Kontribuce ochrání část poutní cesty do Hájku

náhled souboruPraze 6 se daří přesvědčovat stavebníky o tom, že se mají podílet ve formě takzvaných kontribucí na vylepšení veřejného prostoru nebo infrastruktury. Naposledy se radnici podařilo získat pozemek v Ruzyni, díky kterému zůstane zachována část trasy poutní cesty do Hájku.

Metodiku spoluúčasti investorů na rozvoji území přijalo zastupitelstvo hlavního města v roce 2022 a řídí se jí i Praha 6. Městská část nejčastěji získává jako kontribuce finanční příspěvky, které využívá například na stavbu škol a školek nebo pozemky. V Ruzyni jde o druhý případ. Podařilo se dosáhnout dohody se společností Mashhad Consulting, která na pozemku přiléhajícím k ulici Na Hůrce, kde už se nacházejí sklady a výrobní areály, postaví objekt charakteru tzv. nerušící výroby. Jde o pozemek mezi Pražským okruhem a dálnicí zarostlý náletovými dřevinami a nacházejí se tady i černé skládky. Pozemek je svým umístěním a charakterem těžko využitelný, nachází se na samém okraji městské části a jeho využití by šlo nejlépe označit latinským výrazem terrra incognita, tedy země neznámá.
Účelem metodiky hlavního města je zvolit vždy takovou formu plnění investora, která je pro dané území a potřeby městské části nejvhodnější a nejlépe koresponduje se zátěží, kterou v území projekt vyvolá. Daný projekt v tomto místě nevyvolá ohledně infrastruktury zátěž téměř žádnou. Negeneruje totiž žádné kapacity pro potřebu umístění dětí do mateřských či základních škol, protože v sobě nemá žádnou funkci bydlení a negeneruje reálně ani žádné dopravní zatížení pro území Prahy 6 a její obyvatele. Účelem metodiky není vybrat od vlastníků pozemků kontribuci z jejich majetku, nýbrž za zátěž, kterou dané stavební využití jejich pozemku v území případně vyvolá.
„Podařilo se nám ­dosáhnout toho, že firma převede do majetku městské části pozemek o minimální výměře 6600 metrů čtverečních, jehož hodnota je dle znaleckého po­sudku skoro 18 milionů korun. To je více, než na co bychom dosáhli v rámci metodiky kontribucí schválenou hlavním městem. Nad to ještě firma ­provede parkové úpravy ve výši jednoho milionu korun a vybuduje biokoridor podél Litovického potoka. Získání pozemku je zásadní také v tom, že městská část bude mít území, kterým zprůchodní další z obtížných úseků na trase poutní cesty do Hájku. Ve finále tak dostaneme více, než stanoví metodika a území bude veřejně přístupné a bude po revitalizaci plnit funkci důstojnějšího propojení poutní cesty pro pěší a cyklisty. Pro městskou část je výhodnější požadovat po investorech provedení příslušných revitalizačních prací rovnou, než vybrat finanční prostředky a tyto práce složitě zadávat, vybírat dodavatele, koordinovat jejich provedení s projektem investora a podobně,“ vyjmenovává přínosy pro Prahu 6 místostarosta Václav Kožený (ODS), který má uzemní rozvoj a kontribuce v gesci.
Jiný názor má zastupitelka Eva ­Smutná (TOP 09): „Celý pozemek in­vestora je dnes určen pro zeleň a prochází jím nadregionální biokoridor. Pokud bude přesto schválena změna územního plánu, kontribuce by měla být vyplacena finančně. Pouhé převedení ­před­mětné části pozemku do majetku Prahy 6 a jeho revitalizace, byť s od­kazem na poutní cestu do Hájku, nelze v žádném případě považovat za ­adekvátní kontribuci v případě tohoto mnohonásobného zhodnocení pozemku investora.“

Co je poutní cesta do Hájku
Poutní cesta do Hájku vznikla ke stému výročí postavení lorety pro sošku Panny Marie v roce 1623. Nechal ji postavit hrabě Florian Jetřich Ždárský na svém panství nedaleko Červeného Újezdu a dnes jde o nejstarší dochovanou stavbou tohoto typu v Čechách. Cesta vedla od bývalé Strahovské neboli Říšské brány za Pohořelcem a přes Dlabačov, kde dodnes stojí první kaplička, pozvolna stoupala kolem usedlosti Závěrka vzhůru. Po průchodu kolem usedlosti Ladronka vedla dál po hřebeni nad Motolem stále západním směrem, po dnešní Karlovarské silnici přes Bílou Horu až do Hostivice. Tady se za zámkem stočila přes ves Litovice a pokračovala pak přímo do Hájku. K přerušení či přeložení cesty docházelo již od druhé poloviny 19. století kvůli výstavbě nových komunikací a terénním úpravám. Proto nemohla být trasa poutní cesty do dnešního dne zachována v původním rozsahu, zachovaly se pouze některé její úseky. Ty delší naleznete především kolem Ladronky až k Vypichu mezi kaplemi III. až V., dále u části Karlovarské silnice mezi kaplemi VIII až X. Od kaple číslo XII až na konec staré poutní cesty v Hájku, kopíruje silnice s malými odchylkami opět původní trasu poutní cesty.

Kaple Na Hůrce
Na území Prahy 6 se nachází celkem šest zachovaných objektů poutní cesty, z nichž pět nechala městská část v období 2001 až 2003 obnovit. V ulici Na Hůrce stojí kaple číslo XI. Ta byla v září 2009 vážně poškozena při dopravní nehodě. Kaple stála při silnici spojující Prahu a Hostivice a úpravou komunikací související s přeložkou silnice R6 a křižovatkou se silničním okruhem kolem Prahy se ocitla jen asi 1,2 metru od svodidla frekventované silnice. Její orientace čelem k této silnici ji zcela degradovala jako součást poutní cesty. Proto byla přesunuta zhruba o čtyři metry východním směrem. Odborníci kapli opatrně rozebrali, veškeré kamenné prvky restaurovali a znovu použili. Celou trasu poutní cesty najdete na gis.praha6.cz/ poutni-cesta-do-hajku.