Přestavba Ladronky zachová původní barokní podobu

Rekonstrukce historického objektu usedlosti Ladronka a jeho přeměna na zařízení, které budou využívat návštěvníci parku, si vyžádá devítiměsíční stavební maraton. Vše směřuje k jedinému cíli – maximálně uchovat podobu tohoto barokního stavení.

Práce na obnově Ladronky začaly v dubnu. Na jejich průběh dohlíží sochař a restaurátor Petr Vitvar, který se historickému průzkumu Ladronky průběžně věnuje od roku 2000, kdy byli z objektu vyhnáni squateři. Za plechovým plotem již proběhly vyklízecí práce a momen-tálně je Ladronka zejména v péči statika. Sanovat se budou původní opukové zdi. V plánované kuželně zůstanou opukové pilíře nezakryté, jako součást interiéru. Restaurátoři obnoví i malovaný dřevěný strop v místech budoucí restaurace. Další historickou zajímavostí, která zůstane zachována, je podoba původních oken. „Zachovala se nám dvě barokní okna, nádherná práce se všemi kličkami a mechanismy, a podle nich se nechají na zakázku zhotovit úplně stejná,“ těší se restaurátor. Zároveň si pochvaluje, že jak projektantská, tak stavební firma maximálně respektují požadavky památkářů. „Sešla se tu bezva parta a všichni se snaží, aby se z původních historických prvků zachovalo co nejvíce.“

Pro historika Vitvara je Ladronka zdrojem neustálých překvapení. „Původně jsem k tomu přistupoval jako k budově z 18. století, ale ukazuje se, že v usedlosti jsou základy budov ještě mnohem starších,“ říká Vitvar, který v bočním objektu objevil další kamenné zdi. O nich se domnívá, že mohly být kdysi malou vojenskou věží, součást malé pevnůstky. „Vzhledem k poloze Hradu a Hvězdy se Ladronka jeví jako další strategický bod,“ spekuluje. Původní základy, na nichž Ladronka nyní stojí, dovolují spekulovat i o funkci těchto budov. „Ve dvoře je studna, která má nyní 15 m, ale historické materiály uvádí, že byla 70 m hluboká. Získávat vodu tu muselo být složité. Na suchu nemůže fungovat hospodářství,“ uvažuje historik. „Ladróni se dříve říkalo loupežníkům, mohly tu být klidně i loupežnické vesničky,“ přemýšlí.
Prameny uvádějí, že Ladronku koupil a vybudoval z opuky z blízkého lomu koncem 17. století hrabě Filip Ferdinand z Ladronu a na břevnovské pláni zřídil zájezdní hostinec. V 19. století patřila usedlost břevnovskému klášteru. Od 80. let minulého století se plánovaly projekty na obnovu chátrajícího objektu. V červnu rekonstrukce Ladronky omezí provoz v malé části in-line dráhy, která je součástí parku. Od Tomanovy ulice se budou kopat inženýrské sítě. Po té se vydláždí nová zásobovací cesta a křižovatka bruslařské dráhy se znovu vyasfaltuje. Pro ty, kteří se již nemohou dočkat, až si na Ladronce koupí limonádu, nechá městská část podle radního Jana Holického přes léto zřídit provizorní stánek s občerstvením a mobilní toalety.