Škole a funkcionalistické památce se vrátil lesk

náhled souboruCelé pololetí se museli učitelé i žáci základní školy Benita Juáreze smiřovat s nepříjemnostmi, protože škola byla na půl staveništěm. Náročné období, po které městská část prováděla generální rekonstrukci celé školy, všichni zvládli a výsledek stojí za to. Funkcionalistické památce, která je výstavním dílem architekta Jana Gillara se vrátil lesk, který si zaslouží.

 

V březnu se ve škole uskutečnilo slavností předání zrekontruované budovy. "Oprava školy byla doposud největší investicí, jakou kdy městská část financovala. Rekonstrukce této kulturní památky stála celkem 125 milionů korun," řekl při předání budovy starosta Tomáš Chalupa. Slavnosti se zúčastnila i ministryně školství Dana Kuchtová. "Investice do škol a vzdělání se určitě vyplatí," řekla.

Generální rekonstrukce se týkala čtyřpatrového objektu základní školy pro necelých pět stovek žáků, přilehlé mateřské školy i zahrady. Nově bylo v areálu vybudováno sportoviště. "Z toho máme asi největší radost, dosud jsme docházeli na Kotlářku," říká ředitelka školy Maja Biehelerová, která je ráda, že dokončení rekonstrukce zvládla za provozu školy. "Škola je nyní krásná a světlá. Snažili jsme se vysvětlit žákům, aby si ji nezničili."

Největší objem prací se podařilo stihnout o prázdninách. "Většina stavebních prací např. výměna elektroinstalace, oken, svítidel, zdravotně­technických instalací včetně zařizovacích předmětů, dlažeb a PVC na chodbách i většina malířských a lakýrnických prací proběhla mimo provoz školy," sdělila vedoucí technicko-investičního odboru radnice Olga Volková. V předstihu byla v provozu i nová kuchyně a jídelna. Ty jsou spolu s novým školním klubem jedinou novinkou ve škole. Podstatou rekonstrukce bylo totiž uvést budovu do původního stavu. "Tato škola byla na svou dobu super moderní a platí to o ní i dnes. Nebyl důvod cokoliv měnit. Funkcionalismus je o tom, že věci jsou navržené tak, aby se co nejlépe používaly," pochvaluje si Bihelerová a upozorňuje na to, že například třídy pro 1. stupeň mají druhé dveře vedoucí přímo do zahrady, aby je mohly děti využít v létě o přestávkách.

"Budova dobře reprezentuje původní styl. Celková rekonstrukce proběhla v intencích památkové péče. Vstup byl obnoven v původním charakteru, stejně tak interiér, chodby i fasáda," uvedl architekt Straňák, který za památkáře na opravu dohlížel. Škola proto nehýří barvami, ale respektuje původní světlé a bílé odstíny. Do původního stavu uvedli restaurátoři učebnu fyziky, která je spolu se zachovalými přístroji jakousi muzejní výstavní třídou.

Ostatní opravené třídy si škola na své náklady vybavila novým nábytkem. "Naší pýchou je multimediální učebna a hudební místnost, kterou využívá i místní umělecká škola," uvedla ředitelka. Nový školní klub se podařilo vybudovat z bývalého skladu CO. Nyní tam mají děti k dispozici televizi, počítač, místo pro odpočinek. Na dokončení opravy pak čeká ještě jedna z tělocvičen a upravovat se bude okolí školy. "Na zahradní práce bude vypsáno výběrové řízení," potvrdila Volková.


Balónky skončily u Náchoda. Při slavnostním přestřižení pásky vypustili školáci na tři sta balónků nafouknutých heliem a opatřených cedulkou s telefonním číslem a prosbou v češtině i angličtině, aby se ozvali lidé, kteří balónek najdou. "Ozvalo se osm lidí, jako první žák 8. třídy Lukáš Balcar z Žďárek u Hronova," řekla ředitelka Biehelerová s tím, že všichni ostatní nálezci byli z oblasti kolem Náchoda. Do nové krásné školy přišel dětem popřát a zazpívat Jiří Suchý. V opravené tělocvičně se v kulturním programu vystřídali děti z mateřské školy, školní pěvecký soubor Bělásek, a šesťáci, kteří nacvičili vlastní muzikál.

Z historie školy

Výjimečný soubor budov byl postaven v letech 1930­33 po výběrovém řízení na moderní lyceum vypsaném francouzskou vládou. Zvítězil návrh arch. Jana Gillara a škola sloužila jako francouzské lyceum do 50. let minulého století. "Soubor budov francouzského gymnázia patří k významným dílům českého funkcionalismu. Gillarovy budovy jsou funkčně i výtvarně čisté a jsou domyšleny i v interiérech," píše se na webových stránkách o architektuře. Na výjimečnost budov poukazuje i časopis Stavitel z roku 1935: "Hlavní zásadou řešení bylo podržeti co možná největší sluneční plochy, t. j. řešiti sestavení budov tak, aby nebyly překážkou slunci, které má pronikati do všech míst staveniště, volných prostorů i místností v budově. Přístup slunce do místností ­ učeben byl však regulován; jednalo se o to, získati dostatečné množství slunce k jakési desinfekci místností, ale jen tolik, aby nebylo překážkou vyučování a neškodilo zraku." Francouzské lyceum vyučovalo v letech 1935­39. 15. března 1939 okupovala nacistická vojska francouzské gymnázium jako první školní budovu v Praze. Po druhé světové válce se do lavic gymnázia přihlásilo 845 žáků. Vyučovalo až do roku 1951.