleko Pohořelce a Nového Světa se rozkládá bývalý vojenský hřbitov, určený pro hradčanskou dělostřeleckou posádku. Rozkládá se přímo pod barokními baštami. Založen byl po roce 1786 a pohřbívalo se zde až do počátku 20. století.
Zástavba v ulici Na Baště sv. Ludmily na Hradčanech.
V obci je evidováno 47 ulic a 388 adres. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 118 00 až 169 00. V obci je evidováno 2283 obyvatel, z toho 984 mužů nad 15 let, 131 chlapců do 15 let, 1066 žen nad 15 let a 102 děvčat do 15 let.