1. Titulní stránka
2. Archiv
3. 2008
4. březen

Dejvickému nádraží se vrací důstojnost

Svůj bývalý lesk a krásu, kterou mívalo za první republiky, když jej užíval prezident Masaryk na cestách do Lán, by mělo znovu získat dejvické nádraží. V současné době probíhá jeho rekonstrukce, která by měla být dokončena v dubnu. Poté budou moci lidé nahlédnout například i do dosud uzavřených prostor – Masarykova prezidentského salonku.

O dejvickém nádraží se říká, že hrálo snad v každém českém filmu. Slavné je však i z dalšího důvodu. Bývalá provozní budova nádraží byla postavena v roce 1832 a je jedinou dochovanou stavbou prvního pražského železničního nádraží naší druhé nejstarší koněspřežné dráhy, která vedla z Prahy do Lán. Současná nádražní hala pochází z roku 1873, k ní patří ještě objekt vodárny s cisternou pro „napájení“ lokomotiv. Před téměř deseti lety byl areál vyhlášen kulturní památkou. Kulturní památka však zchátrala takovým způsobem, že se dostala do téměř havarijního stavu. Zachránil ji projekt Živá nádraží, který spustily České dráhy jako vlastník areálu železniční stanice.

Elektrické rozvody, vytápění, střecha, fasáda, to vše se mění v komplexu nádražních budov ve Václavkově ulici. Veškeré práce probíhají pod dohledem památkářů, jejichž snahou je maximálně zachovat původní podobu budovy. „Nádraží například dostane svoji původní olivově zelenou barvu. Stávající okna i dveře se repasují,“ vysvětluje Helena Kordačová ze společnosti ČD reality, která má projekt dejvického nádraží na starosti. Společnost ČR Reality je dceřinou společností Českých drah a budovu nádraží má pronajatu na 40 let. Do opravy historického objektu hodlá investovat čtyřicet milionů korun. „Od roku 1873, kdy byla přijímací budova postavena, tu k žádné větší rekonstrukci nedošlo,“ říká Kordačová. Pouze počátkem 60. let minulého století byla o patro zvýšena výpravní budova.

Z přestavby nádraží budou mít užitek cestující. Nedůstojný interiér nástupiště i vstupní haly by se měl proměnit po kompletní opravě. V hale by měly vzniknout bezbariérové toalety. Jediné WC bylo dosud na nástupišti a sloužilo jak cestujícím, tak zákazníkům restaurace. Nádražní restauraci se přestavba také nevyhne, po dokončení by se měly rozšířit nejen prostory, ale i nabídka o hotová jídla a minutky. K restauraci pak přibude upravený prostor předzahrádky. ČD Reality popírá, že by mělo dojít ke kácení vzrostlých kaštanů, kterého se obávají místní lidé. „Žádné kácení nebude, jde pouze o průřez stromů,“ ujišťuje Kordačová.

Samostatnou kapitolou je obnova „Masarykova salonku“, který je spojen s historií budovy. Doposud uzavřený sál pro přibližně 60 osob by měl v budoucnu sloužit jako prostor k pořádání výstav, přednášek a společenských akcí. „Budeme spolupracovat i s radnicí Prahy 6, které můžeme prostory nabídnout,“ říká Kordačová a uvažuje, že by se salonek mohl stát i příležitostnou galerií.

Aby si objekt na sebe v budoucnu vydělal, z dosud nevyužívaného 120ti metrového prostoru v přízemí se stanou ordinace praktických i odborných lékařů. „Na 99 procent tam bude gynekologická ordinace,“ říká Kordačová. V prvním patře naopak z původních služebních bytů vzniknou kanceláře. „Současným nájemníkům jsme nabídli odstupné nebo náhradní byt,“ sdělil ředitel ČD Reality Eugen Bečka a podotkl, že byty byly v nevyhovujícím stavu.

Pokud se rekonstrukce podaří, stane se nádražní budova jednou z krásných historických dominant Prahy 6. Během několika let však bude nabízet zcela jiné služby, než ty, kvůli kterým vznikla. Podle plánů, které se týkají rekonstrukce Buštěhradské dráhy, do pěti let provoz v přijímací hale skončí. Stanice se stejně jako železniční dráha přesune částečně pod zem, a to blíže ke Špejcharu. „Umožní to další komerční využití pro veřejnost. V originálním prostředí haly, na perónu nebo na první koleji navíc plánujeme umístit exponáty technického muzea,“ slibuje Kordačová.