Jak se stal Břevnov městem
Řekněme předem, že Břevnov se v roce 1907 stal městem netradičním způsobem, odlišným od ostatních měst v tehdejším okolí Prahy (jako například Bubeneč, Smíchov, Vinohrady, Žižkov). V příštím roce tomu bude sto let a celý historický vývoj Břevnova připomene obsáhlá publikace, „Kniha o Břevnově“, která by měla vyjít již letos v září.
Břevnov je starobylou obcí, připomínanou již v zakládací listině zdejšího benediktinského kláštera z r. 993. Větší růst venkovské obce nastal až koncem 19. stol. Do r. 1880 měl celý Břevnov 238 domů s 3912 obyvateli, na přelomu století 337 domů a 7758 obyvatel. Tehdy byl povýšen na město a začal užívat městský znak (1907). Okolnosti této památné události jsou však velmi zvláštní.
Ustálená forma udělení znaku, zároveň s povýšením na město, byla taková: Obec se obrátila se svou žádostí k císařskému dvoru prostřednictvím místodržitelství. Na místodržitelství byla věc projednána a připravena na ministerstvo vnitra ve Vídni a to jeho oddělení nazývané Šlechtický úřad. Jestliže na základě jejich doporučení císař udělení schválil, bylo o nejvyšším rozhodnutí informováno opět místodržitelství, které to obci oznámilo s dotazem, zda si přeje vydání slavnostního privilegia, jehož zhotovení stálo 242 K, s namalovaným znakem dokonce 540 K. Po zaplacení byl vydán diplom s vymalovaným znakem.
Nic takového se v Břevnově nestalo. Břevnovští využili náhodné návštěvy císaře Františka Josefa I. (27. 4. 1907) k víceméně svémocnému povýšení na město. Nikdy si však Břevnov nevyžádal žádné privilegium ani o svém povýšení, ani o udělení znaku. Přesto si Břevnov dal vypracovat vlastní znak a používal ho na svých obecních budovách i na pamětní knize. Znak vychází ze znaku kláštera a užívá jeho charakteristické ostrve.
Popis znaku Břevnova: V pravé, modré polovině štítu jsou tři šikmo položené ostrve nad sebou, každá o třech sucích, v levé, červené polovině je vzpřímený stříbrný dvouocasý lev se zlatou korunou a červeným jazykem. Znak platil až do 1. 1. 1922, kdy byl Břevnov připojen k Praze.
Na jižní straně Bělohorské třidy býval velký poplužní dvůr „Stará Tejnka“, připomínaný již ve čtrnáctém století. Kolem tohoto dvora vznikla roku 1700 osada Tejnka táhnoucí se až k Pohořelci.
Michal Flegl
Milí čtenáři,
o tom, jak se stal Břevnov městem, jak se vyvíjel od malé vísky po město, co všechno se změnilo a co zůstalo zachováno, i o slavných osobnostech Břevnova se již brzy budete moci dočíst v knize, kterou připravuje kolektiv autorů pod vedením Michala Trymla. Z ní Šestka přinesla i tuto ukázku. Kniha o Břevnově vyjde k výročí 100 let od jeho povýšení na město, které slaví v příštím roce. S předstihem se dostane na svět již v září ke Dni Prahy 6. Knihu vydává radnice Prahy 6 a stane se tak třetí v ediční řadě za Knihou o Bubenči a Před branami Velké Prahy.
K břevnovskému výročí radnice plánuje vydat i kalendář, který se zároveň stane jakýmsi průvodcem oslavami, které zasáhnou do celého příštího roku.
V současné době se dostává do finále soutěž na logo oslav, kterou vyhlásila městská část. Do soutěže se přihlásilo méně návrhů než na logo oslav v Bubenči, od 14ti autorů porota hodnotila 28 návrhů.
Do finálového kola se dostaly tři, které jsou určené autorům k dopracování. U nich je hlavním motivem je velké B, jehož část tvoří břevnovská ostrve. V návrzích se objevila i silueta kláštera. Vítězné logo, se kterým se budete setkávat při oslavách, vám představíme v příštím čísle Šestky.