Přední Kopanina

Letošní rok slaví Praha 6 sté výročí povýšení Bubenče na město. Oslavy se uskuteční pod hlavičkou berana, logotypu, který vzešel z loňské soutěže.

Starobylá osada (dnes součást Prahy 6) z první poloviny 12. století, kde už od počátku bylo panské sídlo (tvrz) a románská rotunda. U kostela byly ještě v 18. století patrné příkopy a zřícené zdivo, pravděpodobně zmíněné tvrze. Podle pověsti tvrz vystavěla kněžna svatá Ludmila, která prý zde občas sídlila. Pověst ovšem nemá historický základ, vždyť sv. Ludmila žila již na přelomu 9. a 10. století. Ve 12. až 15. století vlastnilo Kopaninu několik drobných šlechtických rodů, z nichž nejvýznamnější se stali Chotkové. V dalších letech se zde vystřídala řada šlechtických majitelů, až v 17. století koupil zdejší statky řád jezuitů a připojil je ke svému panství Tuchoměřice.
Kostel, románská rotunda, byl zasvěcen svaté Máří Magdaléně a je dodnes nejvýznamnější památkou obce. V písemných pramenech z roku 1352 je kostel označován za farní. Kostel s věží měl klenutou kamennou klenbu, která se roku 1779 zřítila. Zbytky spadlého zdiva byly odklizeny až v roce 1818, takže kostel řadu desetiletí vypadal jako zřícenina. Pouze věž zůstala neporušena. To ovšem kostelík již po staletí nebyl farní, zdejší fara zanikla asi již za husitských válek a nebyla nikdy obnovena. Když se obce ujal jezuitský řád, byla přifařena k Tuchoměřicím, k tamnímu kostelu svatého Víta. Za jezuitů byla k rotundě na jižní straně přistavěna kaple čtvercového půdorysu, otevřená do původní okrouhlé lodě polokruhovým obloukem. Teprve v letech 1852–1858 byl kostel rekonstruován profesorem stavitelství Karlem Wiesefeldem. Kostel tak byl sice zachráněn, ale Wiesenfeld do něho udělal několik nepříliš šťastných zásahů, zejména proražením nových oken a nevhodnou úpravou oken původních a dále přistavěním plochostropé předsíně. Jinak byla zřícená kamenná klenba nahrazena klenbou dřevěnou a zvýšena věž, stojící v čele rotundy. Pro věž je charakteristická dvojí řada sloupových okének. Zařízení kostela je novogotické, z 19. století. Oltářní obrazy vytvořili přední čeští umělci té doby, Josef Hellich (svatí Ludmila a Václav na hlavním oltáři) a Vilém Kandler (svatá Máří Magdaléna na bočním oltáři).
Kolem kostela je hřbitov a v sousedství jezuitský hospodářský dvůr. Při jeho zdi byla roku 1712 postavena kaple svaté Marty, patronky hospodářství, a svaté Ludmily, domnělé zakladatelky zdejší tvrze. Dnes je zde umístěno kolumbárium Církve československé husitské.

Součástí obce je osada Preláty, dnes chatová oblast, kde v roce 1870 stály pouhé tři domy. K Prelátům se vztahuje pověst o pohanské bohyni Krosině, které se prý vždy v červenci pálily tři klasy každého druhu obilí ze staré úrody. Podle Statisticko-topografického slovníku z roku 1870 měla Přední Kopanina 41 domů s 278 obyvateli. Přední Kopanina byla připojena k Praze 6 v roce 1974. Michal Flegl