Slovo starosty
Otázky pro pana starostu: Máte za sebou rok ve funkci starosty a další rok se otevírá. Můžete lehce bilancovat, uvést nějaký úspěch? Které „věci“ se naopak nepovedly? Jste v poměrně častém kontaktu s občany. S čím nejčastěji přicházejí?
Máte za sebou rok ve funkci starosty a další rok se otevírá. Můžete lehce bilancovat, uvést nějaký úspěch?Hodnotit úspěšnost či neúspěšnost je především na občanech Prahy 6. Pokud ale přece jen mám uvést něco, co považuji za největší úspěch, pak bych asi zmínil vývoj v oblasti dopravy, zejména otázku rychlodráhy a metra. Jsem velmi rád, že ministerstvo životního prostředí dalo za pravdu Praze 6 a odmítlo projekt rychlodráhy tak, jak byl navržen, tedy zdvoukolejnění stávající buštěhradské dráhy, a to na povrchu. Vítám i to, že otázka prodloužení metra přestává být jen snem zdejších občanů, a že se o ní začalo skutečně velmi vážně hovořit, připravovat varianty, počítat náklady a vytvářet i časový harmonogram. Vím, že tyto výsledky zatím nejsou reálně vidět, z hlediska dlouhodobého rozvoje Prahy 6 však neexistuje významnější problém k řešení. Velkou zásluhu na tom má také fakt, že snaha o prodloužení metra směrem na západ se může opřít o podporu drtivé většiny občanů naší městské části.
Které „věci“ se naopak nepovedly?
Nejsem neomylný. Určitě se najdou věci, které jsem zanedbal, kde jsem chyboval. Mám-li uvést konkrétní příklad, pak mě velmi mrzí, že se nepodařilo přesvědčit poslance a senátory, a parlament schválil zákon o státní sociální podpoře v podobě, která hrubě poškozuje jednotlivé pražské městské části.
Když jste přišel na radnici, měl jste jistě určité představy o tom, čeho byste chtěl dosáhnout. Změnily se nějak po prvním roce?
Určitě se nezměnily cíle. Před svým zvolením jsem něco slíbil a hodlám to dodržet. Přiznám se ale, že někdy jsem měl možná trochu naivní představu, že věci půjdou lehčeji a také rychleji.
Jste v poměrně častém kontaktu s občany. S čím nejčastěji přicházejí?
To je těžké definovat či kvantifikovat. Každý z nás je odlišný a každého z nás trápí jiné věci. Otázky se liší také podle oblastí. Něco jiného tíží občany v Ruzyni, něco jiného v Bubenči. Nájemníky obecních bytů trápí vývoj nájemného a problematika privatizace, matky s dětmi bojují za více dětských hřišť, a tak bych mohl pokračovat. Něco lze vyřídit hned, něco zabere delší čas, něco nemám šanci změnit či ovlivnit ani ze svého postu starosty. Někdy mě mrzí, že neumíme naslouchat. Jako bychom neměli pochopení pro to, že jsou záležitosti, na něž panuje i jiný názor. Uvedu příklad: asi před měsícem jsme řešili problém dopravní obsluhy několika domů ve Střešovicích. Svolali jsme místní šetření, na které přišly dvě zcela rozhádané skupiny občanů. Jedni, kteří vjezd vozidel chtěli povolit, protože se nemají ke svým domkům jak dostat, a druzí, kterým pak budou tato auta jezdit těsně pod okny. A viník? Radnice...
Â