Naši čtenáři se již na stránkách Šestky dočetli o úspěšné činnosti skautských oddílů, které v současnosti působí na Praze 6. Do historie Prahy 6 je nutné zařadit i historii skautingu a skautských oddílů, které v tehdy vznikající moderní městské části Praha XIX působily v letech 1920 až 1940, ale i během okupace a po osvobození v roce 1945. Současný rozvoj junáckých oddílů potvrzuje, že skauting stále zůstává přitažlivým prvkem výchovy mládeže. Takovým byl vždy, neboť pod romantickým obalem dovedl vychovávat z mladých lidí charakterní a odvážné občany. Podobně i za komunistické éry uměli mnozí vůdcové oddílů nalézt cestu k uplatnění skautských zásad v pionýrských oddílech.
Z historie zůstalo minimum písemných podkladů – ztratily se nebo byly úmyslně zničeny z obav před domovními prohlídkami a následnými perzekucemi nejen za
okupace, ale i později. Ztratil se i objemný kufr s fotografiemi a jinými
památkami, který bratr Valla svěřil komusi do úschovy. Významnou památkou, která
se objevila nedávno, jsou rukopisy „Skautských veršů“ z básnické tvorby
dejvických skautů z let 1932–1945.
4. oddíl
Založil jej koncem roku 1929 br. Rudolf Janda, který byl i vůdcem 3. sboru v
Praze. Důsledně dbal o ryzost skautského myšlení, na důsledné plnění skautských
zásad, odmítal faleš a nepoctivost. Jako vůdce sboru měl mimořádné zásluhy o
růst dejvických oddílů. Získal projekt a finanční prostředky na výstavbu
společné skautské klubovny. Na jeho počest byla pojmenována „Jandova chata“.
Stála na velkém a volném pozemku před budovami ČVUT a ulicí Zengrovou. Jejího
plného využití se nedožil – zemřel v roce 1936 ve věku 33 let. Ale ani dnešní
oddíly tohoto junáckého stánku nemohou využívat, protože chata byla rozprodána v
60. či 70. letech, údajně stojí někde na Slapech.
7. chlapecký oddíl
O něm dnes již prakticky není nic známo, jen že v roce 1936 se spojil se
Čtyřkou. Jeho vůdcem byl br. Jiří Bruna.
14. oddíl
Dalším junáckým oddílem byla Čtrnáctka. Oddíl založil v roce 1931 br. Zdeněk Fux
a byl jeho prvním vůdcem. Členy oddílu byli spolužáci jedné školy. Zpočátku to
byl vlastně oddíl vlčat, neboť sestával jen ze tří šestek. Brzy se rozrůstal o
četné zájemce. Výpravy oddílu směřovaly do Roztok, kde měl oddíl za 50 Kč ročně
pronajatu část ostrova uprostřed Vltavy. Ostrov porostlý hustým vrbovým houštím
poskytoval celoročně příležitosti k hrám a dobrodružstvím. Stanovalo se jako na
táboře a důležité byly noční hlídky, kdyby při náhlém lijáku stoupla voda ve
Vltavě. Ostrov byl používán až do roku 1938. Nemocného bratra Fuxu vystřídal br.
Ladislav Pavelka, který byl za čas povolán jako důstojník k aktivní činnosti.
Nahradil ho br. J. Plass z Letné, který přivedl další členy – Leteňáky. Stejně
jako ostatní oddíly získala Čtrnáctka malou klubovnu v Jandově chatě.
11. oddíl
Jedenáctka je patrně nejstarším dejvickým oddílem – datum jeho založení se uvádí
1927, ale přesný údaj se nepodařilo zjistit. Byl ale také největším oddílem a
dobře vedeným. Od r. 1932 stál v jeho čele major gen. štábu Bedřich Valla,
zkušený skaut s pedagogickými znalostmi, který si byl vědom toho, co mládež
potřebuje. Dobře si vybíral své pomocníky – rádce družin. Oddílovým rádcem byl
Otta Carmin, družinu Orlů vedl Jiří Martínek (Marťan), Jestřáby vedl Miloš Valla
a Bobry Zbyněk Procházka – Buňa. Vedle skupiny vlčat měl oddíl ještě několik
roverů. Oddílového trubače dělal Jirka Špak, který inicioval vznik trubačské
skupiny – souboru fanfárek, který zahajoval a ukončoval slavnostní akce. Oddíl
měl klubovnu v krámě v průchodu v Zelené ulici.
7. dívčí oddíl
Mezi dejvické oddíly patřila i dívčí sedmička, která měla své sídlo na Letné.
Když byla postavena Jandova chata, přestěhovala se děvčata do uvolněné klubovny
v Zelené ulici. Oddíl vedený sestrou Jedličkovou – Bivoj, měl v oblasti dívčího
skautingu významnou úlohu a postavení. Měl vlastní výchovný program,
spolupracoval s chlapeckou Jedenáctkou, později byl součástí 1. junáckého
střediska.
Za skupinu skautských veteránů bývalé Prahy XIX
Miloš Zezula
Â